Prezident Zeman na Žofíně a bruselské tanky v české politice

Milan Znoj

Prezident Miloš Zeman zahajoval 28. května Žofínské fórum, jehož tématem byl Národní zájem České republiky. Zazněly zde přitom opět zcela nepochopitelné výroky.

Prezident Zeman na Žofínském fóru přirovnal Evropskou unii k Varšavské smlouvě. Co to znamená? Vlastně to není úplně originální bonmot, ale od prezidenta přece jenom taková slova zarazí. Dozvěděli jsme se tak, že je tu určitá podobnost mezi Brežněvovou doktrínou a sdílenou suverenitou v EU. Zatímco Varšavská smlouva u nás rozmisťovala tanky, bruselská komise nás hodlá zaplavovat migranty.

Vidno, že prezident Zeman urazil hodně velký kus cesty od doby, kdy při nástupu do funkce vyvěšoval s předsedou Evropské komise Barrosem na Hradě evropskou vlajku. Nyní při pohledu na modrou evropskou vlajku mění barvu na rudou. Budiž, dlouhý pobyt ve funkci není zárukou ničeho, natož soudnosti. Kdo by si ale myslel, že z toho na fóru vzešlo nějaké pozdvižení, byl by na omylu.

Žofínský politický kolorit: debata, ve které každý plácá, co ho napadne. Foto FB M. Zemana

Mohla to být bomba v sále, ale nikdo se nesmál ani se nerozčiloval. Naopak všude vládla harmonie a soulad. Jak to bylo možné? Tajemství třeba hledat v moderátorském umu, jak kočírovat žofínskou diskusi. Zde je malá ukázka, jak to probíhalo:

Moderátor čte dotaz čtenáře, zřejmě příznivce Okamurovy SPD, kterému se nelíbí, že je strana označována za extremistickou. „Není to spíše tak, že extremistické strany zasedají v Bruselu a vnucují nám nějaká nařízení, která lidi jenom otravují?“

Prezident Zeman odpovídá: „Možná jste si všiml, že neužívám termín extremistický. Když tak radikální a radikální znamená jít na kořen věci.“

Dovětek moderátora: „Jako když po evropských volbách premiér Babiš mluvil o tom, že Alexander Vondra má za sebou kauzu ProMoPro, kde se prošustrovalo 200 milionů nebo kolik.“

Co tím chtěl autor (autoři) říci? Na první pohled se zdá, že každý mluví o něčem jiném, ale důležitý je celkový dojem, který působí hloubavě a velice harmonicky. Člověk pak může spekulovat: Mysleli tím, že premiér Babiš, když nadával Vondrovi, mluvil radikálně a šel rovnou na kořen věci? Nebo že Brusel u nás svými dotacemi povzbuzuje korupci, které slabší povahy podléhají? Anebo že Okamurova SPD, která se dostala do evropského parlamentu, konečně obnaží kořeny té bruselské hydry, protože to jsou prostě radikálové, žádní extremisté?

Těžko říci, co si z toho vybrat. Avšak v takové debatě, kde každý plácá, co ho napadne, potom mohou zaznít nejrůznější bláboly, třeba jako ten o Bruselu a Varšavské smlouvě. Nikoho to ale už nezarazí, protože to je takový náš žofínský politický kolorit.