Přibude kamionů i odpadu, odmítají obce na Bruntálsku plazmovou spalovnu

  7:56
Ohrožení turistiky na nedaleké přehradě Slezská Harta, špatná dopravní situace a celkové zhoršení životního prostředí hrozí podle zástupců měst a obcí po případném spuštění provozu závodu na plazmové zplyňování odpadů v Horním Benešově na Bruntálsku.
Skládka odpadu ve Chvaleticích.

(ilustrační snímek) | foto: Michal Klíma, MAFRA

„Problémy může přinést více věcí: od dopravy přes samotný provoz plánovaného závodu až po nebezpečné odpady, které podle našich zjištění budou součástí výstupů zařízení,“ vypočítal část výhrad zástupců obcí starosta Horního Benešova Pavel König. „Například plánovaný nárůst dopravy v souvislosti s provozem zařízení podle nás vůbec neodpovídá našim propočtům.“

Do zařízení na plazmové zplyňování odpadů by podle oznámení záměru mělo jezdit v průměru 96 automobilů denně, tedy o 76 vozů více než v současnosti.
„Podle našich zjištění v porovnání se stávajícím provozem půjde o desetinásobné navýšení přiváženého množství odpadů a ostatních surovin, a to nepočítáme odvoz vzniklých produktů,“ přidává bruntálský starosta Petr Rys.

Zařízení na plazmové zplyňování odpadů chce na místě své současné skládky v Horním Benešově postavit třinecká společnost Smolo. Ročně by se tam mohlo podle plánu likvidovat až 360 tisíc tun převážně směsného odpadu.

Firma: Přeprava jen velkokapacitními kontejnery

„V současné době je odpad navážen různými typy nákladních vozidel. Jejich nosnost nedosahuje vždy nosnosti velkokapacitních kontejnerů. U plánovaného záměru je však odpad převážen velkokapacitními kontejnery, čímž jsme dopravu maximálně zefektivnili,“ odmítá slova o drtivém navýšení dopravy Ivana Kubacká, manažerka marketingu společnosti Smolo.

Vedle nárůstu dopravy je podle zástupců obcí na Bruntálsku právě množství plánovaného zpracovaného odpadu dalším důvodem, proč nový provoz, byť se jedná o výrazně odlišné zařízení než tradiční spalovna, v takovém rozsahu nechtějí.

„Plánované zpracování 360 tisíc tun znamená více směsného odpadu, než kolik se jej za rok vyprodukuje v celém Moravskoslezském kraji. Odpady by se tak musely dovážet jak z Olomouckého kraje, tak zřejmě i z Polska,“ vysvětluje starosta König. „A to je automaticky další zatížení dopravou. Nehledě na vzdálenost, z jaké by musely být odpady dováženy. Ani to není příliš ekologické.“

Odklad o šest let? Není to jisté

Společnost Smolo zdůvodňuje nutnost výstavby zařízení blížícím se rokem 2024, kdy má být zákonem zakázáno skládkování využitelných a obnovitelných odpadů.

„Věřím, že projde novela zákona, která odloží zákaz skládkování z roku 2024 na rok 2030,“ řekl starosta Bruntálu Petr Rys. Pokud by se tak nestalo, musely by obce a města v regionu už za pět let počítat s tím, že na skládku nebudou moci poslat žádné recyklovatelné nebo jinak využitelné suroviny.

Podle zákona bude nutno recyklovat minimálně pětašedesát procent komunálních odpadů.

„Předběžně jsme se domlouvali s brněnskou spalovnou, kam bychom u nás vytříděné odpady odváželi spálit,“ přibližuje starosta Rys plány Bruntálu v souvislosti se změnou zákona. „Počítáme i s vytvořením linky na separaci odpadů. Její kapacita by se měla pohybovat okolo současného množství odpadů, který je na Bruntálsku vyprodukován, tedy dvacet tisíc tun ročně.“

Horní Benešov leží na pomezí Bruntálska a Opavska.

Horní Benešov leží na pomezí Bruntálska a Opavska.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz