Obří transakce, které táhly v minulých letech celý trh s firmami nahoru, se staly vzácností. Za první tři měsíce letošního roku se totiž uskutečnilo podle dat Mergermarket jen devět obchodů s hodnotou přes deset miliard dolarů, když ve stejném období loni jich bylo čtrnáct.
Tento propad se pak podílel na ochlazení trhu fúzí a akvizic, když se objem transakcí v prvním kvartálu meziročně snížil o patnáct procent na 801,5 miliardy dolarů. Celkem bylo uzavřeno 3558 investic oproti 5085 transakcím o rok dříve.
Společnosti se do velkých obchodů nehrnuly kvůli nejistotě ohledně brexitu, což ovlivnilo zejména transakce v Evropě, které se meziročně propadly o téměř 55 procent. To však nebyl jediný důvod. „Očekává se, že evropská ekonomika zpomalí nejvíce,“ dodává analytik Finlord Boris Tomčiak.
Náladu manažerů firem také nepříznivě ovlivnily obavy z obchodních válek mezi USA a Čínou. Právě společnosti z Číny a Hongkongu uskutečnily v zahraničí transakce za 12,1 miliardy dolarů, což je nejméně od třetího čtvrtletí 2014. K opatrnosti mohly investory přimět i prudké propady světových burz v prosinci minulého roku.
Zpomalení trhu se odrazilo na chování bank z Wall Street. Zajímají se i o transakce, nad kterými by ještě před pár lety ohrnovaly nos. Konkrétně se například banka JP Morgan Chase podílela na obchodu, kdy japonský farmaceutický kolos Takeda převzal irskou společnost Shire za 62 miliard dolarů.
Minulý podzim se však její bankéři zajímali rovněž o prodej firmy Cianna Medical vyrábějící zařízení na odhalování nádorů. Její roční tržby jsou přitom „jen“ čtyřicet milionů dolarů. „Stále jsem je žádal, aby mi sdělili, proč se vůbec zajímají o tento obchod,“ uvedla pro list Wall Street Journal tehdejší šéfka firmy Jill Andersonová.
Menší transakce mají nicméně oproti megadealům i výhody, přestože jsou poplatky pro poradce nižší. Odměna je obvykle rozdělena mezi méně bank a transakce jsou uzavřeny rychleji.
