Bulgakovova satirická povídka čekala na vydání 60 let. Režisér filmové adaptace se jí zřekl

Jedna z nejznámějších povídek sovětského spisovatele a dramatika Michaila Bulgakova měla doslova psí život. Sovětská cenzura povolila její vydání až 62 let od jejího vzniku. Psí srdce ostatně v Rusku naráží na problémy i v současnosti. Její komplikovanou historii připomíná výstava v Moskvě.

Tento článek je více než rok starý.

Od stálého zpravodaje Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Satirický příběh popisuje, co se stane, když profesor Preobraženskij přeoperuje toulavého psa na člověka v době, kdy se k moci v Moskvě dere lumpenproletariát. Povídka nemá jednoduchý osud dodnes. Opět se mnoha lidem z mnoha důvodů nehodí.

„Bulgakovova povídka není jen protirevoluční. Psí srdce odráží také rozvrstvení společnosti, její rozdělení na chytré a ty ostatní. Ukazuje, že existují vzdělané vrstvy a primitivní masa, jež bude vždy podporovat režim, který se k ní obrací. A bolševický režim byl právě takový. Dnes proto mají mnozí pocit, že Psí srdce je narážkou na současnost,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik Nikita Petrov.

Přehrát

00:00 / 00:00

Cenzura hluboce poznamenala umění v bývalém Sovětském svazu. Například světoznámá povídka Michaila Bulgakova Psí srdce tam vyšla až po více než 60 letech od svého vzniku. Proč, zjišťoval zpravodaj Martin Dorazín

Podle něj tu skutečně je jistá podobnost mezi bolševismem v počátečním stádiu a ruskou současností. „Současná ruská vláda se také dovolává těch nejnižších instinktů. Vezměte si onoho předobrého a přemilého psíka. Jeho nízké pudy jsou pochopitelné a přirozené. Zcela odporné jsou ale v situaci, kdy se z něj stane lidská bytost. U současného ruského člověka, který podporuje drzou a agresivní politiku, který je zlý na celé své okolí, se opravdu projevují zvířecí vlastnosti,“ říká Petrov.

Odpovědnost za to nese současný režim. „Zločiny režimu nespočívají jen v tom, že porušuje mezinárodní právo a zastrašuje své sousedy jako v případě okupace Krymu nebo války na východě Ukrajiny. Ještě větším zločinem je, že režim dal volný průchod těm nejnižším instinktům národa,“ tvrdí historik.

„Odtud se bere veškerý ten hloupý pokřik, že Krym je náš, že všechno je naše a že jsme nejlepší. Tím se režim skutečně obrací ke zvířecí podstatě člověka. To bylo na bolševické moci ohavné a tím spíš to nelichotivě vypovídá o té dnešní.“

Bulgakovovo Psí srdce zfilmoval v roce 1988 známý režisér Vladimír Bortko. V Putinově éře se ale svého díla zřekl. To také svědčí o době a společnosti, ve které žijeme, dodává Nikita Petrov. „Film Psí srdce je pořád aktuální, ale nikdo ho nesmí otevřeně porovnávat s dnešní dobou. Nikdo o tom veřejně nemluví, ale vnitřně to všichni chápou. Režisér Bortko si zřejmě uvědomil, že jeho film dnes působí zcela proti tomu, čemu je on teď připraven sloužit,“ říká.

„Proto se svého filmu zřekl, což je velmi smutné, ale některým tvůrcům se to stává. Tohle pozdní pokání je mi velmi nesympatické. Svědčí totiž o tom, že člověk se zříká sám sebe. Pana Bortka je mi upřímně líto. Lituji, že svůj výborně natočený film považuje za nesprávný. Naopak, je to velmi správný a dodnes aktuální film.“

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme