Odbor životního prostředí krajského úřadu se obává, že by cizí čmeláci odchovaní v zajetí a s jiným genofondem mohli vážně ohrozit populaci domácích čmeláků zemních.
O možnost dovážet čmeláky žádala agrofirma Brinkman Polska SP se sídlem v Tychy loni v říjnu. Chtěla získat výjimku, aby chráněné živočichy mohla převážet a obchodovat s nimi. Kraj řízení o povolení dovozu ale nakonec zastavil.
Firma totiž ve své žádosti nepopsala a ani na výzvu nedoplnila, jak by zajistila, aby se čmeláci poddruhu Bombus terrestris terrestris nemohli dostat do volné přírody. „Mohlo by dojít k nevhodnému ovlivnění genetické informace volně žijících čmeláků,“ stojí v usnesení o zastavení řízení.
Firma ani přesně nepopsala údajné kryté plochy, kde by měli čmeláci „pracovat“.
„Nevěděli jsme, jestli by se jednalo například o sítěmi zakryté sady nebo pouze skleníky bez možnosti úniku čmeláků do venkovního prostředí,“ vysvětlil mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.
Z dokumentace podle něj také neplynulo, jestli by se skutečně jednalo o zmíněný poddruh čmeláka. V případě rozšíření geograficky nepůvodního poddruhu nebo jeho křížence, by mohlo dojít k vytlačení původních druhů čmeláků.
Kraj zatím žádost takto velké nadnárodní firmy neposuzoval. „Řešili jsme zatím jen menší dovozce. Tohle ale mělo být přímo k průmyslovému zemědělskému využití,“ podotkl mluvčí Trdla.
Odborníci varují před nekontrolovaným dovozem čmeláků z jiných zemí. Tito čmeláci jsou speciálně šlechtění a bývají větší a silnější. Pokud uniknou do volné přírody, mohou se stát vážným konkurentem českým populacím tohoto druhu hmyzu.
Jisté riziko v dovozu spatřuje i entomoložka Alena Votavová z Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku na Brněnsku. Je to jediná laboratoř, kde chovají čmeláky pocházející z naší přírody.
„Čmeláci pocházející ze Středomoří se geneticky liší. Vyšlechtěním jsou navíc výkonnější a schopnější. V případě, že by se dostali do volné přírody, existuje riziko, že by mohli konkurovat našim druhům. Čmeláci z velkochovů, kde jsou matky větší, mají totiž jasnou konkurenční výhodu. K dovozu je proto třeba postupovat opatrně,“ upozornila Alena Votavová, vedoucí laboratoře chovu čmeláků v troubském ústavu.
Čmeláci z laboratoře u Brna jdou na dračku, umějí opylovat i ve skleníku |
Ten čmeláky dodává tuzemským zahrádkářům a zemědělcům. Čmeláci pak opylují sady nebo rostliny. Ačkoliv čmeláci v Troubsku žijí v laboratořích, šlechtění se tu neprovádí. Zdejší hmyz je odchycený v přírodě a zařazený do chovného programu.
„Jen je držíme v zajetí, jejich hnízda se vyvíjejí tak jako v přírodě. Ovšem každoročně na jaře odchytáváme několik královen, abychom získali nový genofond,“ popsala Alena Votavová.
Laboratoř v Troubsku na Brněnsku chová čmeláky na opylování
31. května 2018 |
O čmeláky je mezi pěstiteli obrovský zájem. Tento hmyz má dlouhý jazyk a zvládne tak opylovat květy s dlouhou okvětní trubkou, například jetele. Je navíc schopný „pracovat“ v uzavřených prostorách, sklenících a šlechtitelských klecích. Pro ovocnáře má zase výhodu v tom, že častěji střídá stromy, čímž dochází k lepšímu opylení. Čmeláci navíc létají za chladného počasí a za deště.
Žádost polské firmy zamítl také například Krajský úřad Ústeckého kraje. „Záměr by mohl narušit genetickou stabilitu a chování původních druhů čmeláků, či je přímo vytlačit,“ stojí v usnesení.
Stejně postupoval také Krajský úřad Zlínského kraje. „Vypouštění uměle odchovaných čmeláků z jiných zoogeografických oblastí, byť stejného poddruhu, představuje ohrožení domácích populací čmeláků, kteří se vyvíjejí v určitém prostředí,“ odůvodnil Zlínský kraj zamítnutí výjimky k obchodu se čmeláky. Upozornil také na to, že i když by měli být čmeláci jen v uzavřených prostorách, nelze vyloučit, že uletí.
„Pokud by ve velkochovech byli čmeláci ze střední Evropy, naše obavy by byly menší,“ podotkla entomoložka Votavová.
