Test vín odrůdy Frankovka: Obavy z odrůdy jsou zbytečné, našli jsme i skvosty

Zastoupení několika ročníků

Vína do testů průběžně vybíráme při vinařských akcích, inspirujeme se i výsledky různých soutěží. Ačkoliv jsme na to žádný zvláštní důraz nekladli, podařilo se nám nakonec do finální degustace vybrat celkem široké zastoupení ročníků. Nejstarším byl 2012, jako nejmladší jsme si naopak určili vína ročníku 2016. „Sedmnáctky" necháváme na nějakou příští degustaci. Mezi 2012 a 2016 byly zastoupeny všechny ročníky, mírnou početní převahu měl ročník 2015. Zajímavostí bylo zařazení dvou „čtrnáctek", které trpí pověstí velmi špatného ročníku.

Převaha Velkopavlovicka

Co se týče ploch osázených Frankovkou, jednoznačný primát má v tuzemsku Velkopavlovicko. To korespondovalo s našim rozložením vzorků na degustaci, i když u nich byla převaha ještě drtivější, protože zástupců mělo v degustaci šest. Všechny ostatní moravské podoblasti si musely vystačit se třemi vzorky. U Slovácka jsme vína do testu museli hledat intenzivněji, poněvadž navzdory osázené výměře se zde mnoho špičkových vín neobjevuje. Znojemsku se dostalo velkorysého zastoupení především díky známým producentům z místa Frankovce zaslíbeného – Dolních Kounic.

Náročná práce poroty

Porota měla opět těžkou úlohu, degustace probíhala zcela naslepo a hodnotitelé neměli k dispozici ani konkrétnější seznam vzorků. Celkově musíme uznat, že snažit se objektivně srovnávat patnáctku Frankovek nebylo nic jednoduchého. Desítku degustátorů, kteří se sešli v brněnské Vinotéce U Tří knížat, zpestřila účast profesionálního vinaře ze spolku VOC Modré hory, jehož víno ale nebylo v degustaci zastoupeno. Převahu však i tentokrát měli „obyčejní" zapálení vínomilci. Vína byla podávána při naší oblíbené vyšší teplotě kolem 19 stupňů do sklenic řady Electra od italské značky Rocco Bormioli.

Žádné složité přípravy

Tentokrát jsme vínům žádnou zvláštní péči před degustací neposkytovali. Hromadně jsme je otevírali zhruba dvě hodiny před začátkem degustace, jen tři vzorky jsme se pokusili ještě rychle dekantovat, aby se více nadechla. Při otevření jsme zároveň zběžně stanovili pořadí vzorků.

Pomůckou k hodnocení byla zjednodušená stobodová stupnice docenta Michlovského, po škrtnutí nejvyššího a nejnižšího dosaženého hodnocení se z celkového součtu bodů spočítal průměr. Ke každému vínu degustátoři zapisovali poznámky, které jsme shrnuli do uvedeného popisu. Ten místy doplňuje můj osobní komentář a informace o dosažených výsledcích v některých profesionálních soutěžích či publikacích.

Seznam vzorků dle pořadí při degustaci

Frankovka 2016 pozdní sběr, Kosík vinařství
Frankovka 2016 pozdní sběr, Kamil Prokeš
Frankovka 2015 pozdní sběr, Trpělka & Oulehla
Frankovka 2015 pozdní sběr, Ladislav Musil
Frankovka 2014 zemské víno, Ota Ševčík
Frankovka 2013 pozdní sběr, Tanzberg • 3. místo degustace
Frankovka 2013 VOC Modré hory, Víno J. Stávek • vítěz degustace
Frankovka (Duel akát) 2015 výběr z hroznů, Znovín Znojmo • 2. místo degustace
Frankovka 2015 výběr z hroznů, Josef Dufek
Frankovka barrique 2014 pozdní sběr, Štěpán Maňák
Frankovka 2012 pozdní sběr, Vinselekt Michlovský
Frankovka (Reserva) 2015 výběr z hroznů, Petr Skoupil
Frankovka barrique 2016 pozdní sběr, Moravíno
Frankovka New Oak 2016 zemské víno, Radovan Foukal
Frankovka 2013 pozdní sběr, Víno Botur

Frankovka 2016 pozdní sběr, Kosík vinařství

Vinařství Kosík mělo v našich testech premiéru. Ačkoliv sídlí ve slováckých Tvrdonicích, hrozny na tuto Frankovku pocházejí z modrohorských vinic ve Velkých Pavlovicích.

Zaujala vyšší barvou s trochu netradičním fialovým odleskem. Většina degustátorů vnímala v chuti i vůni dominanci sudu (dřevo, hořká čokoláda), ale objevily se i komentáře zmiňující kůži, trnky a lesní ovoce. Některým vadila vyšší tříslovina, jiní dokonce taniny popisovali jako nazelenalé.

Degustátoři to hned na začátek neměli vůbec jednoduché. Nakonec se ale přiklonili k přísnějšímu hodnocení, které zdůvodňovali právě příliš výraznými tóny dřeva a nedostatkem šarmu a harmonie. Známka pod 83 body je u tohoto vzorku zklamáním. Hlavně proto, že toto víno už má za sebou nejeden úspěch. Největší vloni na prvním kole Vinaře roku. Tam dostalo bezprecedentních 89,2 bodů. Neúčastnilo se podoblastní nominační soutěže, ale na divokou kartu se probojovalo do letošního Salonu vín, kde jej můžete ochutnat.

Frankovka 2016 pozdní sběr, Kamil Prokeš

Hned druhý vzorek nám poskytl výborné přímé srovnání totožného ročníku a vinařské obce v provedení jiného vinaře. A jde tu i o jinou trať, v tomto případě známější a větší Nadzahrady.

Barva zde byla naopak nižší s jemným cihlovým nádechem a připomínala trochu Pinot. Příjemná a sladká vůně brusinek, višní a povidel byla dle porotců dobře doplněna dřevem – v tomto případě spíše prykyřicí a borovicí, ze které usuzovali na starší velké sudy. V chuti lehce zklamalo štíhlostí těla, velmi příjemná byla ale jemně slaná a zároveň kořenitá dochuť.

Na hodnocení se prakticky všichni shodli, rozptyl známek tu byl pouhý jeden bod. Průměr zůstal těsně pod pětaosmdesáti. Zajímavé byly postřehy ohledně věku vína. Objevoval se odhad na starší ročník s dovětkem, že už se pravděpodobně nikam dál vyvíjet nebude.

Frankovka 2015 pozdní sběr, Trpělka & Oulehla

Oblast Dolních Kounic, pověstnou právě hlavně Frankovkou, jsme samozřejmě nemohli vynechat. Nejuznávanějším vinařstvím v daném oboru je firma Trpělka & Oulehla, od které jsme zvolili starší ročník 2015, který už mizí z trhu.

Evidentně nefiltrované víno zprvu trochu odrazovalo živočišnou vůní. Ta naštěstí postupně odcházela a porotci rozeznávali těžší tóny zakouřeného dřeva, koření a kávy, v chuti se přidávala i ovocná linka a výrazná slanost, ale bohužel i vyšší těkavé kyseliny.

Velmi zvláštní a přemýšlivé víno, které ovšem už nepůsobilo moc harmonickým dojmem. Pro jednoho z hodnotitelů dokonce nejslabší víno večera. V průměru se dostalo jen mírně nad 80 bodů. Možná příliš kruté hodnocení, víno se ale evidentně nevyvíjí dobrým směrem. Ještě před půl rokem by se dle mých zkušeností známky pohybovaly zhruba o šest bodů výše. V Průvodci nejlepšími víny ČR 2017–2018 má dokonce 89 a stejné body obhájilo i o rok později. Naproti tomu v Národní soutěži 2017 to bylo jen 84,67 bodů a na Grand Prix Vinex 2017 dokonce jen 82,67 bodů.

Frankovka 2015 pozdní sběr, Ladislav Musil

A hned druhá dolnokounická Frankovka totožného ročníku. Tentokrát od Ladislava Musila z trati Karlov, která se nachází na opačné, severní, straně řeky Jihlavy.

V příjemné vůni tentokrát dominovalo spíše ovoce, od toho čerstvého (švestky, třešně, ale i jahody) až po transformované (kompoty a marmelády). Výborně bylo zakomponováno dřevo v podobě jemné čokolády a borovice. V chuti degustátoři ocenili příjemnou harmonii všech komponentů, stále ještě živou kyselinku, dobrou strukturu a zajímavou slanost s jemnou kořenitostí. Naopak odpustili to, že ve vůni se postupně spíše vytrácelo, protože chuť zůstávala konstantní.

Pro jednoho dokonce nejlepší víno večera a obecně hodně vysoké známky, toto se zkrátka líbilo. Celkový průměr nebyl až tak vysoký, ale stále hodně slušných 86,6 bodů. Jen těsně skončilo čtvrté – o dvě desetiny za stupni vítězů. Body v soutěžích roku 2018 ty naše výrazně připomínají – Valtické vinné trhy, Grand Prix Vinex i Národní soutěž vín se vešly do rozmezí 86–87,33 bodů. Kolega, který má s tímto vínem zkušenosti už od nalahvování, sice tvrdí, že dle jeho názoru je aktuálně na vrcholu, ale zatím se po naší poslední zkušenosti nezdá, že by z něj už zamířilo směrem dolů. Pozorovat jeho formu můžete průběžně v letošní expozici Salonu vín.

Frankovka 2014 zemské víno, Ota Ševčík

Ota Ševčík je členem spolku Autentista Moravia Magna a v oboru přírodních vín patří jeho Frankovky k velmi vyhledávaným. Bohužel je jich takový nedostatek, že zpravidla jsou na trhu k dispozici jen velmi mladé ročníky. Nám se podařilo sehnat v jedné vinotéce už téměř zapomenutou čtrnáctku a byli jsme zvědaví, jak ve srovnání dopadne.

Charakteristika byla obtížná. Nejčastěji se skloňovala kouřovost, surové dřevo, koření a trochu více těkavých kyselin. V chuti působila tříslovina spíše lehce nevyzrále, štíhlejší ovocné tělo (trnky, višně) mělo v dochuti stopy kořenitosti.

Ročník se tady zkrátka projevil, i když známky nebyly zdaleka zdrcující. Pomohl mu k tomu fakt, že víno bylo jinak celkem harmonické a dobře pitelné. Skončilo těsně pod 84 body. Postupem večera se pak spíše vytrácelo a je pravděpodobné, že už v budoucnu nijak úspěšné nebude.

Frankovka 2013 pozdní sběr, Tanzberg

Jeden z mála zástupců Mikulovska, který měl být původně tak trochu „do počtu". I když se Frankovka v Tanzbergu dělá stabilně na vysoké úrovni, velký výsledek jsme od ní nečekali. Konstelace k ní byla ale velmi příznivá.

Nižší barva s cihlovým nádechem odkazovala na starší ročník. Většinu porotců zaujala neustále se měnící vůní, bylo v ní toho tolik k objevování... Trochu dřeva, višní, kabernetových ostružin, rybízu, ale i zemitosti, koření, velmi jemné „slaninky". V chuti mnohovrstevnatost pokračovala, víno bylo šťavnaté, trochu divočejší s dobře zapracovanou kyselinkou, nechybělo zde ani lesní ovoce a bylo s postupem času čím dál lepší a harmoničtější. Celým tělem až do delší dochuti prostupovala výrazná slanost a kořenitost.

V hodnocení nebyla porota zcela jednotná, není to totiž rozhodně typ líbivé Frankovky. Zaujala především „pravověrné frankovkáře", kteří ji ponejvíce tipovali na dolnokounickou. Na bodech ale vydělala slušně: získala i jednu devadesátku a skončila jen těsně pod 87 body, o dvě desetiny na třetím místě degustace. Při odhalení její totožnosti to bylo rozhodně jedno z největších překvapení. Hlavně pro ty, kteří se s ní už setkali při jiných příležitostech, a až tady na slepé degustaci u nich opravdu zabodovala. Jedinou soutěží ke srovnání, kde jsme ji objevili, byl loňský Král vín. Ten jí přiznal 85,2 bodu.

Frankovka 2013 VOC Modré hory, Víno J. Stávek

Plynule jsme pokračovali ve stejném ročníku. Frankovka Jana Stávka nemohla v degustaci chybět. Naštěstí jsme měli v archivu ještě ročník 2013, který byl v jeho podání opravdu špičkový. Neměli jsme žádná malá očekávání, na soukromé slepé degustaci Frankovek téměř přesně před rokem pro nás vyhrála.

Na rozdíl od Tanzbergu je zde v každém komponentu vína znát úžasná harmonie. Všechno do sebe zapadá a přitom má spoustu poloh. Nejčastěji se skloňovalo sušené ovoce (brusinky, rozinky, rybíz, trnky), květy ovocných stromů nebo mléčná čokoláda. V chuti se k vjemům přidala pěkná kyselinka, jemná tříslovina a mineralita. Dochuť byla dlouhá a víno bylo po celou dobu konzistentní a atraktivní.

Hodnocení bylo jednoznačné. U osmi porotců to vyhrálo, šest z nich udělilo devadesát bodů. Přes tuto mýtickou hranici se dostalo i v průměru a zcela drtivě zvítězilo. Ještě tedy rozhodně není za zenitem a je velká škoda, že v takto vrcholné formě jej má možnost ocenit jen pár šťastlivců, kteří jej mají v archivu.

Frankovka (Duel akát) 2015 výběr z hroznů, Znovín Znojmo

Na Znovín velmi neobvyklý počin. Jde o první pokus „duelu" vín, který spočívá v tom, že v sérii bylo vyrobeno jedno víno ze sudů dubových a druhé z akátových. Po většinu času spolu bok po boku soutěžila na výstavách, akát se ale vyprodal jako první a už zhruba před rokem zmizel z nabídky vinařství.

Barva byla překvapivě nižší než předchozí starší ročník, tady nějaké body poztrácela. Vůně byla hodně nasládlá, v poznámkách se objevovalo tmavé ovoce, modřenec, akát i med. Chuť byla už trochu moc uhlazená, se zjemnělým tříslem i kyselinkou, příjemně pitelná a harmonická s až pinotovým charakterem.

Všeobecně dobře přijaté víno a porotci se tu na známce celkem shodli. Jedna devadesátka byla výjimkou, ale průměr 87 bodů je více než slušný. Bylo z toho těsné druhé místo. Nutno říci, že je to nekonfliktní víno, které uspokojí prakticky každého. Zároveň ale od většiny zaznělo, že už je mírně za svým vrcholem a je vhodné jej brzo vypít.

Frankovka 2015 výběr z hroznů, Josef Dufek

Až degustace Frankovek byla první příležitostí zařadit i víno od tohoto známého producenta ze Svatobořic-Mistřína. Lahev tradičně oblepená medailemi zde měla za úkol zastupovat Slovácko.

Hodně zvláštní vůně napínala fantazii degustátorů k prasknutí. Prvotní závany kůže postupně mizely, převažovaly projevy sudu (dřevo, káva), lehká zemitost a překvapivě i zelenost, cítit byl i vyšší alkohol. Ten se objevil i v chuti, kde také dominovalo spíše použité dřevo. Ke sladké čokoládě se v dochuti přidala příjemná slanost.

Dobře provedené víno, které ale nijak výrazně nezaujalo. Aromatika se z vůně i chuti navíc postupně vytrácela, přetrvávaly hlavně dojmy sudu. Zůstalo těsně pod 84 body, takže nikoho určitě neurazí, ale očekávání asi bylo větší. Rozpačité jsou i jeho výsledky v soutěžích. Vymyká se Grand Prix Vinex 2018 s 87,33 body, jinak je to podstatně níže. Vinař roku 2018 bodů 84,6, o rok starší Národní soutěž vín dokonce pod 80 body.

Frankovka barrique 2014 pozdní sběr, Štěpán Maňák

Hned následoval druhý vzorek ze Slovácka. Hendikep mohl mít v ročníku, zatímco povoleným dopingem můžeme nazvat školení v barikových sudech. Toto víno jsme před degustací také krátce dekantovali.

To se projevilo po nalití do skleniček, kde byla vůně překvapivě výrazně oxidativní plná jablíček. Až postupně se objevovaly skořice, vanilka a káva. V chuti mnohé překvapila šťavnatá kyselinka a její kombinace s výraznější tříslovinou. I tady byl projev dost oxidativní, ale prim hrál především barikový sud.

Hodnocení bylo jednoznačné, po škrtnutí nejvyšší a nejnižší známky se totiž všichni vzácně shodli na jediném číslu – 84. Zajímavé byly mnohé komentáře o tom, že toto víno je ještě příliš mladé, alespoň tak při slepé degustaci na mnohé působilo. Oxidativní tóny jsem v něm i já osobně objevil poprvé, ještě před měsícem v jiné lahvi jsem si jich nevšiml. Výsledky ze soutěží z roku 2016 asi už nejsou moc relevantní, zato zajímavý a dost šokující je bodový zisk z loňského Prague Wine Trophy – 90,8 bodů...

Frankovka 2012 pozdní sběr, Vinselekt Michlovský

Víno, které jsme pěkně dlouho „sušili" v archivu. Dvojnásobný účastník Salonu vín a jedna z našich nejoblíbenějších Frankovek. Důkaz, že se dá skvělá Frankovka udělat i na Mikulovsku. Očekávání byla veliká a pro jistotu jsme ji ještě před degustací dekantovali.

Už ve vůni ale bylo jasné, že tato láhev, respektive její obsah, má už to nejlepší za sebou. Nepůsobil kompaktně, tu a tam se objevovaly až těžké kávové tóny ze zrání na sudu, ale porotci zmiňovaly také nezralé ostružiny, papriku a lehkou živočišnost. V chuti jim připomínala spíše kabernet a to ještě s poněkud nezralým tříslem. Zasloužila si ale pochvalu za mineralitu.

Bylo škoda, že tato láhev se už poněkud rozpadla, čemuž odpovídaly i nižší známky. Výsledných 83,2 bodů je na dané víno velké zklamání, odpovídá ovšem projevu dané láhve. Pokud ji máte ještě schovanou, budeme držet palce, aby byla ta vaše v lepší kondici.

Frankovka (Reserva) 2015 výběr z hroznů, Petr Skoupil

Vinařství Skoupil z Velkých Bílovic má v sortimentu Frankovek hned několik. Na tuto s přídomkem „Reserva" s jednoročním zráním v dubových sudech jsme měli velmi dobré reference, a tak jsme ji do naší degustace zařadili.

Degustátoři opět zaznamenávali senzorické podobnosti s pinotem. Vůně byla příjemná, sladká, po marmeládách z jahod, třešní a koření s výrazným vlivem sudu. V chuti to potvrzovaly vjemy třešní a višní v čokoládě, které byly doprovázeny vyšším alkoholem.

Víno to bylo pitelné a do jisté míry i líbivé, ale jednak nemělo úplně frankovkové charakteristiky, jednak zrání v sudu tu bylo možná až příliš výrazné. Srdce porotců si nezískalo a zůstalo mírně nad 82 body. Nedaleko od nás byly Valtické vinné trhy 2017 (82 bodů), trochu lépe si vedlo téhož roku v nominační soutěži do Salonu vín (84,67 bodů). Dost ojedinělý výsledek měla její degustace v Průvodci nejlepšími víny 2017–2018, kde dostalo 89 bodů.

Frankovka barrique 2016 pozdní sběr, Moravíno

Frankovka od Moravína bývala spolehlivou stálicí. V dané cenové kategorii a při všeobecné dostupnosti také oblíbeným společníkem v mnohých restauracích.

Dalo by se říci, že nám ji téměř svorně hodnotitelé „hodili na hlavu". Nafialovělá barva, extrémní projevy sudu a podezřele sladkých taninů jak ve vůni, tak i v chuti. Působilo enormně unifikovaným a průmyslovým dojmem. Kdybychom ji vydávali za bulharský Merlot, asi by se nikdo nedivil. Zaznívaly hlasy, že je taková Frankovka „skoro uráží".

Sečteno, podtrženo, nedostala se nad 80 bodů. Ne, tato Frankovka není nijak vadná a troufám si tvrdit, že si najde mnoho příznivců. Dokážu si i představit, že v konkurenci „supermarketovek" z Argentiny, Čile nebo Jihoafrické republiky výborně obstojí. Ale naši porotci hledali u Frankovky něco jiného. Mám pocit, že zamlada byla v mnohem lepší kondici. Svědčí o tom i tehdejší výsledky v soutěžích. Valtické vinné trhy 2017 „jen" 85 bodů, ale v Průvodci nejlepšími víny 2017–2018 už 88 bodů a v Národní soutěži vín 2017 dokonce přes 90 bodů.

Frankovka New Oak 2016 zemské víno, Radovan Foukal

Náš velký objev jak loňské nominační soutěže, tak i rakvických otevřených sklepů. Zařadili jsme ji ale až do závěru degustace spolu s ostatními Frankovkami s výraznými projevy dřeva. Upozorňuje na to i názvem „New Oak".

Zprvu jemně oxidativní ovocné tóny s višní a dalším drobným ovocem, vanilkou a skořicí se pěkně promítaly do chuti. Tam výraznou ovocnou složku doplňovaly drsnější třísloviny a jemná kyselinka. Dochuť byla dlouhá s jemnou slaností a dřevem. Ve vůni i chuti byl trochu výrazněji cítit vyšší alkohol.

Bylo dobře zřetelné, že se jedná o velmi mladé víno, a často se skloňovalo slovo „potenciál". Ten v něm porotci viděli značný, u jednoho bylo dokonce nejlepším vínem večera. Známka v průměru skončila jen těsně nad 85 body, ale s tím dovětkem, že je možná ještě příliš mladé na vyšší body. Hodně podobně to bylo i na loňské velkopavlovické podoblastní soutěži, kde dostalo 86 bodů.

Frankovka 2013 pozdní sběr, Víno Botur

Na závěr jsme si nechali toto velké víno ze Slovácka. 16 měsíců ležení na francouzských sudech jej hodně ovlivnilo a udělalo z něj jedno z nejzajímavějších vín předloňského Salonu vín. Také toto víno jsme nechali před degustací vydýchat v dekanteru.

Vůni už označili hodnotitelé za vrstevnatou, našli v ní jak kůži, tak i borůvkový kompot, samozřejmě výraznější stopy sudu tentokrát opět spíše do borovice, jehličí a pryskyřice. V chuti překvapila mohutná tříslovina a celkem jí dominovalo dřevo. V dochuti byl znát jak vyšší alkohol, tak i trochu hořčinky. Na rozdíl od vůně chuť nepůsobila tak bohatým dojmem.

Hodnocení tady nebylo jednoduché a porotci možná už únavou sklouzli k nižším známkám, Pohybovaly se kolem 85, nakonec průměr zůstal pod touto hodnotou. Spolu s Moravínem šlo ale o víno s největším bodovým rozptylem. Zatím nevypadá, že by bylo za zenitem, takže bych mu rozhodně ještě dal šanci. Při dobré kondici lahve a jiném pořadí či složení vzorků může rozhodně ještě překvapit.

Morava Frankovkám zaslíbená

I přes někdy přísná hodnocení si degustátoři dle svých slov bodování Frankovek velmi užili. Předvedené spektrum stylů bylo opravdu různorodé a každý si zde našel nějaké víno, které buďto překročilo, nebo alespoň atakovalo devadesátibodovou hranici.

Srovnám-li tuto degustaci s předešlými dvěma věnovanými taktéž červeným vínům, Frankovka si na Moravě rozhodně pozornost zaslouží. Nás v redakci navnadila natolik, že se už případného opakování nemůžeme dočkat.