‚Zrychlení, síla, energie a její vzájemné přeměny.‘ Lední hokej má potenciál pomůcky při výuce fyziky
Na příkladech z hokeje se dají dobře vysvětlit nejrůznější fyzikální zákony od mechaniky přes pohyb těles až po přeměny energie. V úterním dílu hokejového seriálu proto reportér Filip Rambousek oslovil budoucího učitele fyziky a vydal se s ním přímo na led. Trenér mládeže hokejové Sparty jim nejdřív názorně ukázal jednotlivé typy střel. A začal hned tou nejtvrdší takzvaným golfákem.
„To bylo zrovna špatně. Tohle už ale bylo lepší,“ pochvaluje si Libor Plaček svůj druhý střelecký pokus, při kterém se mu podařilo trefit puk středem čepele.
„Nejdůležitější je timing, to znamená v první řadě nápřah, při kterém člověk musí sledovat kotouč, a potom už jde samotná střela, kdy se snažíte zasáhnout puk,“ popisuje hokejový trenér mládeže Sparty. A těsně předtím, než kotouč trefíte, tak se hokejka ještě opře o led, aby se pořádně napružila.
Kromě napružení hokejky přispívá k razanci střely i biomechanika lidského těla, jak vysvětluje budoucí učitel fyziky Libor Adámek: „Současně se aplikuje síla nohou, trupu i rukou. Celé tělo se nějakým způsobem natočí a kruhový pohyb těla dodává střele energii.“
Golfák se obvykle používá při střelách z dálky, kdy má hráč dostatek času na nápřah. Jeho výhodou je obrovská rychlost. Puk v některých případech dosahuje až 170 kilometrů za hodinu.
Momentu napružení hokejky se ale využívá i při střelbě zblízka. Pokračuje opět trenér Libor Plaček: „To je střela přiklepnutým švihem, kdy si na začátku táhnu puk k sobě do správné pozice a poté do něj jen klepnu nebo ho přiklepnu. Výhoda tohoto typu střely je, že je ze všech nejpřesnější. Za prvé je rychlá a za druhé je i přesná.“
Nepostřehnutelný příklep
Já jsem si myslel, že člověk zblízka střílí zápěstím, ale že tam není příklep. Ovšem on je i v této rychlé střele. „Ano, to je, jak se jí říká, střela ze zápěstí. Je v ní i táhnutí a i příklep,“ potvrzuje Plaček. Z dálky, když člověk sedí na tribuně nebo kouká na televizi, tak to nemusí úplně zaregistrovat. „Ne, to je tak rychlé, že to člověk ani nepostřehne,“ přitakává trenér hokejové mládeže Sparty.
Z Československa Pivoňka uprchl, aby mohl hrát za oceánem NHL. K výslechům si v Kladně zvali jeho otce
Číst článek
Napružení hokejky o led se nevyužívá pouze při střele tahem, která je tím pádem mnohem pomalejší. Z fyzikálního hlediska je kromě úderu samotného zajímavá i dráha, kterou puk během letu opisuje. „Puk můžeme přirovnat k šikmému vrhu, ke kterému dochází například když vezmeme míček a hodíme ho od sebe pod určitým úhlem,“ vysvětluje Libor Adámek pohyb tělesa, které by v ideálních podmínkách opisovalo tvar paraboly. Puk by nejdřív stoupal vzhůru a v polovině své dráhy by vlivem gravitace začal klesat.
„To by platilo ve chvíli, kdy by na stadionu nebyl žádný vzduch, což si asi nikdo z nás moc nepřeje. Ve skutečnosti, vhledem k tomu, že vzduch máme, puk opisuje takzvanou balistickou křivku. To je způsobené vlivem odporu vzduchu,“ upřesňuje Adámek.
Na příkladu z ledního hokeje tak můžou žáci zkusit odvodit vzoreček pro vrh šikmý. „Určitě nám vystupuje nějaká počáteční rychlost, která je omezována gravitačním zrychlením. Je to tedy takový typický vzoreček 1/2gt², kde g je zrychlení a t je čas,“ říká Libor Adámek. Pomocí tohoto vzorečku můžeme počítat, jak se bude vyvíjet dráha puku. „Přesně tak, dráha puku v čase a jak bude vypadat jeho výška,“ dodává Adámek.
Hokej nabízí mnoho inspirace pro výuku fyziky. „Dá se na něm ukazovat mechanika a pohyb tělesa, jak rotační, tak i takzvaný translační, to znamená posuvný kupředu. Různé rychlosti, zrychlení, síla, kterou je potřeba vyvinout, energie a její vzájemné přeměny,“ vypočítává budoucí učitel Libor Adámek, podle kterého je škoda, že pedagogové potenciál hokeje při hodinách fyziky nevyužívají.
Úspěch českých hokejistů na mistrovství světa by tak přispěl nejen k popularizaci tohoto zimního sportu, ale možná i hodin fyziky.
