Vězni se musí naučit soucítit s oběťmi. Jen trestat nestačí, říká terapeut

  18:16
V České republice převládá snaha pachatele trestných činů především trestat. Existují zde ale programy, které mají za cíl naučit odsouzené empatii a soucitu s jejich oběťmi. „Poslat pachatele co nejdříve za mříže není vždy to nejlepší řešení,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz vězeňský terapeut Josef Hrubý.
Terapeut a vychovatel ve věznici Vinařice Josef Hrubý

Terapeut a vychovatel ve věznici Vinařice Josef Hrubý | foto:  Dan Materna, MAFRA

Jste terapeut a zároveň vychovatel ve věznici. Co všechno vaše práce obnáší?
Vychovatel-terapeut je spíše tabulkové místo. Moje práce obnáší především terapeutickou část. Pracuji s vězni, kteří jsou zařazeni v terapeutickém programu pro pachatele násilných trestných činů. Většinu mé práce tvoří skupinová terapie, téměř každý den se scházíme se skupinou odsouzených a společně pracujeme na daná témata.

Co to znamená v praxi? Že spolu někde sedáváte...
...na lavičce a drbeme. (smích) Ne, znamená to, že pracuji s vězni, kteří jsou zařazeni v terapeutickém programu pro pachatelé násilných trestných činů a vlastně většinu mé práce tvoří skupinová terapie, což znamená, že skoro každý den se sejdeme se skupinou odsouzených a společně s kolegou s nimi pracujeme na daná témata.

S vězni se scházíte téměř každý den. Vzniká mezi vámi a vězni i nějaký osobnější vztah? Nebo je to vše čistě pracovní?
Osobně mám heslo, že pokud chci někoho změnit, je důležité se k němu chovat slušně, vycházet s ním po dobrém. Snažím se jim ukázat, že se slušností člověk dojde nejdál. A díky tomu přístupu bych řekl, že se mezi námi vytváří vztah, který je většinou dobrý.

Říkáte většinou? Míváte rozepře?
Občas mezi námi dojde i k nějakému konfliktu. Například na sebe zvedneme hlas. Ale protože jsem terapeut, je to v pořádku. Normálně by odsouzený neměl křičet zaměstnance vězeňské služby, ale v rámci našeho terapeutického vztahu je to důkaz důvěry. Vězeň si může dovolit na mě zakřičet nebo mě poslat někam, ale pak se i učí přijít a omluvit se.

Josef Hrubý (58)

Je vysokoškolský pedagog. Původně pracoval jako zdravotní bratr pro armádu a na Klinice dětské onkologie FN Motol. Po vystudování Psychologie a pedagogiky na FF UK Praha pracoval v rodinné poradně a také jako terapeut pro osoby dopouštějících se domácího násilí. 

Již 11 let pracuje jako terapeut ve Věznici Vinařice se zaměřením na terapeutickou práci s pachateli násilí. 

Je spoluautor projektů terapeutických programů pro pachatele násilné trestné činnosti a násilných osob. Jako krizový psychoterapeut spolupracuje s IZS. 

Udržujete styk s vězni i poté, co věznici opustí?
Není to pravidlem, ale ano. Sám jim říkám, aby o sobě dali vědět, že žijí a fungují. Protože o těch, kteří nefungují, se to dozvíme v našem informačním systému, že už jsou třeba ve vazbě kvůli dalšímu trestnému činu. Tak nám posílají například pohledy. 

Vaše věznice se již dvakrát zúčastnila projektu Building Bridges. O co v něm jde?
Projekt zprostředkovává setkání pachatelů trestných činů s oběťmi jiných trestných činů. V obou případech se zde setkávalo šest vězňů a šest obětí trestných činů, do té doby se ale neznali. Na setkání přišli také odsouzení, kteří mluvili o své vině. A přišly také oběti. Ti naopak rozebírali, že nerozumí tomu, proč a z jakých důvodu se zrovna jim stal trestný čin. Ať už krádež či nějaká násilná činnost. To je očistné pro obě dvě strany. 

Projekt Building Bridges je postaven na tom, že na jedné straně je vina, odpuštění a potom přijetí. Každé takové setkání je doprovázeno vyprávěním jednoho z poškozených a jednoho vězně. Přinášejí vždy svůj příběh, který souvisí s trestnou činností.

Vztah mezi obětí a pachatelem

Uvedl jste číslo šest. Větší zájem například ze strany vězňů nebyl?  
Číslo šest je dáno z důvodu terapeutické skupiny. V ní můžeme mít maximálně dvanáct lidí. To je skupina lidí, ve které se dá ještě fungovat dynamicky. 

Zájem vězňů byl samozřejmě větší. Dokonce vězni, kteří se zúčastnili projektu, uvedli, že by se chtěli zúčastnil něčeho takového znovu. Taková zkušenost je jak pro ně, tak pro poškozené obrovským osobnostním a emočním zážitkem.  

Building Bridges

Projekt Building Bridges je projekt neziskové křesťanské organizace Mezinárodního vězeňského společenství. Má poradní status při OSN a spolupracuje s řadou významných organizací, například s organizací ACPA.

Projekt Building Bridges spočívá v setkávání se obětí a pachatelů z nesouvisejících trestných činů. Lidé se potkají celkem na sedmi setkáních.

Poprvé se projekt uskutečnil v roce 2015 ve dvou českých věznicích (Vinařice a Velké Přílepy). Podruhé se uskutečnil na přelomu let 2018 a 2019 (Vinařice, Jiřice). Ministerstvo spravedlnosti finančně podpořilo i třetí opakování projektu, které by se mělo uskutečnit ještě letos.

Kolikrát se mohli oběti a pachatelé sejít? 
Sedmkrát. 

Byl tedy projekt úspěšný?
Určitě. Měli jsme v něm například jednu poškozenou, která byla v sedmnácti letech určitým způsobem obtěžovaná. Během třiceti let manželství ale neřekla svému partnerovi, že nemůže vykonávat některé sexuální praktiky, protože má z toho stále trauma. Až vlastně nám a a dosouzeným řekla, co se jí stalo. 

Vězni jí krásně přijali a radili jí, aby řekla svému manželovi, co je špatně a proč jí něco vadí. Následně na dalším setkání přijela a řekla, že strašně moc děkuje. Šíleně se jí ulevilo a manžel vše pochopil. Jen nerozuměl tomu, proč mu to neřekla třicet let.

V trestných činech je vždy na prvním místě oběť. I projekt Building Bridges byl hlavně zaměřen na oběti. Pomohl ale nějakým způsobem i samotným pachatelům?
Pomohl jim strašně moc. Těch šest kluků se nyní chová jinak než ostatní odsouzení. Jsou více komunikativní, mají potřebu řešit více některé věci a problémy. Narostlo jim také sebevědomí. 

Měli by se tedy pachatelé a oběti setkávat? 
To je podstatou restorativní justice. Já si myslím, že ano. Než jsme vymysleli trestající soudnictví a justici, kterou aplikujeme primárně v naší době, v době kmenů vlastně nebylo to, že by byl pachatel hned potrestán. Sešla se rodina poškozených s rodinou pachatele a domlouvali se, jak ten průšvih napravit. Nejde o trest. Takové kmeny existují i dnes.

Bylo moc fajn, aby pachatelé a oběti trestných činů měli takovou možnost. Trestající justice spočívá v tom, že když někdo spáchá trestný čin, projde soudem, vazbou a vězením. Mnohdy se pachatelé s poškozenými ani nepotkají u soudu. Takový systém nedokáže odpovědět na otázky, které v sobě může mít jak oběť, tak i odsouzený. 

Můžete uvést konkrétní případ?
Máme tady odsouzeného Martina, který se zúčastnil projektu. Je to mladý kluk, dostal 14 let za pokus o vraždu. Jednou se napil v hospodě, šel domů a potkal kamaráda. Ten slavil narozeniny a tak spolu začali pít tvrdý alkohol.

Pak potkali pána, který byl ve špatnou dobu na špatném místě – takhle to alespoň popisoval vždy Martin. A už jen to je chyba. Proč bych já nemohl chodit kdykoliv a kamkoliv? To stejné je, když se říká dívkám, že nemají chodit v minisukních či parkem v noci samy. Proč by to neměly dělat? Ale ten pachatel to tak má. Holt ho potkali a měl smůlu. Následně mezi nimi došlo k nějaké slovní roztržce a pak s tím kamarádem toho člověka málem ukopali k smrti.

Po účasti v projektu to vidí jinak? 
Ano. Dříve také říkal, že to vlastně dopadlo dobře, neboť ten, koho napadl, nemá žádné trvalé následky. Chodí do práce, není invalida... A vlastně až při Building Bridges přišlo, řekněme, prozření. Uvědomil si, že se ten muž dost možná bojí chodit pozdě večer ven. Nebo že třeba nechodí večer ven vůbec. A Martin si tehdy uvědomil, že to není jen o tom, že je oběť zdravá a žije.

Dá se tímto přístupem k vězňům a obětem předejít recidivě?
Jsem o tom přesvědčen. Už jen proto, že se ti kluci po tom projektu opravdu změnili a upozorňují na sebe jiným chováním a tím, jakou mají nyní sebedůvěru. To ale není samospásné. Všichni vězni nejsou těmi, kterým můžete pomoci v tom, aby se do vězení nevrátili. Jedna třetina odsouzených se do vězení bude vracet pořád a vždy. Mají to jako životní styl, a aby se mohli vrátit domů, musí spáchat trestný čin.

Recidiva se obecně pohybuje okolo sedmdesáti procent, takže existuje ještě čtyřicet procent vězňů, kterým by se dalo pomoci. A restorativní justice je tou cestou. Nebude nikdy stoprocentní, ale určitým způsobem funguje. 

S terapeutem řeší jen nadřízené

Myslíte, že by v tomto ohledu měl pomáhat například i více i stát a nevést svůj přístup k pachatelům jen cestou represe?
Určitě. Stát si to ale uvědomuje. S tím, že máme probační a mediační službu, kdy se v rámci mediace pachatelé a oběti setkávají. Už existují i soudci, kteří něco o restorativní justici ví. 

Trestající justice ale nefunguje vždy úplně stoprocentně. Existují i výzkumy na to, že díky setkávání pachatelů s obětmi se snižuje recidiva, a to je efektivní.

Pracujete ve věznici 11 let. Dokážete nějakým způsobem popsat, jak se atmosféra ve vězení za tu dobu změnila?
To je dobrá otázka. Je to jako ve vlnách. Když jsem do věznice nastoupil, přišel jsem do prostředí, kde všichni vězni vypadali stejně. Říkal jsem si, že je v životě nebudu moci rozpoznat. Teprve pak díky kolegům, kteří tehdy měli velkou praxi a byli tady déle, jsem se rychle zapracoval. Zjistil jsem, že vězni jsou lidé, kteří se narodili jako dobří, jenže pak se v jejich životě stalo něco, co je dostalo sem. Začal jsem na ně pohlížet jinak. Jsou to lidé, kteří mají své dny. Někdy se tváří tak, že nevíte, co se s nimi děje, jindy jsou zase v pohodě. Jsou to úplně běžní lidé. 

Kolikrát se cítím ve věznici bezpečněji než v Praze. Tady vím, koho potkám. V Praze si kolikrát hlídám svůj batoh a často si říkám, zda zrovna nemíjím člověka, který by mě mohl ohrozit na majetku či na životě. 

Potřebujete jako terapeut i vy nějaká sezení s odborníkem kvůli své práci?
Potřebuju. My to máme dáno i nařízením a absolvujeme povinné supervize. Jednou za měsíc se setkáváme s naším supervizorem, což je terapeut. Paradoxně s ním ale neřeším práci s odsouzenými, ale spíše stres kvůli nadřízeným. A pomáhá to. (smích)

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Agrofertu kontrolují kalhotky, zda tam zaměstnankyně nemají řízek, řekl Babiš

20. března 2024  17:05

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci popřel, že by v holdingu Agrofert byli...

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Případné změny v návrhu důchodové reformy by Jurečka dělal až v parlamentu

28. března 2024  5:55,  aktualizováno  10:19

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL počítá s tím, že jeho návrh důchodové...

Kdo mluvil pro proruský web, který zakázala vláda: Klaus i Rajchl

28. března 2024  10:18

Pro ruský propagandistický web Voice of Europe, který ve středu přidala česká vláda na tuzemský...

ANO vyzvalo vládu, ať zveřejní, kolik Česko přispěje na munici Ukrajině

28. března 2024  10:16

Aktualizujeme Předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček vyzval vládu, aby zveřejnila výši finanční pomoci České...

Za brutální vraždu seniorky dostali milenci 25 a 17 let. Použili k ní i vrtačku

28. března 2024  5:50,  aktualizováno  9:55

Za brutální vraždu seniorky v Libišanech na Pardubicku poslal soud Davida Kučeru na pětadvacet let...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...