Když máte o 2 °C vyšší teplotu, tak je vám špatně. Planeta je podobná, říká ekolog Alexander Ač
Jedním z nejčastěji skloňovaných závazků v souvislosti se změnami klimatu je Pařížská dohoda. Tou se její signatáři zavázali k přijetí opatření, díky kterým by nárůst globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí nepřekročil 1,5 °C.
Nárůst teploty o 1,5 °C se na první pohled nemusí zdát nijak dramatický. Stačí ale přirovnání k lidskému tělu a je jasné, že i zdánlivě malé zvýšení může způsobit dalekosáhlé a bolestivé změny. „Běžná teplota člověka je něco málo pod 37 °C. Když nám teplota naroste o 2 °C, tak už se cítíme hodně špatně. A každý další nárůst teploty, pokud trvá delší dobu, už dokonce může ohrožovat lidský život,“ vysvětluje Alexander Ač. Planeta se podle jeho slov v tomto ohledu chová podobně a i malé změny globální teploty znamenají obrovské změny v přírodních ekosystémech, a potažmo pak i v lidských společnostech.
A právě hranice 1,5 °C je podle ekologa pro závažné a nezvratné změny ve fungování globálních ekosystémů klíčová. Téměř každá lidská činnost je dnes spojena s nějakými emisemi, a tedy i se změnou klimatu. Pokud zůstaneme na úrovni jednotlivců, tak z hlediska emisních dopadů je asi nejhorší cestování letadlem a velkou roli hrají také stravovací návyky. V této oblasti je z hlediska uhlíkové stopy nejhorší konzumace hovězího masa, říká Alexander Ač. Jako spotřebitelé se v tomto směru můžeme soustředit i na to, zda kupujeme produkty z lokálních zdrojů, nebo zboží, které se dováží přes půlku planety.
Co si Alexander Ač myslí o hnutí Fridays for Future a je podle něj udržitelný rozvoj a změna nutná k zastavení klimatických změn možná v současném modelu tržního kapitalismu? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
