Ivana Myšková (* 1981) je hlavně prozaička, ale občas ji navštíví i poezie. Nedělní chvilka si velmi cení toho, že pak může její básně uveřejnit. Doposud napsala rozhlasovou hru Odpoledne s liliputem (2007), novelu Nícení (Fra, 2012) a sbírku povídek Bílá zvířata jsou velmi často hluchá (Host, 2017). Na Nedělní chvilce poezie.Cz publikovala už v dubnu 2016.
"Může se stát, že báseň, která ve vás neplodně a mrtvě přebývala roky, probudí něco k životu. Třeba flám. Hodně dlouhý. Do půl osmé ráno. Ale zřejmě to musí být flám s dobrými básníky. A musíte si potom zdřímnout jenom na dvě na tři hodinky, aby se ta právě oživená báseň neztratila v bdění a pak pospíchat na vlak, jízdenku zapomenout na pokladně a zaplatit ji znovu neúprosné průvodčí, která vám to nevěří. I to je třeba pro báseň udělat," uvádí Ivana Myšková.
(Foto: Marta Myšková)
***
Nad Zámrskem se otevřelo nebe
a průrvami v oblačných šedavých trhlinách
k nám důrazně
zahovořilo světlo
Říkal mi
jak můžeš být tak křehká?
děkuji, že jsem se mohl dotknout a nerozbila ses
Byl to muž s rozvířenýma očima
zbytnělým chlapectvím
a roztřepeným chlapstvím
díval se na mě širokoúhle
(širokoúhlý muž, nevím, proč to říkám)
a ty bys ho nedokázal ztlouci
věř mi
ani kdybys to svedl
Životní funkce této básně
jsou přímo závislé
na délce jízdy tohoto vlaku
tak prosté je to s básněmi
zpohodlněly stejně jako my
a jenom by si vozily zadky
na mrazu zcela prozaicky
chcípácky hynou
Za vzpomínku na onoho
širokoúhlého muže
nasyceného chlapectvím
přátelstvím
a ženstvím
poděkujme rovnou snad
ředitelství Českých drah!
K čemu bych to přirovnala, pane řediteli?
taková radost, víte
třeba jako když je člověk
rozsvačený!
stále něco rozžvýkává
sám však zůstává celý
hezky konzistentní
s nenarušenými vlastnostmi
Nejvýrazněji mi ovšem pomohlo
že jsem si za báseň připlatila
svoji jízdenku jsem zapomněla
přímo na výdejovém okénku
a tak jsem ve vlaku
zaplatila znovu
Máte dobré svědomité průvodčí
pane řediteli
važte si jich a zřiďte jim
alespoň jednu vanu
na perličkovou koupel
do každé soupravy
anebo koutek se zvířátky
pár slepiček, králíčci a jezevčík
věřte mi
práce jim půjde ještě lépe od ruky,
pokud si na konci služby v čepici
odnesou alespoň dvě čerstvá vejce
Právě snesené vejce
každého povzbudí
nikoho nezarmoutí
věřte mi
díky vaší službě –
této předplacené bonusové básni –
také vím, že
temnota se sbírá
ve vnitřních koutcích očí
a na konci dne
ji tedy stačí pouze
jemně vymnout prstem
tak pro zdravou duši
uděláte maximum
aniž by to stálo chalupu peněz
nenáročnější už to nemůže být
zas jedno snadné řešení
v přesile proti
obvyklé roztřepenosti
Proti temnotě prý také pomáhá
postavit sněhuláka
ale za Kožušanami
na útulném fotbalovém hřišti
(nevím, proč mě napadlo tohle oxymorónové spojení,
bude to asi tou dnešní mentalitou žluklého másla)
polehává jeden masivní
zhroucený sněhulák
jehož už není možné vztyčit
jedna jeho koule
(myslím, že břicho)
mi připomněla špinavou kouli
másla tisíc let žluknoucího
v irském rašeliništi
...
Dnes jsem se opět své milé nedovolal
Řepa je naštěstí dávno sjednocená
18. 1. 2018, ve vlaku směr Prostějov
***
Nepotřebuje je šťastné
šťastní ji nezajímají
když jsou šťastní
nemůže jim prospět
zajímají ji nešťastní
protože jen nešťastným
může prospět
proto je zajímá šťastná
jedině šťastná
jim může prospět
nešťastná je nezajímá
protože nešťastná
jim nemůže prospět
není však jisté
zda by jí prospěli šťastní
zda by se o ni zajímali
kdyby jí mohli prospět
není to jisté
***
Lidé hrozně bídně hynou
na svou dokonalost
bojí se selhání
a netuší, že mohou plakat
i ve dne
ano, i ve dne
pokud vím
není to výslovně povoleno
ale ani
výslovně zakázáno
***
V kolenou
říká mi sestra
je buď sebedůvěry příliš
nebo málo
pro mě platí to druhé
Sestře slábnou kolena
Natálie čte báseň
o nedostatku sebeúcty
když už neunese ani hrníček
V zápěstích
je sebeúcta
***
Umění vytěsňování
je zapotřebí více
než umění stísňování
či umění utěsňování
Nepleťme si prosím
umění vytěsňování
s uměním vytísňování
neboť tíseň
se ve vytěsněném
neztrácí
ale zbytňuje
bobtná
***
Nejkrásnější rukopis
mají vězni
protože už jen vězni
píší dopisy
zdokonalující se epistolografové
UNESCO právě jedná
s českou vězeňskou správou
o zákazu přístupu vězňů
k internetu
jen tak je možné
zachovat naše
epistolografické dědictví
Památník národního písemnictví
se stěhuje na Pankrác
***
Byl to jeden z těch světlých dnů
kdy se daří psát o těch temných
vykračuji si po Königstraße
proti mně Putin
takový německý malý Putin
zakrslý
prohnaný celospolečenskou reflexí
Usmál se na mě
a já na něho
na Putina
zasnila jsem se
– kdyby se tak na toho velkého
víc smáli
musel by být i velký Putin
menší
králíček
zakrslý
neškodný
s nějakou hlubokou radostí v srdci
docela příjemný malý Putin
co si ve slunném odpoledni
usměvavě, docela radostně
vykračuje třeba po Königstraße
a i ty si proti němu vykračuješ
bez obav
***
Už se ti zase
odpařuje odhodlání
musíš s ním zůstat
ve tmě, vlhku, sám
a vůbec nevylézat
měl bys své odhodlání
opatrně uložit
do boxu s příhodným klimatem
a důkladně si přečíst návod
abys to nepřešvihnul s teplotou
***
I ty
svůdný chlapče
sestáváš z anomálií
sic se tomu bráníš
sestáváš
nebraň se
sestáváš
nevyslovíš bez drhnutí
slovo krasobruslařka
a zář
zapadajícího slunce
ti trapně prosvěcuje uši