Když v 80. letech nimrod skolil v pohraničních kopcích na Náchodsku psíka mývalovitého, na úlovek se k němu chodila dívat celá ves jako na senzaci. Dnes už se tento tvor původem z východní Asie zabydlel na devadesáti procentech území České republiky a také na Broumovsku působí největší potíže. Je konkurentem domácího jezevce a lišky a přenáší choroby či parazity, čímž ovlivňuje i další šelmy.
Myslivci teď v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko proti šíření psíků mývalovitých a dalších tří invazních druhů mohou zasáhnout razantněji. Ochranáři to povolili od 25. dubna.
„Tyto čtyři nepůvodní druhy nově budou moci lovit všichni držitelé loveckého lístku. Jinak to podle zákona o myslivosti může dělat jen myslivecká stráž a hospodář. Není přitom úplně snadné zvířata ulovit. Dokud je může lovit jen tak malý počet lidí, nemůže dojít ke snížení stavu,“ říká Hana Heinzelová, která vede Správu CHKO Broumovsko v Polici nad Metují.
Ochranáře požádala o povolení Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ). „Někteří uživatelé honiteb v okrese Náchod to chtěli řešit. Současná legislativa se vztahuje pouze k myslivecké stráži nebo k hospodáři, a to v jedné honitbě bývá jen tři až pět lidí,“ vysvětluje důvody předseda náchodského okresního mysliveckého spolku ČMMJ Petr Urban.
„Teď se možnost odstřelu rozšíří na všechny členy s loveckým lístkem. Je to v zájmu zachování druhů, které jsou v naší krajině typické a původní. Ty nepůvodní přicházejí z jižní Evropy či Asie, jsou vůči těm místním agresivní a narušují jejich přirozené prostředí,“ říká předseda spolku Urban. Podle něj myslivci budou lovit invazní druhy při běžné činnosti.
Norci a nutrie se nejprve objevovali kolem řek a vodních ploch v okolí Jaroměře, ale šíří se dál přes Náchodsko. Proto myslivci požádali o povolení k odstřelům nejprve v CHKO, kde jsou přírodně ceněná území. Podobně ale chtějí žádat i příslušné úřady jinde v okrese.
Uprchlíci z kožešinových farem
Podle ochranářů ze Správy CHKO Broumovsko je problém, že nepůvodní druhy se živí i živočichy, kteří jsou chráněni. K tomu domácím druhům ubírají životní prostor a ještě přenášejí choroby, což je případ nutrií a psíků mývalovitých. Ochranáři předpokládají, že celé populace vetřelců se vymýtit nepodaří.
„Jsou to všechno uprchlíci z kožešinových farem a ve volné přírodě se vyskytují různě dlouho. Psík mývalovitý byl zaznamenán v Hejtmánkovicích poprvé v roce 1962, takže to není nová záležitost,“ podotýká Hana Heinzelová.
Jak početné jsou populace nepůvodních druhů na Broumovsku?Přesné údaje o početnosti nejsou k dispozici, v terénu nejsou často pro skryté noční chování ani zjistitelné, jde proto jen o hrubý odhad: |
„Nejkratší dobu se tu objevuje mýval severní. Norek americký je schopen konkurovat zdejším druhům. Většina zvířat je vázána na vodní prostředí. Norek je schopen lovit nejen zvláště chráněné druhy, ale konkuruje i těm místním, navíc se velmi rychle množí. Velký výskyt norka amerického znemožňuje návrat našeho norka evropského,“ říká Hana Heinzelová.
Psík mývalovitý se rozšířil z Ruska. Dokáže obsazovat nory jezevců a lišek, teď je už prakticky běžným druhem.
Naproti tomu norek americký se na Broumovsku objevil v nedávné době. Šelma původem ze Severní Ameriky se dostala do volné přírody v 70. a 80. letech z kožešinových farem, někdy zřejmě i záměrným vypuštěním. Norci američtí se živí chráněnými druhy, jako jsou raci, obojživelníci, plazi, ptáci, případně i ryby a drobní savci, ve větších počtech by mohli konkurovat chráněným vydrám.
Mývalové severní pocházejí ze Severní Ameriky a v Evropě i tady zažívají populační explozi. Ohrožují kolonie ptáků hnízdících na zemi i stromech, obojživelníky, měkkýše, jsou i hrozbou pro malé populace ohrožených dravců.
Nutrie říční, hlodavec pocházející z Jižní Ameriky, norami narušuje břehy či hráze a tím, že spořádá bahenní rostliny, může přeměnit mokřady na volnou vodní plochu. To ovlivňuje i další druhy, které by tam jinak žily.
„U psíka mývalovitého jsou škody prakticky plošné, ostatní druhy jsou zatím málo početné a zamýšlené povolení odlovu je spíše preventivní,“ říká zoolog Správy CHKO Petr Kafka.
Ochranáři vydali začátkem roku návrh opatření obecné povahy a nedošly k němu žádné připomínky, takže úředníci již dokument mohli vydat v dubnu. Umožňuje odstřel nepůvodních druhů až do roku 2028. Ochranáři však nepovolili lov pastí, protože by se do nich mohli chytit i zvláště chráněný bobr evropský nebo vydra říční.
