„Součástí areálu bude upravená zeleň sloužící k relaxaci a odpočinku návštěvníků. Na zahradě nebudou chybět lavičky, pódium a také socha, na niž radnice využije milion korun, který městu předloni odkázala jedna z obyvatelek,“ sdělil mluvčí jirkovské radnice Vladimír Vacula.
Na obnovu budovy a rozlehlého areálu o rozloze 1 200 metrů čtverečních město žádá ministerstvo pro místní rozvoj o dotaci na program regenerace brownfieldu.
„Dotace by mohla pokrýt polovinu veškerých nákladů na rekonstrukci,“ poznamenala místostarostka Jirkova Dana Jurštaková (ODS). Celkové náklady jsou odhadnuty zhruba na 8,5 milionu korun. S přípravnými pracemi by se mohlo začít už letos v říjnu. Hotovo má být příští rok.
V současné době se na zpustlé zahradě nachází místo trávníku beton, který doplňují zrezlé váhy a další nepořádek.
„Přízemí zchátralé budovy má betonový nepůvodní strop, díky kterému vzniklo patro. Takhle to tu nevypadalo a vypadat nebude. Všechen beton musí pryč, celý prostor uvnitř se znovu otevře a prosvětlí,“ přiblížil Lubomír Polák z jirkovského odboru majetku města a útvaru investic.
Válku synagoga přežila, vypálení zabránili jirkovští Němci
Klasicistní synagoga byla dostavěna v roce 1847. Stěny interiéru zdobily ornamentální malby. Jak byla uvnitř vybavena, se už dnes neví. Není také známo, kdy přestala sloužit k modlitbám.
Některé prameny uvádějí, že ještě v roce 1938 se v synagoze židé scházeli. Válku přežila bez úhony, přestože se ji za křišťálové noci pokusili zapálit vandalové. V tom jim tehdy zabránili jirkovští Němci.
V následujících letech už ale někdejší židovský svatostánek jen chátral. Za druhé světové války sloužil jako skladiště a pak v ní byl sklad harampádí a sběrna druhotných surovin. Před třemi lety získal zničenou synagogu do svého vlastnictví Jirkov s cílem ji opět oživit.
