Zmírněte problémy s alergií pomocí přírodních doplňků - Díl 2: Jaké doplňky pomáhají při alergii

Egyptský černý kmín (Nigella Sativa, Black Seed)

Egyptský černý kmín je pro své prospěšné účinky používán již po tisíce let, a traduje se o něm, že vyléčí vše kromě smrti. Je doslova nabitý antihistaminiky a protizánětlivými látkami, jako tymochinon. Díky tomu má modulační účinky na náš imunitní systém a jeho užívání může mimo jiné snížit závažnost a délku trvání symptomů senné rýmy. Účinnost egyptského černého kmínu v léčbě senné rýmy potvrzují i moderní studie.

Do studie, která zkoumala terapeutickou účinnost oleje z egyptského černého kmínu, bylo zařazeno celkem 68 pacientů trpících alergickou rýmou. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin, jedna užívala nasálně (do nosu) 3x denně 2 kapky oleje z egyptského černého kmínu, druhá skupina užívala stejné množství rostlinného oleje. Po šesti týdnech léčby bylo pozorováno zlepšení nebo vymizení symptomů u 92,1 % pacientů z léčebné skupiny (u kontrolní skupiny šlo pouze o 30,1 % pacientů), u 55,2 % pacientů z léčebné skupiny navíc došlo ke zlepšení snášenlivosti vůči alergenům. Nebyly pozorovány žádné závažné vedlejší účinky, pouze několik pacientů pociťovalo suchost v nose.[2]

V rámci čtyř studií byl dále pozorován účinek oleje z egyptského černého kmínu na celkem 152 pacientech trpících alergickými onemocněními (alergická rýma, bronchiální astma, atopický ekzém). Pacientům byl podáván olej z egyptského černého kmínu v dávce 40 až 80 mg/kg/den. Pacienti následně zaznamenávali subjektivní závažnost příznaků alergie pomocí předem definované stupnice. Ve všech čtyřech studiích došlo během léčby k poklesu závažnosti alergických příznaků, což naznačuje, že by olej z egyptského černého kmínu mohl být účinným prostředkem pro léčbu alergických onemocnění.[3]

Výše uvedené slibné závěry potvrzuje i další studie prováděná na pacientech trpících alergickou rýmou, u kterých podávání 0,5 ml oleje z egyptského černého kmínu po dobu 30 dní vedlo k výraznému snížení zduření nosní sliznice, svědění a kýchání.[4]

Quercetin

Quercetin patří mezi flavonoidy a je znám především pro své antioxidační účinky. Jedná se v podstatě o rostlinné barvivo, proto jej najdeme především v tmavě zabarveném ovoci a zelenině jako jsou jablka, citrusy, bobulovité plody, červené víno, rajčata nebo tmavá listová zelenina. Quercetin, jako silný antioxidant, hraje významnou roli v boji proti poškození organismu volnými radikály, účinkům stárnutí a zánětu. Přestože je možné přijmout slušné množství quercetinu ze zdravé a vyvážené stravy, pokud chcete využít jeho protizánětlivé účinky, je vhodné sáhnout také po doplňcích výživy, ve kterých je koncentrace výrazně vyšší. Kromě dalších prospěšných účinků (protizánětlivé, zmírňující bolesti, pomáhá v boji s viry nebo nádory, podporuje lepší vytrvalost, zdraví pokožky či jater) má quercetin také antialergické účinky.

Podle dostupných výzkumů může quercetin pomáhat zvládnou příznaky alergické rýmy dvěma způsoby. Za prvé stimuluje imunitní systém, aby efektivněji reagoval na běžné alergeny jako například pyly v létě. Za druhé pak díky svým silným protizánětlivým účinkům dokáže redukovat zánět v nose a pacienti se tak zbaví pocitů jako při chřipce nebo nachlazení.[1] Studie prováděná na krysách ukázala, že po pěti dnech došlo u subjektů, kterým bylo podáváno 25 mg quercetinu na kilogram hmotnosti denně, k výraznému potlačení kýchání a svědění nosu, což naznačuje, že by quercetin mohl být účinným prostředkem v boji proti projevům alergie, především pak právě alergické rýmě.[2]

Quercetin také pomáhá stabilizovat uvolňování histaminu, což má za následek zmírnění příznaků alergií, jako je kašel, slzení očí, rýma, kopřivka, otoky rtů a jazyka nebo trávící problémy. Studie naznačují, že quercetin, jakožto přírodní alternativa, by mohl být v boji proti alergiím stejně účinný jako některé léky na předpis, navíc bez nežádoucích vedlejších účinků.[3]

Extrakt z kůry borovice

Kůra borovice je známá jako silný antioxidant, obsahuje vysoké množství tzv. oligomerních proantokyanidinů (zkráceně OPC). OPC se nachází také v hroznech, slupce arašídů nebo lískové kůře. Kromě antioxidačních vlastností vykazují OPC také výrazné antibakteriální, antivirové, antikarcinogenní, protizánětlivé a antialergenní vlastnosti.

Účinky extraktu kůry z borovice zkoumali například vědci z univerzity v Pescaře. Studie se účastnilo celkem 76 pacientů alergických na roztoče, kteří trpěli astmatickými příznaky. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin, přičemž jedné skupině bylo podáváno 100 mg Pycnogenolu (patentovaného extraktu z kůry borovice) denně (50 mg dvakrát denně) po dobu šesti měsíců. Všichni pacienti po celou dobu trvání studie pokračovali ve své standardní léčbě pomocí kortikoidů. U skupiny, která užívala extrakt z kůry borovice, bylo pozorováno zlepšení astmatických příznaků (kašel, sípání), 55 % z nich bylo schopno snížit své pravidelné dávky kortikoidů a hodnoty IgE se snížily o 15 %.[4]

Pozitivní výsledky přinesla také jiná studie, která zkoumala vliv extraktu z kůry borovice v patentované formě Pycnogenolu na skupině 60 pacientů trpících sennou rýmou. Jedné skupině bylo po dobu sedmi týdnů podáváno 100 mg Pycnogenolu denně, druhé skupině placebo. Zatímco u placebo skupiny došlo během pylové sezóny k nárůstu hladiny IgE o 32 %, u skupiny, která užívala Pycnogenol se jednalo pouze o 19 %. Léčebná skupina také ve srovnání s placebo skupinou reportovala mírnější příznaky spojené se sennou rýmou (především svědění a otok nosu a očí). Tyto výsledky naznačují, že by extrakt z kůry borovice mohl být vhodnou alternativou k běžně užívaným antihistaminikům, nicméně budou potřeba ještě další studie, které lépe upřesní dávkování a načasování užívání tohoto extraktu.[5]

Vitamin C

Bylo zjištěno, že kromě mnoha dalších účinků má vitamin C i poměrně nezanedbatelný vliv na hladinu histaminu. Zdá se, že vitamin C může bránit vylučování histaminu a zároveň zvyšovat úroveň jeho odbourávání z organismu, zároveň bylo prokázáno, že pokud dojde k poklesu hladiny kyseliny askorbové v krevní plazmě, dochází k exponenciálnímu navýšení hladiny histaminu.[6]

Výsledky studie, která zkoumala vliv intranasálního (do nosu) podávání vitaminu C, ukázaly, že ve skupině, která užívala po dobu dvou týdnů třikrát denně roztok kyseliny askorbové, došlo u 74 % subjektů ke zmírnění alergických projevů (rýma, otok a ucpání nosu), zatímco v placebo skupině bylo zlepšení pozorováno jen u 24 % subjektů.[7] Vitamin C může také potlačit zánět vyvolaný alergickými reakcemi, díky tomu, že podporuje funkci imunitních buněk. Ve studii provedené v Jižní Koreji byl vyšší příjem vitaminu C u dětí školního věku spojen se sníženým rizikem rozvoje symptomů senné rýmy.[8] Vitamin C je navíc netoxický a takřka bez nežádoucích vedlejších účinků. Doporučená dávka pro potlačení projevů alergické rýmy se pohybuje okolo 2 gramů denně.

Vitamin D

Je obecně známým faktem, že v našich klimatických podmínkách trpí většina obyvatel nedostatkem vitaminu D, proto by všichni dospělí i děti měli denně doplňovat alespoň 400 IU vitaminu D. Vitamin D je kriticky důležitý pro správnou funkci našeho imunitního systému, protože zajišťuje optimální imunitní reakci a pomáhá bojovat proti zánětu. Vzhledem k těmto vlastnostem se předpokládá, že by vitamin D mohl redukovat i projevy alergických reakcí. Korelaci mezi hladinou vitaminu D a výskytem alergií a senné rýmy potvrzují i vědecké studie.[9]

Protizánětlivé účinky vitaminu D mohou být prospěšné při astmatu nebo sezónních alergiích, jako je například senná rýma. Nízké hladiny vitaminu D u dětí byly spojeny až s 50% nárůstem výskytu těžkých astmatických záchvatů [10] a také bylo zjištěno, že by užívání vitaminu D během těhotenství mohlo být spojeno s nižším výskytem astmatických a alergických potíží u potomků ve věku kolem tří let.[11]

Vitamin D může snížit příznaky alergií projevujících se na kůži, jako jsou například různé typy ekzému. Vitamin D má schopnost posílit kožní stěnu a snížit zánět. Na tomto principu funguje i léčba za použití ultrafialového (UV) záření, které podporuje tvorbu vitaminu D. Studie výzkumníků z univerzity v Nebrasce ukázala, že by vitamin D mohl být užitečný při léčbě kopřivky, při podávání 600 IU vitaminu D denně došlo k 33% redukci symptomů a při 4000 IU došlo ke zlepšení o dalších 40 %.[12]

Lactobacillus Rhamnosus GG

Lactobacillus Rhamnosus GG patří mezi speciální probiotické kultury, které pomáhají bojovat proti potravinovým alergiím prostřednictvím několika různých mechanismů. Zvyšují množství prospěšných střevních bakterií, které jsou odpovědné za správnou funkci imunitního systému, zajišťují tak při kontaktu s potencionálním alergenem adekvátní imunitní odpověď a podporují toleranci konzumovaných potravin.[13] Lactobacillus Rhamnosus GG také snižuje propustnost střevní stěny a tím omezuje množství alergenu, které se dostane do organismu, jedná se v podstatě o první krok v prevenci potravinových alergií.[14]

Lactobacillus Rhamnosus GG navíc zvyšuje hladinu imiunoglobulinu IgA, který je spojený s imunitní tolerancí a zároveň snižuje riziko rozvoje alergických reakcí spojených se zvýšenou hladinou imunoglobulinu IgE.[13] Dalším benefitem užívání je také schopnost vytlačit z organismu patogenní bakterie a redukovat zánět ve střevech, čímž také napomáhá k potravinové toleranci.

Závěrem

Mimo účinných látek má pozitivní vliv na alergické projevy také pravidelné otužování, ideálně ve formě plavání, a především přirozené vystavení okolnímu prostředí v raném věku - nadměrná čistota (nadužívání chemických prostředků) vede k tomu, že organismus nepřijde do styku téměř s žádnými cizorodymi látkami a proto i na ty nejběžnější pak reaguje jako na útočníky.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

Reference:

1. Mlcek, J., Jurikova, T., Skrovankova, S. & Sochor, J. Quercetin and Its Anti-Allergic Immune Response. Molecules21 (2016).
2. Kashiwabara M, Asano K, Mizuyoshi T, Kobayashi H. Suppression of neuropeptide production by quercetin in allergic rhinitis model rats. BMC Com Alter Med. 2016;16:132–132.
3. Chirumbolo S. Quercetin as a potential anti‐allergic drug: which perspectives? Iran J Allergy Asthma Immunol. 2011;10:139–140.
4. Belcaro G, Luzzi R, Cesinaro Di Rocco P, Cesarone MR, Dugall M, Feragalli B, Errichi BM, Ippolito E, Grossi MG, Hosoi M, Errichi S, Cornelli U, Ledda A, Gizzi G. Pycnogenol® improvements in asthma management. Panminerva Med. 2011 Sep;53(3 Suppl 1):57-64.
5. Wilson D, et al. A randomized, double-blind, placebo-controlled exploratory study to evaluate the potential of Pycnogenol for improving allergic rhinitis symptoms. Phytother Res. 2010;24(8):1115–1119.
6. Clemetson CA. Histamine and ascorbic acid in human blood. J Nutrition 1980;110:662-668.
7. Podoshin L, Gertner R, Fradis M.Treatment of perennial allergic rhinitis with ascorbic acid solution. Ear Nose Throat J 1991;70:54-55
8. Seo, J.-H., Kwon, S.-O., Lee, S.-Y., Kim, H. et. al (2013). Association of Antioxidants With Allergic Rhinitis in Children From Seoul. Allergy, Asthma & Immunology Research, 5(2), 81–87. http://doi.org/10.4168/aair.2013.5.2.81
9. Bener A, Ehlayel MS, Bener HZ, Hamid Q. The impact of Vitamin D deficiency on asthma, allergic rhinitis and wheezing in children: An emerging public health problem. J Family Community Med. 2014 Sep;21(3):154-61. doi: 10.4103/2230-8229.142967.
10. Brown, S.D., H.H. Calvert, and A.M. Fitzpatrick, Vitamin D and asthma. Dermatoendocrinol, 2012. 4(2): p. 137-45.
11. Camargo C.A., Rifas-Shiman S.L., Litonjua A.A., Rich-Edwards J.W., Weiss S.T., Gold D.R., Kleinman K., Gillman M.W. Maternal intake of vitamin D during pregnancy and risk of recurrent wheeze in children at 3 y of age. Am. J. Clin. Nutr. 2007;85:788–795. doi: 10.1093/ajcn/85.3.788.
12. Andy Rorie, Whitney S. Goldner, Elizabeth Lyden, Jill A. Poole. Beneficial role for supplemental vitamin D3 treatment in chronic urticaria: a randomized study. Annals of Allergy, Asthma & Immunology, 2014; DOI: 10.1016/j.anai.2014.01.010
13. Ren-Bin Tang, Jia-Kan Chang, Hui-Lan Chen, Can probiotics be used to treat allergic diseases?, Journal of the Chinese Medical Association,Volume 78, Issue 3,2015, 154-157, ISSN 1726-4901,https://doi.org/10.1016/j.jcma.2014.08.015.
14. Rao R.K., Samak G. Protection and Restitution of Gut Barrier by Probiotics: Nutritional and Clinical Implications. Curr. Nutr. Food Sci. 2013;9:99–107.