Jan Řeřicha klášteru vrací vzhled, který mu vtiskl barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Místo se má stát centrem společenských setkání.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

„Dokončujeme práce ve vnitřní rajské zahradě, odkud jsme odstranili asi 250 tun navezené sutě a odpadu. Dvůr jsme zpevnili, zbývá dokončit dlažbu, fasádu a vchod, abychom zde mohli pořádat akce pro veřejnost,“ uvedl Řeřicha.

„Při bourání zazdívky portálu hlavního vchodu do zahrady jsme v oblouku nalezli na skobě zavěšenou lahev od piva. Ukrývala vzkaz napsaný v roce 1952, kdy zde fungovala věznice. Jsou v něm popsány tehdy prováděné opravy a přístavby. Určitě to nebyl oficiálně schválený vzkaz, ale přináší zajímavý pohled do minulosti,“ dodal Řeřicha.

Největší místnost kláštera – refektář neboli jídelní sál – se proměnila v knihovnu a koncertní sál, v níž se podařilo zachránit štukovou výzdobu. V závěru minulého roku tam proběhl první koncert. Další mají následovat. „Je to nejkrásnější místnost kláštera,“ zmínil Řeřicha.

Do záchrany konventu se pustil v roce 2014, kdy ho získal do pronájmu od řádu augustiniánů. Práce nedělá stavební firma, na účtu nemá milionový kapitál. Obklopil se ale lidmi, kteří mají stejný cíl a jsou odborníky ve stavebnictví.

„Může se jevit, že práce postupují pomalu, sám bych si představoval, že by to měl být rychlejší proces, ale má to své důvody. Především dbáme na to, abychom nepoškodili architektonické detaily, které nejsou pod novějšími stavebními vidět,“ přiblížil Řeřicha.

Delší dobu spolupracuje se spolkem Moje Ročovsko. „Na klášter jsem se díval z bydliště a nebylo mi jedno, co s ním bude a že se tam nic pro veřejnost neděje,“ vysvětlil předseda organizace Stanislav Hrdlička, proč se k záchraně památky aktivně připojil.

Na opravě se podílelo i 200 dobrovolníků

Spolek tam mimo jiné pořádá různá setkání a prohlídky pro veřejnost. V sobotu 30. června chystá Farmářský festival. Součástí programu je prodej farmářských výrobků, dílny pro děti a hudební vystoupení.

Ruku k dílu přiložili místní i ze vzdálenějších míst. „Za těch pět let se tu vystřídalo kolem dvou set brigádníků,“ dodal Řeřicha.

V budoucnu má klášter, jehož součástí je kostel Nanebevzetí Panny Marie, sloužit jako místo k setkávání mladých umělců i ubytování poutníků. Uvažuje se o vybudování domova pro aktivní seniory.