Vybrané černobílé fotografie v kombinaci s projekcí na velkoformátové obrazovce představují místní veřejnosti realitu života v komunistickém Československu před rokem 1989, tak jak ji zachytila tato významná česká dokumentární fotografka.
  |
Dagmar Hochová (1926 – 2012) se v domácím prostředí stala známou především díky svým fotografiím dětí, ačkoliv tematické spektrum její práce bylo mnohem širší. V jejím portfoliu najdeme mimo jiné snímky absurdních situací způsobených nelogickým fungováním komunistického hospodářství, fotografie režimem odvržených intelektuálních a uměleckých elit, série z dětských domovů, či z ústavů pro mentálně postižené. Takové fotografie však nemohly být ve své době veřejně prezentovány, protože nezapadaly do iluze spokojené, bezproblémové společnosti. Proto se tato část tvorby Dagmar Hochové dostala do širšího povědomí až prostřednictvím knih a výstav, které autorka realizovala po sametové revoluci roku 1989.
Dagmar Hochová
„Fotografové v komunistickém Československu dobře věděli, jaká tématika a jaké snímky cenzura propustí a jaké ne. Měli v sobě ale zodpovědnost k historii vlastní země, a tak nám po nich zůstala poměrně obšírná zpráva o tom, jak jsme žili,“ vysvětluje kurátor výstavy Jiří Pátek.
Hochové názor na fotografii a na roli fotografie ve společnosti byl formován skrze hnutí tak zvané humanitní fotografie, jejíž silná vlna se zvedla v polovině 50. let minulého století po celém světě. Poselství humanitní fotografie bylo prosté: Bez ohledu na kulturní a místní rozdíly patříme k jedné rase, která pracuje, odpočívá, raduje se, trpí, předstírá, miluje, věří i pochybuje. Díky této ideji jsou fotografie Dagmar Hochové, ač vázány kontextem místa a doby vzniku, dodnes univerzálně srozumitelné široké veřejnosti.
„Po úspěšné londýnské premiéře, která proběhla v loňském roce, se nyní může i nizozemské publikum seznámit se snímky této výjimečné fotografky. Proto jsme se po vzoru kolegů z Českého centra v Londýně rozhodli oslovit Moravskou galerii v Brně, jež spravuje pozůstalost Dagmar Hochové. Díky předchozí spolupráci s Nieuwspoortem na výstavě fotografií Václava Havla se nám naskytla jedinečná příležitost tyto prestižní prostory opět využít.,“ uvedla Hana Schenková z Českého centra v Rotterdamu.
Niewspoort je veřejné debatní centrum, kde se pravidelně konají tiskové konference (každý týden tu například vystoupí nizozemský premiér Mark Rutte), přednášky, panelové diskuze, setkání novinářů s poslanci apod. Neméně důležité jsou také tamní vzdělávací programy pro školy. „Celý květen navíc bude probíhat ve znamení voleb do evropského parlamentu, a tudíž lze očekávat nadstandardní návštěvnost, dodává Schenková.
České centrum v Nizozemsku představilo místnímu publiku již řadu českých fotografů. Uspořádalo například první nizozemskou retrospektivu Františka Drtikola, přispělo k uvedení Dany Kyndrové, Karla Cudlína, Jiřího Tomana, Miroslava Hucka, Jaroslava Kučery a dalších.
