Visegrád ignoruje klimatické hrozby, chce nadále spalovat fosilní paliva a nedodržuje limity pro znečištění ovzduší. Tento trend chce zvrátit platforma Visegrád+ pro obnovitelné zdroje, píše Ada Ámonová.
Ada Ámonová pracuje jako výzkumnice berlínského think-tanku E3G – Třetí generace environmentalismu. Komentář vznikl jako součást projektu VisegradInfo.eu.
Co se týče podílu obnovitelných zdrojů energie, Česko, Maďarsko, Slovensko a Polsko zaujímají v EU poslední řady, všechny čtyři země mají totiž podíl nižší než 20 procent. Situace je ještě horší při pohledu na podíl obnovitelných zdrojů v elektroenergetice. Maďarsko je v pomyslném žebříčku zemí Unie předposlední, Polsko je páté a Česko šesté od konce. Slovensko z Visegrádské skupiny vyčnívá díky hydroelektrárnám vybudovaným v období komunismu.
Nízký podíl obnovitelných zdrojů je často dáván za vinu geografii. Rakousko, které se třemi zeměmi V4 sousedí, je ale ve využívání obnovitelných zdrojů lídrem celého kontinentu. Opravdu vítr přestává foukat na rakouské hranici? Co by tedy mohl být důvod pro takový obrovský rozdíl?
Odpovědí je politická vůle. Úspěšný rozvoj obnovitelných zdrojů v Rakousku je zakotven v politické a společenské shodě o prospěšnosti čisté a udržitelné energetické politiky bez ohledu na aktuální ideologické směřování. Všem obyvatelům přináší blahobyt a čistý vzduch, ekonomice mnoho benefitů. Tato vize a uvažování podporuje vysoké klimatické ambice.
Rakousko před 25 lety
Před 25 lety ale všechno bylo jinak. Tehdy byl rakouský postoj k obnovitelným zdrojům podobný tomu, jaký dnes vidíme ve středoevropských a východoevropských členských státech: obnovitelné zdroje jsou drahé, nespolehlivé a neschopné produkovat dostatečné množství energie.
V minulém století na změně klimatu nebyla ani zdaleka tak rozsáhlá celospolečenská shoda, technologie obnovitelných zdrojů byly mnohem méně rozvinuté, investiční náklady vysoké a projektový management a financování byly pouze v plenkách. Rakousko, Německo a Skandinávie se staly průkopníky, díky kterým dnes prožíváme pravý opak. Investice do solární a větrné energie jsou rutinními projekty, které se dobře integrují do elektrických sítí. Celkové investiční náklady značně klesly pod úroveň většiny nákladů konvenčních elektráren.
Vlády V4 však stále věří, že pouze velké elektrárny jsou schopné spolehlivě dodávat elektřinu. Dominantní hráči v elektroenergetice se cítí být ohroženi solární a větrnou energií a mají pravdu. Místní vlády proto raději blokují rozvoj obnovitelných zdrojů a udržují hegemonii konvenčních technologií pro výrobu elektřiny.
Některé z těchto zemí zavádějí nesmyslné a radikální regulace. V Maďarsku nedostane povolení žádná větrná elektrárna v okruhu 12,5 kilometru od jakéhokoli lidského obydlí, což dělá červenou zónu pro větrné elektrárny prakticky z celé země. V důsledku těchto pravidel je jednodušší dostat povolení na 2gigawattovou jadernou elektrárnu než na 30megawattovou větrnou farmu. Na Slovensku si zase lidé mohou nainstalovat vlastní domácí obnovitelné zdroje elektřiny, z vyrobené elektřiny však musí spotřebovat alespoň 90 procent.
Kultivování diskuse
Národní energetické a klimatické plány, jejichž první verzi si Evropská komise vyžádala do konce minulého roku, odrážejí deformovanou představu energetické politiky a velmi nízké klimatické ambice. Nejvyšší cíl pro podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 je v těchto zemích 21 procent a podpůrné dokumenty mají obecně nízkou kvalitu. Podle nové studie aplikující metodiku Komise podle směrnice o obnovitelných zdrojích, měly všechny státy přijít s alespoň o čtyři procenta vyšším podílem, který by pokrýval čtvrtinu spotřeby z dodávek zelené energie. S určitostí přitom platí, že nákladově efektivní potenciál se pohybuje nad tímto číslem.
Dnešní situace volá po společném postupu organizací, které již po desetiletí pracují na urychlování přechodu na čistý a udržitelný energetický systém. Think-tanky a environmentální asociace z Visegrádu a Rakouska se nedávno sešly v Praze, aby vytvořily platformu pro obnovitelné zdroje Visegrád+, která hledí dál než krátkodobé vládní politiky. Nová koalice chce kultivovat diskusi o energetické politice, která se dnes pohybuje na patetické a provinční úrovni. Platforma nabízí nové Evropské komisi nejen expertizu a kritickou analýzu národních plánů, ale i správná čísla.
Visegrádská spolupráce začala s fanfárami a dlouho sloužila jako dobrá platforma pro politickou změnu. Přispěla k rozvoji demokracie ve střední Evropě. Z V4 se však stal rušivý prvek ve středu Evropy. Dnešní spolupráce je založena na ignorování klimatických hrozeb, na pokračujícím spalování fosilních paliv, na porušování limitů pro znečištění ovzduší a na podkopávání rozvoje obnovitelných zdrojů. Země V4 poškozují zájmy a zdraví svých obyvatel. Platforma pro obnovitelné energie Visegrad+ je založena s cílem zvrátit tento trend a otevřít se spolupráci se stejně smýšlejícími aktéry.
Starý Visegrád je mrtvý. Ať žije Visegrád+.