Voliči do europarlamentu vykroužkovali chartistu Alexandra Vondru (ODS), a to až z patnáctého místa. Vondru si vzal na paškál prakticky hned po zveřejnění výsledků Andrej Babiš, který připomněl kauzu ProMoPro a Vondrovo řízení Ministerstva obrany. Je možné, že se Andrej Babiš Alexandra Vondry obává? Může být duo Zahradil–Vondra hybatelem české politiky v Bruselu?
Nemyslím si, že by se Andrej Babiš obával Alexandra Vondry, „echt“ co se týká Evropského parlamentu, který je většině Čechů – a dle mého drtivé většině voličů ANO – u zad. Co se Alexandra Vondry týká, je jeho úspěch spíše dalším důkazem totální dekadence současné ODS. Když politický dinosaur s určitými škraloupy – a nemyslím teď nic z toho pejorativně – převálcuje čelo kandidátky ODS, navíc v době, kdy je u lidí poptávka po určitých změnách, pak je to důkazem nedostatku silných osobností – nebo v tomto případě spíše jen osobností – v ODS. Duo Zahradil–Vondra bude dle mého hybatelem oportunismu české politiky v Bruselu, tím si ostatně vyhoví s valnou většinou nejen našich europolitiků. Byť s řadou názorů pana Zahradila souzním, věřím mu úplně stejně jako Andreji Babišovi, možná ještě méně, a to je co říct.
Díky preferenčním hlasům se do europarlamentu dostal i generál Hynek Blaško, osmička kandidátky SPD. Prakticky ihned se objevily zprávy o tom, komu má Blaško údajně sloužit. Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty Blaška označil za užitečného idiota a koně Ruska. Je to tak? A má Blaško na to, aby tlak médií ustál?
Panu Blaškovi držím pěsti a doufám, že i coby voják ustojí mediální útoky některých uvědomělých novinářů. Víte, za užitečného idiota a koně Ruska je označován kdekdo, kdo nedrží hubu a krok za lepší zítřky s EU a nikdy jinak. Jakub Janda, který za prachy točil homosexuální porno, k čemuž se alespoň dle mého jen tak někdo „nesníží“ (nic proti pornohercům jako takovým), je ukázkovým příkladem charakteru, který za prachy zapře mámu a udá tátu. Janda je pro mě osobně synonymem slizkosti, vulgarity a bezpáteřnosti. A kdybych se měl chytit Jandových slov, pak je dle mého lepší být kůň Ruska než vůl tažený EUSA.
O víkendu byl v metru napaden člen Rady ČT Ladislav Jakl. Dva útočníci na Jakla údajně zaútočili pro jeho politické preference. Nejde o první podobný incident z poslední doby, nedávno dva muži na Moravě napadli poslance Dominika Feriho. Jakl byl tento týden napaden podruhé, a to v hotelu ve Zlíně. Stává se snad Česko zemí, kde je násilí na politicích přijatelné?
Pevně doufám, že nestává. Útoky na politiky se čas od času odehrávají nejen v České republice. Z těch případů – byť v relativně krátkém časovém sledu – bych ještě nevyvozoval závěry. Ale každopádně je třeba, stejně jako v případě Dominika Feriho, tento čin silně odsoudit. Fyzické útoky jsou nepřijatelné, ať už v souvislosti s politickými názory, nebo s čímkoliv jiným. Snižuje se k nim opravdu jen absolutní slaboch. Tohle je třeba, aby zaznívalo.
Nedá mi to se nezeptat – domníváte se, že oběma útokům byla věnována stejná mediální pozornost?
Samozřejmě, že nebyla. Částečně možná proto, že si pan Jakl neudělal prvoplánové PR, nezavolal si hned sanitku, nevyfotil si s americkým úsměvem řadu selfies ilustrujících prakticky celý průběh události. Částečně proto, že není poslanec, i když na druhou stranu je členem RRTV a navíc veřejně docela viditelnou postavou. Ale tím nejdůležitějším důvodem je, že pan Jakl nemá ten „správný“ žádoucí a prorežimní světonázor (jak prorežimním Ondřej Hejma trefně nazývá onen proEUnijní pohled). Takže hysterie a obavy o demokracii z úst veškeré politické reprezentace, uvědomělých médií v čele s ČT a umělců, se zkrátka neopakují. Na to si musíme počkat zase až se to dotkne – a teď to nechci přivolávat – někoho dalšího ze samozvaných demokratických stran.
Fotogalerie: - Sněmovna o digitalizaci
28. května se opět po celé zemi demonstrovalo proti premiéru Andreji Babišovi. Demonstrace neustávají, na úterý 4. června se navíc chystá další demonstrace na Václavském náměstí, na kterou opět zve hudebník Tomáš Klus. ANO v eurovolbách sice zvítězilo s 21 procenty hlasů, nejde ale spíše o vítězství Milionu chvilek pro demokracii? Má Andrej Babiš problém, který nemůže ignorovat?
Já myslím, že Milion chvilek možná vítězí u své úzké skupinky lidí zejména z větších měst. Troufám si tvrdit, že většina Čechů, kteří mají jiné starosti, než každý týden si jít zařvat na Staromák nebo Václavák, případně Svoboďák, je na tyhle neustálé demošky alergická. Demošky s neustále se opakujícími a navzájem se plácajícími hlasateli pravdy a lásky – sic skrze prostředky lži a nenávisti, což už lidé velmi dobře registrují. Demošky, kdy ve strachu o ztrátu demokracie se neustále opakuje Babiš a Zeman, kteří jsou asi tisíckrát menší hrozbou než korupcí – jejíž část někteří nazývají dotacemi – prolezlá Evropská unie a její politbyro. Demošky, které snad mají něco měnit navzdory demokraticky proběhlým volbám? Jak já neustále opakuji, podle oné skupiny „lepších lidí“ mají pro referendum občané IQ tykve, ale pro svrhávání vlád na náměstí zřejmě doktorát? Nenechme se vysmát.
V poslední době se na Andreje Babiše valí samé výzvy. Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii se stále dožaduje debaty, hudebník David Koller pro změnu Babiše chce posadit na detektor lži…
Neustále se dožadují debaty, ale přijít tam za nimi Babiš, tak by, počítám, přes jejich řev žádná debata možná nebyla a PET lahve by jen létaly. Ať jde Milion chvilek pro(ti) demokracii do voleb a tam si můžou diskutovat od rána do večera. Nevím, proč Kollera napadl zrovna detektor lži, ale když už ho tam budou mít, tak bych to využil a v jednom vrzu položil dvě tři otázky taky pánům a paním Pehemu, Kolářovi, Fischerovi, Drahošovi, Fendrychovi, Taberymu, Drtinové, Dvořákovi, Šafrovi, Halíkovi, Wollnerovi, Pánkovi, Schwarzenbergovi, Jandovi, Kundrovi, Koudelkovi, Pavlu Zemanovi, Bradáčové, Moravcovi, Klvaňovi, Michaelu Žantovskému… To bychom se teprve dozvěděli věci!
Ředitel Muslimské unie v ČR Mohamed Abbas vystoupil v rozhovoru na XTV.cz. Homosexuály v rozhovoru přirovnal k alkoholikům, označil je za nebezpečí pro společnost a hájil, proč by ženy měly mít menší práva než muži. Co mě ovšem překvapilo více, je fakt, že proti jeho slovům jsem nezaznamenal žádné hlasité protesty či demonstrace, ať už od politiků, či od lidskoprávních organizací. Jak je to vůbec v Česku, kde ctíme rovná práva pro všechny, možné?
To se budete muset zeptat právě oněch samozvaných demokratů. Mně to také hlava nebere. Tento rozhovor s reprezentantem muslimů u nás jen ukázal, jak nedemokraticky muslimové smýšlejí. Ne všichni, ale bezesporu většina. Sám jste zmínil přirovnání homosexuálů k alkoholikům. Vysvětlení, že žena má mít podle koránu u soudu poloviční hlas než muž, protože kvůli hormonům a menstruačnímu cyklu může zapomínat nebo něco nevidět... A přirovnání kamenování podle práva šaría – které je podle Abbáse moudré – k Ježíšovu „kdo je bez viny, ať hodí kamenem“...
To jsou naprosto bezprecedentní vyjádření a názory, které by měli být podrobeny silné kritice a být vystaveny na odiv v souvislosti s obrovským nebezpečím, které islám po celém světě pro demokratická uspořádání představuje. Taky se ptám, kde jsou aktivisti za LGBTQYZŽ? Kde jsou feministky? Kde jsou lidskoprávní a politické neziskovky? Kde je Člověk v tísni a Milion chvilek proti demokracii? Kde je ČT? Vždyť právě zde hrozí skutečné ohrožení demokracie. Kde jsou? Zřejmě se pasou. Ale tady jim to všem, kteří pokrokově ono náboženství míru, pravdy a lásky protežují, evidentně dost nelícuje, neřku-li až skřípe.
Má Babiš navrhnout konec ministra Staňka ve vládě? Pak by ho Zeman už musel odvolatAnketa
V diskusi pod rozhovorem se objevovaly posměšné poznámky na adresu ministra vnitra Jana Hamáčka. „Raději nekomentuji. Al Hamajda nikdy nespí,“ psal jeden uživatel. „Radši nic psát nebudu, al Hamajda by z toho mohl cítit předsudečnou nenávist,“ uvedl jiný. Co nám říká skutečnost, že si lidé dvakrát rozmyslí, než výroky pana Abbase začnou komentovat?
Na gymplu jsme se učili o pozitivní diskriminaci. Je však možné, že v době, kdy tendenci zasahovat do škol mají Člověk v tísni nebo Koudelkova BIS, tak se už některé věci neučí. Skutečnost nám nicméně říká, že jsou zde dvojí metry a „žádoucí“ komentáře jsou nestíhané a takřka nepostižitelné – viz například ta zcela bezprecedentní vyjádření představitelů ODS Novotného a Langa. A některé komentáře jsou naopak postižitelné už v předstihu – viz příklad „předsudečné nenávisti“.
Mimochodem, technologický gigant Microsoft v nové verzi svého textového editoru Word uživatelům nabízí „politicky korektní“ záměnu slov. Takže místo slova „homosexuál“ vám navrhne raději použít slovo „gay“ s výzvou, abyste zvážili použití jazyka nezatíženého předsudky. Je pak jen na vás, zda slova prohodíte. Jak se na takový „zlepšovák“ díváte?
Jako na další krok uvědomělých progresivistů směrem k Velkému bratrovi. Orwell, Zamjatin a Karin Boye musejí rotovat v hrobech.
Šestnáctiletá klimatická aktivistka Greta Thunbergová se ve Vídni setkala se slavným kulturistou Arnoldem Schwarzeneggerem, který ve městě pořádal konferenci o záchraně před změnami klimatu. V projevu před světovými lídry a magnáty poté mluvila o největší krizi, které kdy lidstvo čelilo, a zpražila je, neboť to celé prý dosud nebrali dostatečně vážně. Bude klimatická změna jedním z hlavních témat budoucnosti? Jak si vysvětlujete, že má mladá dívka tak obrovský mediální prostor?
Vysvětluji si to – a tak to na devětadevadesát procent je – žádoucím názorem, žádoucím a potřebným příkladem pro veřejnost a zejména pro mladé u tohoto politicky tak vysoce angažovaného tématu. Jak jinak si vysvětlit, že politici, kteří ve svých nedotknutelných slonovinových věžích Evropského parlamentu – a nejen – hledí na většinový názor občanů, které zastupují, shora a bez reflexe, se najednou nechávají tepat na všech možných prestižních platformách a summitech šestnáctiletou záškolačkou s Aspergerovým syndromem? Protože je to žádoucí a jde o součást divadla pro veřejnost. Nic víc, nic míň. Nakolik je Greta zneužita a nakolik z toho všeho profituje, a nemyslím teď vůbec jen finanční hledisko, je otázkou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
