‚Máme co dohánět.‘ Babiš jednal s čínským premiérem o obchodě

„Když jsem se díval na čísla obchodní výměny, musel jsem konstatovat, že máme co dohánět. Naše negativní obchodní bilance se prohlubuje. Čína za rok navýšila svůj export k nám o šest miliard dolarů, zatímco náš export stoupl pouze o sto šedesát milionů,“ řekl po setkání Babiš a dodal, že svého čínského protějška oficiálně pozval do Prahy. Čtvrthodinové jednání bylo primárně  věnováno hospodářské spolupráci.

„Přál bych si, abychom udělali takový obchod, jaký nedávno uzavřel s Čínou prezident Macron,“ řekl český premiér v narážce na zakázku tří stovek letadel Airbus, kterou nedávno přivezl do Paříže čínský prezident. Babiš vyjádřil také nespokojenost s úrovní čínských investic do české ekonomiky. 

„Dozvěděl jsem se, že například v Chorvatsku staví čínské firmy most. Byli bychom rádi, kdyby u nás také participovali na budování infrastruktury, například na výstavbě dálnice Praha – Tábor formou PPP projektu,“ řekl.

Premiéra Babiše v Dubrovníku doprovází podnikatelé z leteckého průmyslu, stavebnictví, gastronomických služeb, vzdělávání nebo realit. „Naše firmy by měly více vyvážet. Potřebujeme zrychlit certifikaci našeho zboží a obecně větší otevřenost čínského trhu,“ dodal premiér.

EU vůči Číně přitvrzuje

Setkání obou premiérů a celý summit 16+1 se konají v době, kdy EU přitvrzuje své postoje vůči Číně. Tu Evropská komise nedávno označila za „systémového rivala“. A zdá se, že se tvrdost vyplácí. Čínský premiér přiletěl do Dubrovníku z Bruselu, kde se na summitu s EU poněkud překvapivě zavázal, že Čína uvolní pravidla pro evropské firmy na svém území. 

Peking přislíbil, že nebude nutit zahraniční firmy sdílet při podnikání v Číně citlivé technologické informace a narovná podmínky o státní podpoře. „Evropským podnikům se dostane rovného zacházení,“ prohlásil čínský premiér.

Vztah evropských států k Číně je rozporuplný: na straně jedné je vábí obchodní příležitost na čínském trhu, na straně druhé rostou obavy z asijského obra. Čínská diplomacie se této situace snaží využít a nahlodat jednotu Unie prostřednictvím bilaterálních jednání a smluv. Brusel, Berlín či Paříž se proto  na formát 16 + 1 dívají kriticky jako na nástroj čínské diplomacie k nahlodání jednoty EU. Na druhé straně, ani západoevropské státy neodolávají vábení čínských trhů: během nedávné cesty návštěvy čínského prezidenta po Evropě podepsala Itálie dohodu o účasti na nové Hedvábné stezce a Airbus uzavřel již zmíněný obří kontrakt o prodeji 300 letadel.

Také země účastnící se summitu 16+1 mají k této formě spolupráce rozdílný vztah. Zatímco například Srbsko je se spoluprací s Čínou mimořádně spokojené a Chorvatsko by ho chtělo v tomto ohledu dohnat, Polsko je o poznání skeptičtější.

Pro Čínu je úspěchem, že se letošního summitu má poprvé zúčastnit i Řecko, kam v posledních letech směřují velké čínské investice. Česko se řadí spíše k podporovatelům spolupráce s Čínou. Potvrdil to i premiér: „Pro nás je formát 16+1 dobrý. Některé členské země nás kritizovaly, že by EU měla vystupovat vůči Číně jako celek. Hned týden poté se však v Paříži konala schůzka paní Merkelové a pánů Macrona a Junckera s čínským premiérem,“ dodal. Do Číny zamíří na konci dubna i český prezident Zeman, který se zúčastní konference o čínské iniciativy „Pás a stezka“.