Na detektivy míří nová reforma. Z policie prosakují zprávy o rozdělení centrály proti organizovanému zločinu

„Chystají roztržení NCOZ a zrušení expozitur v regionech. Detektivy by převeleli na krajská policejní ředitelství a částečně na prezidium,“ prozradil LN jeden z nápadů vysoce postavený důstojník pod podmínkou anonymity. „Páni náměstci z krajů mají různé nápady a mají chuť i na tabulková místa a jiné mrzačení NCOZ,“ dodal další policista.

Národní centrála proti organizovanému zločinu zasahuje ve státním podniku DIAMO

Prezidium odpovědělo na dotazy k možným změnám pouze obecným konstatováním: „Zřízená pracovní skupina funguje, nicméně dosud nebyly učiněny žádné definitivní závěry,“ napsal jeho mluvčí Jozef Bocán.

Na prosakující zprávy nechtěl ve středu reagovat ani ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Podle mých informací zatím není žádný závěr, tudíž nebudu spekulovat, co bych podpořil,“ napsal LN.

Švejdarova komise má na přípravu výstupů čas do konce roku. Přestože už ale existuje několik měsíců, dosud se její činnosti neúčastní státní zástupci. Na práci detektivů NCOZ přitom musejí žalobci dohlížet – jsou označováni za pány přípravného řízení, kteří jsou na samotném startu kauz. „Se státními zástupci jsou členové pracovní skupiny v kontaktu, společné jednání v tuto chvíli připravují,“ dodal Bocán z Policejního prezidia.

Od chvíle, kdy se v médiích objevila tehdy jen spekulace, že se chystá sloučení protikorupční a protimafiánské policie právě v NCOZ, uplynou příští týden tři roky.

Končí poslední ‚Šlachtův‘ detektiv. Centrálu proti organizovanému zločinu opouští i Vopršal

Blesková reorganizace, která začala v srpnu 2016, vedla k odchodu známého detektiva a šéfa protimafiánské jednotky ÚOOZ Roberta Šlachty. Vyvolala i nejvážnější roztržku v tehdejší vládní koalici, kde se střetly názory tehdejšího vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) s ministrem vnitra Milanem Chovancem z ČSSD.

Stejně jako tehdy se i nyní na chodbách Policejního prezidia schyluje k výrazným změnám u elitních policistů, kteří mají za úkol rozkrývat nejvážnější kauzy v zemi: od mafií až po korupci.

Žalobci v pozoru

U žalobců vzbuzuje nápad na rozdělení NCOZ nedůvěru. A to zejména s ohledem na zvažované zrušení poboček centrály v krajích, takzvaných expozitur. V nich pracují stovky detektivů, kteří by přešli na krajská policejní ředitelství. „Proti tomu budeme hodně bojovat,“ řekl LN vysoce postavený žalobce. Státním zástupcům se nelíbí, že by krajští policejní šéfové získali absolutní přehled nad kauzami z jejich regionu. Nedůvěru vyjadřují zejména kvůli tomu, že by to mohlo ohrozit vůli policistů pouštět se do vyšetřování krajských politiků. Hejtmani a jejich zástupci jsou totiž s krajskými policejními důstojníky v pravidelném kontaktu, ať už jde o pořádání fotbalových zápasů, či jiných akcí, při kterých je nutné zajistit pořádek. Kraj mnohdy přispívá na vybavení policejní jednotky včetně třeba radarů pro měření rychlosti.

Organizovaný zločin se změnil, musíme reagovat, říká nový šéf NCOZ Mazánek

Případný zánik expozitur NCOZ, jež nepodléhají krajským ředitelstvím, ale spadají přímo pod Policejní prezidium, by boj s případnou kriminalitou krajských politických špiček mohl oslabit.

Právě státní zástupci patřili už před třemi roky k zásadním kritikům navrhovaných změn. Označovali je za nepromyšlené. Poukazovali na to, že jednotku se skoro tisíci policisty půjde jen složitě řídit. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli tomu dokonce psal v létě 2016 tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) dopis, v němž varoval, že sloučení protikorupční a protimafiánské jednotky negativně ohrozí vyšetřování již rozběhnutých kauz. Přesto tehdejší ministr vnitra Chovanec reorganizaci posvětil.

Od žalobců opakovaně také zaznívají výtky směrem k chabým výsledkům NCOZ v oblasti vyhledávání nových kauz. V pořadí druhý ředitel jednotky Jiří Mazánek (v srpnu 2018 nahradil Michala Mazánka) útvar brání. V dubnovém rozhovoru pro LN šéf NCOZ uvedl: „Máme rozpracováno přibližně 400 trestních věcí. Více než 300 nám je příslušných a další nám byly přiděleny ke zpracování státními zástupci nebo nadřízenými. Z toho 200 případů se týká závažné hospodářské trestné činnosti a korupce.“

Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se už nechala slyšet, že bude chtít o efektivitě vyšetřování mluvit jak s policejním prezidentem Janem Švejdarem, tak s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. „Policejní prezident už v tisku ohlásil, že bude reorganizaci předělávat. Nevím, jaké má nápady. To si vyříkáme, protože změny nejde dělat bez názoru státních zástupců a ministerstva spravedlnosti,“ řekla LN Benešová počátkem května.

Krajští na koni

Pracovní skupina policejního prezidenta má sedm stálých členů. Jsou v ní zastoupeni manažeři z celorepublikové i krajské úrovně. Podle informací LN jsou mezi nimi náměstci z Krajských policejních ředitelství v Ústí nad Labem Zbyněk Dvořák, v Brně Libor Kachlík a z Hradce Králové Jiří Karásek.

Úkolem skupiny je analyzovat fungování kriminální policie s přesahy do pořádkové či dopravní policie. Podrobné plány komise, jež se poprvé sešla 31. ledna, zatím nemají pevné kontury. V minulosti se hovořilo i o vzniku Národního kriminálního úřadu po vzoru Německa, který by zastřešil všechny kriminalisty v zemi, a také o vytvoření finanční policie.