Cesta: Titulní stránka > Chci si zařídit
Mostecká staniční budova byla otevřena 16. září 1872. Navrhl ji projektant Jan Kircheisel roku 1870. Byla to budova s dlouhým přízemím a dvěma krajními risality, postavená v romantickém duchu. Již o tři roky později byla k budově přistavěna další část a podél celé staniční budovy bylo vytvořeno kryté nástupiště. Centrum tvořil vstup do hlavního vestibulu, odkud se přicházelo k přepážce výdejny jízdenek a k výdejně i příjmu zavazadel. Na druhé straně se nalézal vchod do prostor pro cestující první třídou a do prodejny trafiky. Tyto prostory se označovaly jako veřejné, měl k nim totiž přístup každý z cestujících. Z dlouhé chodby se pak vcházelo do služebního prostoru, který zahrnoval sklad zavazadel, dílnu lampmistra a byt domovníka. Na opačné straně se nacházela zavazadlová pokladna, telegraf a vstup do kanceláří výpravčího. Ten mohl také vyjít rovnou na perón, odkud sledoval příjezdy a odjezdy vlaků.
Z vestibulu vedla ještě jedna chodba, která směřovala k čekárnám první a druhé třídy, k občerstvení a kuchyni a ústila u toalet. Zajímavé bylo, že pro pány bylo zřízeno celkem šest kabin, zatímco pro ženy jen dvě.
K dalšímu rozšiřování budovy došlo roku 1880 nástavbou druhého patra s byty pro staniční úředníky. A v roce 1893 se rozšířila přízemní část o nové prostory. Na veřejnou část nádražních prostor bylo přistavěno kolmé dvoupodlažní křídlo. Tak mohla vzniknout nová nádražní restaurace a zvětšily se čekárny. Další přístavby byly provedeny v první polovině 20. století. Vznikla zde například policejní stanice, celnice nebo poštovní úřad.
Poslední velká úprava proběhla roku 1936, kdy tehdejší Československé dráhy nechaly přistavět vestibul u vchodu z Nádražní ulice. V průběhu bourání starého Mostu přestávala budova sloužit svému účelu, její úkoly přebíralo nové mostecké nádraží u Rudolic v Čechách.
Definitivní tečka za historií stoleté nádražní budovy byla učiněna 26. května 1979. Tehdy byla celá stanice oficiálně zrušena a později zbourána.
Mostecké vlakové nádraží je vystavěno v koridoru, kde byla na poměrně malém prostoru kumulována celá řada důležitých dopravních zařízení, například silniční dálková doprava, MHD, autobusové nádraží, pošta nebo taxi.
Původní plány počítaly denně s třemi a půl tisíci až čtyřmi tisíci lidmi, kteří prostor vlakového nádraží využijí. Po stránce urbanistické tak bylo nutné hledat co největší uvolnění zejména pěších prostor. Projekt Jana Reitermana tomuto záměru zcela odpovídal. Vlastní budovu navrhl Václav Dědek. Nádraží je koncipováno jako seskupení halových prostor s dopravní částí, kde nejvýrazněji vystupuje výšková služební budova. Veřejný dopravní prostor tvoří čtyři nástupiště spojené dvěma podchody, které ústí na 1. nástupišti. Odtud vede jedno schodiště do příjezdové haly, druhé schodiště do odjezdové haly. Obě haly jsou oproti terénu kolejí vyvýšeny o 4 metry. Na prvním nástupišti byla umístěna výpravna a dopravní kanceláře.
Za střed nádraží můžeme považovat patnáctipodlažní služební budovu, v níž byly zřízeny kanceláře, nocležna pro drážní zaměstnance a služební byty. Z jedné strany je k výškové budově připojena příjezdová hala a poštovní úřad a z druhé odjezdová hala a autobusová čekárna. Čelo odjezdové haly tvořil pás pokladen, čekárny a drobné prodejny. V hale byla také patrová restaurace s bufetem. Interiér odjezdové haly pojal architekt Josef Danda velkoryse. Pískovcové obklady střídá mramor, sklo nebo fealové desky. Na boční stěnu směrem k odjezdové hale zavěsil Danda dva reliéfy Jiřího Bradáčka, které symbolizují doly a energetiku. Další ozdobou je řada ocelových sloupů stropní konstrukce.
Obvodový plášť celého nádraží tvoří boletické panely s tmavozelenými výplněmi a hliníkovými lištami. Podchody vedoucí k nástupištím jsou pokryty keramickými obklady.
Jednotlivé části celého nádraží byly přebírány do zkušebního provozu a pak kolaudovány postupně. V létě roku 1975 byla předána budova doplňkových služeb (restaurace, bufet, autobusová čekárna). Na podzim roku 1976 a na jaře 1977 byly zkušebně převedeny hlavní tratě Obrnice–Most a Ústí nad Labem – Chomutov na koleje 9 a 7. V létě roku 1977 byla pak zkolaudována výpravní budova.
Značných změn se prostory dočkaly v 90. letech, kdy se v příjezdové i odjezdové hale objevily nejrůznější stánky a prodejny, které zaplnily opuštěná místa po již nepotřebných provozech, nebo vznikly na zcela novém místě. Největší úpravou však prošla odjezdová hala v roce 2002, tehdy došlo k přestavbě osobních pokladen a jejich zázemí společně s bývalou čekárnou na nové prostory nazývané ČD centrum. V něm mohou lidé získat informace o vlakových spojeních, opatřit si mezinárodní jízdenku nebo si zakoupit upomínkové předměty spojené s vlakovou dopravou. Je tu umístěna také provozovna mostecké MHD.
09/2012 zpracovala Mgr. Karolína Tichá, historička - kronikářka města
