Dobytek se pásl ve Stromovce, balony létaly nad Královskou oborou. Zmizelá Praha ukazuje, jak vypadaly parky a výletní místa

Balony nad Královskou oborou.
Autor neznámý,
lept, před 1811,
SK, inv. č. GS 7538
Balony nad Královskou oborou. Autor neznámý, lept, před 1811, SK, inv. č. GS 7538

Dvoudílný soubor Letohrádky, libosady a výletní místa ukazuje, kam Pražané v 18. a 19. století mířili za zábavou, odpočinkem a výlety, ale také přináší vzpomínku na městskou přírodu a zahrady, které časem ustoupily asfaltu a betonu. Výjimečná součást edice Zmizelá Praha poprvé přináší pohled na místa jako Stromovka, Troja, Petřín nebo Vyšehrad na kresbách či olejomalbách, které dosud nebyly publikované. Autorka Kateřina Bečková je hledala v nejvýznamnějších muzejních a galerijních sbírkách.

 

Nejslavnější zahradní a výletní atrakce určené pro odpočinek i zábavu vznikaly v období vlády Josefa II. v 80. letech 18. století. Lidově řečeno v době F. L. Věka či Mozarta. Mnohé ze zahrad, sadů a letohrádků, většinou zaniklých, zůstaly dodnes v paměti města jako pomístní názvy či jména ulic Vinohrad, Žižkova, Nuslí, Vršovic, Karlína a Libně.

 

Oblíbená byla Kanálka, Wimmerovy a Krennovy sady, v hostince proměněné letohrádky Sakrabonka, Sklenářka, Bezovka nebo Kravín, sezonní událostí bývala Fidlovačka v dosud nezastavěném Nuselském údolí, na vltavských ostrůvcích si výletníci vychutnávali romantická přírodní zákoutí, na Vyšehradě, u Chodovské tvrze či u kunratického hrádku zase vnímali doteky dávné minulosti.

 

Například Antonín Pucherna kreslil ve 30. letech 18. století Stromovku s pasoucím se dobytkem, neznámý autor zachytil balony nad Královskou oborou. Právě zde Pražané poprvé viděli horkovzdušný balon, když se tu 31. října 1790 odpoutal od země francouzský průkopník vzduchoplavby Jean Pierre Blanchard.

 

Kniha se dále věnuje například slavnému, ale i trochu tajemnému Růžovému údolí ve Špitálsku, dnešním Karlíně, které založil pražský knihtiskař Jan Ferdinand ze Schönfeldu. „Na místě pozemků zrušeného kostela Obrácení sv. Pavla se špitálem byla založena zahrada, která pomocí stromů, potůčků, keřů a dalších zahradních prvků znázorňovala mapu Království českého,“ přibližuje Bečková. Zahrada existovala jen několik let, ale vzpomínka na ni se přenášela z generace na generaci po celé 19. století.

 

Podobný ohlas a obdiv si vysloužila zahrada na Viničních horách, dnešních Vinohradech, zvaná Pražany důvěrně Kanálka. Ta vstoupila i do krásné literatury v prozaických dílech Máchy, Tyla a Jiráska. Existovala bezmála sto let a její část obsahují dnešní Riegrovy sady.

 

„Málokdo tuší, že uliční síť dnešních Vinohrad je založena na rastru promenádních cest Wimmerových sadů,“ říká autorka. „Byl to mimořádný terénní počin bohatého vojenského vysloužilce a obchodníka barona Jakuba Wimmera, který založil plošně nejrozsáhlejší veřejný park za pražskými hradbami.“

 

Podle autorky můžou být její knihy inspirací k vlastnímu poznávání a objevování dosud neznámých a nenavštívených míst. „Vědomí minulosti a znalost historického vývoje či původního vzhledu mnohých lokalit je předpokladem citlivého vztahu k prostředí vlastního města,“ říká Bečková. „A může pomoct nalézt argumenty pro jeho ochranu a obhajobu.“

 

Kateřina Bečková

Letohrádky, libosady a výletní místa I.

160 stran, pevná vazba, 349 korun

Letohrádky, libosady a výletní místa II.

144 stran, pevná vazba, 349 korun

 

Comments

comments

Vyhledat