Jste spokojeni s našimi vztahy s Čínou?Anketa
Tříčlenný senát v čele se Zdeňkem Polednou ale uvedenou námitku podjatosti zamítl. Rozhodnutí vyvěsil na stránky soudu v pondělí odpoledne. A poukázal na to, že mezi Sněmovnou a ČSSD není žádný přímý vztah.
Sám Horňák argumentoval, že pracoval pouze jako odborný konzultant v legislativním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny, která je sama o sobě „apolitickou rozpočtovou organizací zřízenou zákonem, poskytující servis poslancům“.
Fotogalerie: - Sjezd ČSSD 2019
„Ani to, že mezi funkcionáři Poslanecké sněmovny i jejími poslanci byli členové České strany sociálně demokratické, samo o sobě a s ohledem na vyjádření JUDr. Pavla Horňáka není důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci,“ konstatoval Polednův senát a dal Horňákovi za pravdu. V odůvodnění senát poukázal na zásadu, že nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci, pokud k tomu nejsou opravdu závažné důvody. Ty ale v tomto případě neshledal.
O sporu mezi dědici právníka Altnera a ČSSD nyní rozhodne Nejvyšší soud. Nebyla to přitom první námitka ze strany rodiny Zdeňka Altnera, která spor o odměnu za vysouzení Lidového domu provází, a námitky ze strany Zdeňka Altnera, který mezitím zemřel, a na jeho místo nastoupili dědicové, jsou hlavním důvodem, proč se kauza táhne od roku 2000 a dlužná suma překročila více než 300 milionů korun. Částka se z původních 18 milionů vyšplhala na skoro dvacetinásobek kvůli úroku přesahujícímu 100 procent ročně, který se ČSSD v případě zpoždění zavázala platit.
Rodina advokáta zemřelého před třemi lety protestovala například proti tomu, jak Nejvyšší soud odložil vykonatelnost pravomocného rozsudku, který Altnerovi přiřkl 338 milionů korun. Ústavní soud jim před dvěma týdny dal za pravdu a řekl, že Nejvyšší soud formálně pochybil. Nevybral totiž dostatečně průhledně, který soudce ze tříčlenného senátu bude o odkladu vykonatelnosti rozhodovat. „V rozvrhu práce tehdy nebyla dostatečně transparentně stanovena pravidla pro přidělení věci jednotlivým členům senátu,“ konstatoval soudce Ústavního soudu Jan Filip.
Fotogalerie: - Zachraňme ČSSD 4
Soudce Filip tehdy uvedl, že Nejvyšší soud má nyní dvě možnosti. Buď může opět odložit povinnost zaplatit Altnerovým dědicům, ovšem zohlednit při tom výtky Ústavního soudu a lépe vše zdůvodnit, nebo rovnou vynést definitivní verdikt ve sporu rodiny s ČSSD. Filip připomněl, že Nejvyšší soud má případ už tři roky.
Advokát Zdeněk Altner se domáhal doplatku odměny 18 milionů korun za to, že v roce 2000 pomohl ČSSD vysoudit jejich sídlo, Lidový dům. Na jaře 2016 soud na základě dohody, kterou s Altnerem v roce 1997 podepsal tehdejší místopředseda strany Ivo Svoboda, pravomocně rozhodl, že strana musí Altnerovi zaplatit 338 milionů korun. Na tak vysokou sumu se původní částka vyšplhala kvůli nezvykle vysokým úrokům 0,3 procenta denně, tedy více než 100 procent ročně.
Ukončení sporu však oddalovaly i Altnerovy kroky, kdy podával různá odvolání či odmítal platit soudní poplatky. Řízení také protáhl spor o to, kdo je oprávněným vlastníkem pohledávky vůči ČSSD, kterou Altner mezitím převedl na další firmu.
Fotogalerie: - Sjezd ČSSD v Hradci Králové
S požadavkem na vyplacení části odměny se navíc přihlásili advokát Zdeněk Hájek a notář Václav Halbich, kteří tvrdili, že mají podle dohody s Altnerem každý nárok na třetinu odměny, protože faktickou práci na získání Lidového domu vykonali oni. Pro spory o to, kdo se jak podílel na získání Lidového domu, nakonec dvě třetiny z této sumy – 33 milionů korun – skončily v soudní úschově.
Tím hlavním, kdo měl Lidový dům pro ČSSD vybojovat, přitom měl podle serveru Aktuálně.cz být advokát Pavel Blanický, který ovšem na rozdíl od Altnera s ČSSD žádnou smlouvu o spolupráci v případě Lidového domu nepodepsal, jelikož jej Svoboda vyměnil právě za Altnera.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
