Hlavní obsah

E-Government má nakopnout ověřování identity pomocí internetového bankovnictví

Internetové bankovnictví má sloužit k ověřování identity on-line.Video: Aleš Černý, Seznam Zprávy

 

Reklama

Vláda, ministerstva, poslanci a jednotlivé banky pracují na tom, aby mohli občané co nejdříve potvrzovat svou totožnost on-line jednoduše přihlášením do internetového bankovnictví. Jak pro komunikaci se státem, tak se soukromými firmami.

Článek

Už dlouhé roky snad všechny politické strany mluví o nutnosti digitalizovat státní správu. Tak aby lidé nemuseli obíhat úřady, ale měli možnost s nimi komunikovat elektronicky. Před deseti lety proto v Česku začaly fungovat datové schránky. Loni v létě přibyl i Portál občana, který má být do budoucna rozcestníkem pro veškeré vyřizování administrativy.

Jenže z vícero důvodů ani jeden z těchto nástrojů není nijak zvlášť užívaný. Za tři čtvrtě roku se na portál občana přihlásilo 146 492 lidí. Za deset let si potom datovou schránku zřídilo 156 263 fyzických osob.

Velká většina kontaktu občana se státem tak stále probíhá fyzicky na úřadech. Pro srovnání: internetové a mobilní bankovnictví využívá v Česku 5,5 milionu lidí, a kvůli běžným úkonům tak už dnes chodí na pobočky bank málokdo.

On-line komunikaci se státem brzdí například fakt, že ještě neumožňuje všechny úkony nebo že o těchto možnostech lidé moc neví. Nepříliš uživatelsky přívětivá je ale zároveň i nutnost ověřit vzdáleně svou identitu. To lze na Portálu občana buď prostřednictvím nových eObčanek a speciální čtečky (to využívá asi čtvrtina uživatelů), nebo přes datové schránky zřízené předtím fyzicky na Czech Pointu.

Brzy by se to mohlo změnit a lidé by se na Portál občana, ale i další úřední weby, mohli přihlašovat skrze své internetové bankovnictví. Banky by tak sloužily jako instituce ověřující totožnost daného uživatele. Žádné další informace o svých klientech by samozřejmě třetím stranám nepouštěly.

„Občané by se nemuseli učit nic nového ani si pořizovat žádné nové zařízení. Vystačí si s tím, co už umí dnes, tedy se základní obsluhou svého internetového bankovnictví,“ vysvětluje výhody projektu jménem SONIA náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace (ČBA) Filip Hanzlík.

Na vstupní stránce do Portálu občana by se tak nejspíš objevila vedle přihlášení přes datovou schránku a eObčanku třetí možnost. Po jejím rozkliknutí by uživatel vybral svou banku a následně provedl stejné přihlášení jako do svého internetového bankovnictví. Tím by ho banka, respektive SONIA, verifikovala a státní web by si tak ověřil jeho totožnost.

Projekt, který vedle zkratky SONIA používá i označení BankID by mohl začít fungovat v průběhu roku 2020. Předcházet mu musí ještě změna čtyř zákonů (včetně zákona o bankách), která bankám umožní, aby se staly tzv. poskytovateli identity.

Pro stát i občana by měla být SONIA zadarmo. Banky ji chtějí komercializovat tím, že ji nabídnou i firmám. Ověřovali by tak identitu například v případech, kdy by si někdo chtěl například na dálku změnit smlouvu u telefonního operátora nebo dodavatele energií či například potvrdit věk kvůli dodávce alkoholu a cigaret přes e-shop.

Během několika týdnů by měly návrhy na změny potřebných zákonů dorazit do Sněmovny. A vypadá to, že tam budou mít podporu. „Projekt SONIA považuji za revoluční, protože si myslím, že to zefektivní komunikaci s veřejnou správou a čerpání služeb e-Governmentu,“ říká poslankyně ANO a členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Barbora Kořanová. Ta bude zároveň pravděpodobně předkladatelkou návrhů potřebných novel.

Pozitivně vidí projekt i zástupci opozice. „My to vítáme. Je to součást rozsáhlejšího konceptu evropské legislativy, kdy se do veřejných identit zapojí i důvěryhodní soukromí poskytovatelé. Poskytnou pohodlí a ty služby, které občané potřebují,“ říká pirátský poslanec Ondřej Profant.

Přihlášením do portálu státní správy přes internetové bankovnictví by měla jít v budoucnu vyřídit velká většina agend, pravděpodobně ale ne úplně všechny. Banky se totiž nejspíš budou ucházet o prostřední ze tří tzv. stupňů důvěry. Na některé úkony, jako mohou být třeba přepisy nemovitostí, bude ale pravděpodobně potřeba stupeň nejvyšší.

Tím by se měla brzy stát od loňského léta vydávaná elektronická občanka s čipem. „Pro získání nejvyššího stupně důvěry pro elektronický občanský průkaz nyní běží notifikační řízení,“ říká náměstek ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Strouhal.

Hanzlík z ČBA očekává, že by legislativa mohla být schválena do konce roku. Následně začnou banky optimalizovat své systémy a během dalšího půl roku až roku by mohl být systém SONIA přístupný pro občany/klienty.

Reklama

Doporučované