FOLKtime - Vaše brána do světa folku

V sobotu 13. dubna od 11 do 16 hodin proběhlo Západočeské oblastní kolo Porty, jako obvykle pod patronací Jana Ereta, za moderátorské spolupráce Petra Vrobela a opět v Saloonu Na Roudné. Porota rozhodovala ve složení: Tomáš Hrubý (FOLKtime), Míša Leicht (Cop), Jiří Sláma (Avik), Zuzana Mimrová (Radio Folk) a moje maličkost (FOLKtime a Country radio).

Soutěžilo celkem 14 účastníků, jeden to nakonec vzdal, a tak obětavě zaskočila Dáša Pařízková s trojicí popěvků pro děti. Ale to bylo až na závěr. Program otevírali LiVary a potom ještě nechali jako sólistu na pódiu Slavomíra. Obojí docela slušnej bizár, odvolávali se na budovatelské písně, a vzhledem ke svému mládí to asi mysleli i vážně. Skupina měla klarinet a dvě kytary, na obojí provozovali dlouhá a celkem nudná sóla. Pokud bych škatulkoval, tak pop-šanson-swing, nebo slušnej socialistickej bar ve dvě ráno. Nejvíc mě šokovalo, že někteří členové poroty je zcela vážně navrhovali na postup. Následující Alternativa o síle šesti členů zvučila více jak 15 minut, ale přinesla velmi dobrou houslistku a zpěvačku, hráli trošku komplikovaný art folk, ale nadějeplný. Svižnou, jednoduchou, irsko-trampskou muziku přinesli následující The Origin, možná trošku s nadbytečným violoncellem a s velmi slušnou zpěvačkou. Překvapilo mě podruhé, že si jich členové poroty takřka nevšimli. Pak přišel křičící básník Honza Švácha, použil výrazy „záchodová mísa“ a „holý zadek“ a skoro (2. místo) u poroty vyhrál. Když už jsem použil v jednom případě lokalizaci umístění muziky, tak si Cheating wife fucks college guy and sends it to husbandpomůžu i tady – velmi slušná folkově - bluesová hospoda, kde by byl králem.

Trochu přeskočím pořadí – skupiny Drc z Ostrova nad Ohří a Poslední vagón z Karlových Varů trochu zklamaly má očekávání, která jsem do nich vkládal. Konzervativní instrumentace, nevýrazný projev, občas nesesazené vokály. Tak nějak jako by ani nebyly na soutěži. Přitom něco jiného, než víc života a hlídat vokály se doporučit nedá a ani nemusí. Další kapela – Straw Hat - v šestičlenné sestavě předvedli standardní bluegrass, vynikalo banjo i mandolína, jistější byli v rychlejších skladbách, nedopouštěli se výrazných intonačních nepřesností. Prostě bluegrassový standard, který by třeba v Praze na postup nestačil, v Plzni se na této skupině, jako na vítězovi, shodli všichni porotci. Zajímavé bylo vystoupení sdružení Štreka and Anthony, které zahrálo, vědomo si toho, že je Porta interpretační soutěž, trampské a countryové standardy (Rosa na kolejích, Odjíždím v dál apod.) a oslnil především kytarista Anthony a dostal zvláštní cenu poroty. Ondřej Kouba by neměl moc chodit při zpívání do výšek a některé kostrbaté rýmy si po sobě měl několikrát přečíst. Ale jinak je to velký příslib díky své bezprostřednosti a autentičnosti a porota to ocenila divokou kartou (3. místo). Rýmovat na slovo Kambodža a ještě v nesprávném pádu bylo přeci jen trochu moc. Pravá panychida za pochcípaná housátka (výraz kolegy Balíka) přišla v podobě Jiřího a Pavla Vondrovice ve složení kytara a klávesy. Moc zvukové výplně, otevřená A a E a ne úplně korektní Č a Ž. A ještě jedno depresivní vystoupení sólisty jsme měli – Jan Piskáček. Zaujal příjemně posazeným hlasem, ale to bylo vše. A nakonec šly A je to. Zahrály tak, jak jsme zvyklí, s jistotou a příjemnou, skoro intimní atmosférou písniček. Mohly by reprezentovat komornější část soutěžících, ale zas tak velký odskok, aby dosáhly na bodované umístění to nebyl. Věřme jedné z členek tria, která říkala, že si především přišly zahrát.

Jako hosté během rozhodování poroty zahráli muzikanti pod vedením Petra Vrobela a Jana Ereta, úplně nakonec pak zahrálo torzo vítězné skupiny s různými dostupnými muzikanty.