Zpět na výpis článků

Kvalitní záchodový humor

Dne 30. 4. 2019 měla v Divadle K3 v Jezuitském konviktu premiéru další autorská inscenace spolku Neukočírovatelná laktaceLatrína magika v režii Elišky Dvořákové a Slávky Mašínové. Inscenace stojí na autentických nápisech z veřejných záchodků a zkoumání toho, jací lidé je tam mohli zanechat.

Tentokrát byl tématem běžný lidský život, chování člověka, jakou masku nosí na veřejnosti a jakou tvář odvrací od světa. Jaké lepší místo se nabízí než takové, kam i král chodí pěšky? Veřejné záchody. Tam si dovolíme vypustit nejen své vnitřní emoce, ale uvolníme se i jiným způsobem. Děj má epizodickou výstavbu a sledujeme mnoho odlišných typů různého charakteru i společenského postavení. Jedná se například o krásnou bulimičku, opuštěného a zraněného mladíka, chaotického rebela, ambiciózní šéfku nebo muže, který prostě rád luští křížovky na záchodě. Tuto skupinu lidí propojují dvě postavy, a to Bezdomovkyně a Hajzlbába.

Když jsme schovaní ve zdánlivém soukromí, vylézají na povrch naše nejhorší povahové vlastnosti a tajemství, kvůli kterým bychom mohli ztratit naše postavení nebo narušit masku, kterou na veřejnosti používáme. Bezdomovkyně se stává odrazem skrytého chování a konání postav. Kdykoliv provedou něco, co odporuje jejich image, spláchnou svoji vinu a jejich špína dopadne na Bezdomovkyni. Ta zároveň dění komentuje a komunikuje i s hledištěm. Ostatní postavy dodržují čtvrtou stěnu a drží se psychologizujícího herectví (i když některé promluvy směřují přímo do diváků), při kterém se snaží o emoční zapůsobení.

Scéna představuje běžné veřejné záchodky o dvou kabinkách. Na papírových zdech se postupně objevují nápisy, skrze které postavy ventilují svoje frustrace, myšlenky nebo se prostě chtějí zvěčnit. Díky kostýmům můžeme snadno zařadit postavy do jasných typů, a domyslet si tak jejich společenské postavení nebo charakter. Podobnou funkci má i hudba, která podporuje atmosféru a vytváří komické situace.

Inscenace je postavená především na herectví. Nejvíce mě zaujal výkon Tomáše Pospíšila jako nesmělého, zakomplexovaného mladíka, který se se svou promluvou o tom, jak láska utlačuje lidskou přirozenost, stal nejvýraznější postavou. Zároveň jeho pohybový gag na téma „potřebuju na záchod, ale všechny kabinky jsou obsazené“, byl opravdu groteskní.

I přestože se inscenace zabývá tím, co nejhoršího v člověku může být, působí odlehčeně, dynamicky a dokázala zaujmout. Prostředí záchodků propojuje velké množství různorodých charakterů, a nejen díky realistickým kulisám působí inscenace komplexně. Komediální ladění vycházející ze situací rozhodně inscenaci prospívá a přestože zobrazuje někdy nepříliš veselé osudy, humor nepůsobí křečovitě nebo trapně.


  • NEUKOČÍROVATELNÁ LAKTACE Latrína magika
  • Režie: Eliška Dvořáková, Slávka Mašínová
  • Účinkují: Natalie Livingstone, Slávka Mašínová, Tereza Telekyová, Nikola Šroubková, Adam Bucek, Tomáš Pospíšil, Štefánia Kuchárová, Petr Murin, Karolína Martínková, Karolína Gottvaldová, Petr Uram, Stanislav Kytlica, Denis Hübsch

Psáno z premiéry 30. dubna 2019 v Divadle K3.

FOTO: Facebook Neukočírovatelné laktace

Poslední články autora

No ale na internetu jsem četla…  

V předvečer Noci divadel Nezapomeňme

A kde byli bohové?