Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Když si Jakub ve třinácti letech pořídil první fotoaparát, vlastně ani nevěděl, jak se ovládá. Techniku se učil z manuálů, sledoval instruktážní videa. Časem se ale vypracoval, fotografování ho chytlo.

Založil si první amatérské webovky, zkusil fotografovat přírodu, zvířata. Našel se ale až v okamžiku, kdy se zaměřil na žánr portrétu.

Nejprve fotil své kamarády, přátele. Posléze se začali ozývat další zájemci z okolí, jestli by je nechtěl vyfotit. Jeho schopností si brzy všimli i na ZŠ v Třešti, kterou navštěvoval.

„Fotil jsem různé školní akce a měl jsem díky tomu skvělé příležitosti, psal jsem články pro školní časopis a dělal různé rozhovory. V deváté třídě jsme jeli do Havlíčkova Brodu na Knižní veletrh, tam jsem se dostal k osobnostem, jako jsou třeba Zdeněk Svěrák nebo Michal Viewegh. To byla skvělá zkušenost, nebýt focení, nikdy bych se k tomu nedopracoval,“ vzpomíná.

Ze základky zamířil na Gymnázium Otokara Březiny v Telči. V té době mu kamarád řekl o charitativní kampani Movember. „Nejdřív jsem vůbec nevěděl, o co jde. Ale začal jsem se o to zajímat - přesně tyhle aktivity jsem hledal, věděl jsem, že to je přesně ten námět, se kterým chci pracovat,“ popisuje.  

Tak začaly vznikat fotografie spolužáků i kantorů z gymnázia s kníry na špejlích. Zároveň probíhala charitativní kampaň - fotografovaní podle svého uvážení přispívaly do kasičky na podporu výzkumu a léčby mužské rakoviny prostaty a varlat.

Na popud vedení školy pak Jakub listopadovou fotoakci zopakoval i v dalších letech. Každoročně se rozrůstala, vznikly stovky „kníratých“ portrétů. Hodně pomohla učitelka Barbora Čermáková, která vždy ve výtvarné výchově vyrobila několik desítek knírků.

Děje se to každému

Když na začátku roku 2018 přišla ze strany vedení gymnázia inspirace spolupracovat s domácím hospicem Sdílení Telč, pustil se Jakub do další výzvy. Vznikl nápad nafotit přímo v domácnostech portréty vytipovaných klientů.

Opět pomohla učitelka Čermáková. „Ona má na výsledku obrovský podíl – stali jsme se dobrými přáteli a začali na projektu spolupracovat,“ zdůrazňuje Jakub. Se spolužačkou Marcelou Kadlecovou, která s klienty během focení rozprávěla, postupně loni v květnu a červnu objeli dvanáct domácností a nafotili jedenáct žen a dva muže.

Cílem bylo představit veřejnosti práci domácího hospice. „Protože když jsem o Sdílení mluvil třeba se spolužáky, tak vůbec nevěděli, o co jde. Pro mě osobně to byla nesmírně silná zkušenost. To, co jsem kolikrát viděl…, není úplně jednoduché si uvědomit, že se to v životě děje, a děje se to vlastně každému,“ uvažuje Jakub.

Silným zážitkem bylo pro něho například setkání s realitou Alzheimerovy choroby: „Věděl jsem, že existuje, ale je to něco, co si asi člověk neumí představit, pokud nemá někoho blízkého, koho se to týká.“

Vyslechl i příběhy jednotlivých lidí. Z devíti set pořízených fotografií pak vybral a upravil nějakých pětadvacet finálních portrétů. Po konzultaci s hospicem a samotnými klienty vše směřovalo k listopadové výstavě Podzim života, uspořádané ve vestibulu telčské radnice. 

Z třinácti fotografovaných se už tři lidé vernisáže nedočkali. Na zahájení osobně dorazily dvě z fotografovaných dam. Z jednou z nich, letos devadesátiletou vitální dámou, se Jakub znovu sešel ještě před Vánocemi, aby si prohlédla i další pořízené snímky.

„Vyprávěla mi, celý život prožila v Telči a ve Volevčicích, prodávala v obchodě. Hrozně se mi líbilo, jak pozitivním člověkem zůstala i ve vysokém věku. Moc pěkně se o nás starala už během focení,“ oceňuje Jakub. 

Na vernisáž přišla i řada jeho spolužáků. „Pro mladou generaci to bylo určitě užitečné,“ uvažuje fotograf. Cesta pořízených portrétů navíc nekončí. Letos v říjnu mají být vystaveny na VŠ polytechnické v Jihlavě, senátor Miloš Vystrčil pak připravuje přesun výstavy do Senátu Parlamentu ČR v roce 2020.

Do Ameriky

Jakuba ale v první řadě čeká maturita. „Doufám, že ji úspěšně složím, pak se chystám do Ameriky, kde chci studovat mezinárodní vztahy,“ avizuje.

Vedle studia bude v USA pracovat jako au-pair. Před třemi týdny už dokonce s kamarádem navštívil rodinu v New Yersey, u které se bude starat o desetiletá dvojčata.

„Ta rodina je úplně báječná. Chtěl bych si u nich vylepšit angličtinu, a vedle toho chodit na univerzitu a získat nějaké potřebné kredity, využitelné i při studiu v ČR. Americká rodina mi nabídla, že mě ve studiu podpoří. Až se vrátím, po roce nebo po dvou, chtěl bych pokračovat ve studiu na Mendlově univerzitě v Brně,“ plánuje student. 

Na současnou českou politiku a její stav vyhraněný názor nemá. Loni ale dovršil voličský věk a při obou volbách se už vypravil k urně. Jak podotýká, se svou  rodinou se ani jednou v názoru neshodl. „Je ale pro mě hrozně těžké si udělat názor, protože podle mě z toho všeho každý vidíme jen malý kousek,“ komentuje stav současné české politiky.

Do USA odlétá 29. července. Vedle angličtiny a němčiny by se tu chtěl pustit ještě do španělštiny. Co bude profesně dál, to si nechá ještě projít hlavou. V budoucnu by ho zajímaly třeba pozice diplomata či velvyslance. „Ale jsem zvědavý, co mě čeká,“ říká před cestou do USA.

Jako cestovatel má ostatně už řadu zkušeností, i přátele v mnoha zemích. „Kolikrát jsem cestoval sám, člověk potom pozná hodně lidí,“ říká. Procestoval Evropu, podíval se do severní Afriky. Cestování mu přináší i nové zážitky. K těm nepříjemným teď patřila třeba zkušenost z nekompromisní migrační kontroly na americkém letišti.

Zahájení jihlavské výstavy se tedy Jakub v říjnu nezúčastní, ale věří, že pokud se podaří v příštím roce realizovat výstavu v Senátu, přiletí se na ni podívat s celou americkou rodinou. „Vyprávěl jsem jim o tom, a byli nadšení,“ říká.

Za své aktivity s hospicem Sdílení byl za rok 2018 nominován v sociálně-zdravotní kategorii na udělení ceny Kraje Vysočina Skutek roku. Hlasování probíhalo v březnu na internetu. Spolu s Jakubem byli nominováni horolezec Radek Jaroš, zakladatelka sdružení Paprsek radostného žití Jana Kiesewetterová, Jana Lacinová z organizace Popálky a osobní asistentka v organizaci ŽIVOT 99 - Jihlava Anna Másilková.

Diskuze k článku