Metodu vývoje mladých lososů v plovoucích inkubátorech odborníci zatím hodnotí jako velice úspěšnou.
„Na Bělé u Jetřichovic bylo minimum mrtvých jiker, úspěšnost inkubace je hodně vysoká. Kolem 98 procent,“ sdělil Jiří Křesina z neziskové organizace Beleco, která stojí za projektem podpory kriticky ohroženého lososa obecného a jeho návratu do českých řek.
„Říčkou neprošly žádné větší průtoky, které by vývoj ohrozily. V druhé lokalitě na Kamenici ovlivnily negativně inkubaci tři větší průtoky. Úspěšnost tam tedy bude nižší. Odhaduji ji tak kolem osmdesáti procent. I tak se ale jedná o velký úspěch,“ dodal Jiří Křesina.
Osmnáct plovoucích inkubátorů v Bělé a šestnáct v Kamenici hlídaly po celou dobu fotopasti. Výzkumníci se totiž z počátku obávali zvědavců, kteří by mohli schránky otevřít či poničit.
To se naštěstí nepotvrdilo a fotopasti pouze prozradily, že nejvíce návštěvníků v okolí pokusných stanovišť bylo vždy o nedělích.
„Zřídili jsme tu proto i provizorní informační cedule, které popisují, o co se jedná a fotografie lidem navíc ukazují v jaké fázi se právě jikry či plůdek nacházejí,“ doplnil Křesina.
Čerstvě vypuštění lososi, které v tuto chvíli ohrožují predátoři jako je pstruh, volavka nebo ledňáček, budou v následujících týdnech přirozeně migrovat do řeky Kamenice a ještě později po řece Labi až do Severního moře a dále do oceánu. Do Česka a řeky Kamenice by se měli vrátit po čtyřech až pěti letech.
Celý projekt začal v září loňského roku a potrvá pět let. Každý rok se tak bude v národním parku tímto způsobem inkubovat sto tisíc lososů. Nová metoda líhnutí jim má v dospělosti ještě více pomoci k návratu do jejich „rodných“ vod, kam se vracejí zpět z moře vytřít.
Při tomto způsobu odchovu je totiž malá rybička v domovské vodě déle než při metodě vypouštění živých plůdků, a proto by měla i po několika letech při návratu z moře lépe rozpoznat chuť vody.
Záchrana lososů
|
Páteční akce vypouštění malých ryb se zúčastnil i hydrobiolog Krkonošského národního parku Adam Bednařík. „Inkubační schránky by se mohly využít pro rozmnožování i jiných druhů ryb. U nás v Krkonoších by byly vhodné například pro pstruha,“ uvedl odborný pracovník nejstaršího českého národního parku.
Bednařík dodal, že kvůli silnému okyselení řek v minulosti pstruh z některých částí toků našich nejvyšších hor také vymizel a v současné době mu přirozený návrat znemožňují četné překážky v tocích.
Nezávisle na vědeckém výzkumu spolku Beleco pokračuje v Českém Švýcarsku i nadále vysazování lososích plůdku. To už jednadvacet let organizují rybáři spolu s národním parkem. Za pár dnů by tak do vod Chřibské Kamenice měly přibýt další tisíce malých lososů.
I přes všechny tyto snahy se však poslední roky do zdejších toků vrací méně dospělých jedinců, než by odborníci očekávali.
„V roce 2002, pět let poté, co jsme s vysazováním malých lososů začínali, byla návratnost vysoká, což nás navnadilo. Pak ale došlo k meziročnímu poklesu a ten trvá s drobnými výkyvy dodnes. Zatím se nám, ani německým kolegům, nepodařilo zjistit, co by mohlo být příčinou,“ popsal skutečnost Tomáš Kava, jednatel Českého rybářského svazu Ústí nad Labem.
Loni zřejmě i kvůli extrémnímu suchu a teplé vodě do Hřenska před Edmundovu soutěsku připlulo jen pět jedinců.
