Boj s kůrovcem je nákladný. Musí nám pomoct stát, tvrdí lesníci

  13:44
Lesníci z Plzeňského kraje letos očekávají dvojnásobné množství kůrovce než loni. Soukromníci tvrdí, že pokud jim stát finančně nepomůže, mnoho vlastníků lesů nebude mít na výplaty pro zaměstnance, kteří napadené stromy zpracovávají. Situaci zhoršuje také propad cen dřeva.

Kácení stromů napadených kůrovcem v okolí Rožnova pod Radhoštěm (2019) | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

„Oproti loňsku se ceny dřeva dostaly na polovinu až třetinu, v tržbách nám proto chybí miliony,“ uvedl Stanislav Suda, jednatel městské firmy Lesy města Rokycan, která se rozprostírá na ploše 3 600 hektarů. Má však tu výhodu, že město je ochotné jí snížit nebo odpustit roční nájem.

„Kvůli tomu, že je dřeva přetlak, jsou ceny špatné. Loni touto dobou jsme kubický metr smrkové kulatiny prodávali za dva tisíce korun, dnes je to 900,“ přiblížil Suda.

Dříve rokycanské obecní lesy každoročně vytěžily 50 až 1 000 kubických metrů smrků napadených kůrovcem při celkových těžbách 25 tisíc kubických metrů.

„Loni ale dosáhly kůrovcové těžby sedmi tisíc kubíků,“ uvedl Suda s tím, že když v těchto dnech vyjíždějí dřevaři do lesa, je to jen kvůli dřevu po sněhové, větrné a kůrovcové kalamitě.

 „A to jsme na tom v rámci Česka dobře, protože stále dodržujeme plán těžeb a držíme se na 25 tisících kubíků dřeva za rok. Mám známého ředitele lesnické firmy, kde mají za rok těžit 20 tisíc kubíků a vytěžili 60 tisíc. Mají tedy vlastně vytěženo na tři roky dopředu,“ popsal Suda.

Zvýšené kůrovcové těžby hlásí i Lesní správa Zbiroh společnosti Colloredo-Mannsfeld. „V roce 2017 jsme vytěžili 4 500 kubíků kůrovcového dříví, minulý rok už to bylo kolem 20 tisíc,“ sdělil vedoucí pěstebního oddělení firmy Robin Ambrož. Na vině je podle něj hlavně extrémně suché počasí v minulém roce.

„Kvůli tomu je dnes jakýkoli smrkový porost atraktivní pro kůrovce, protože je oslabený. I když se snažíme napadené stromy těžit, nemáme vyhráno, v tom nám musí pomoci příroda,“ přiblížil Ambrož.

Podle Václava Tomana, předsedy Sdružení vlastníků obecních lesů v Plzeňském kraji, se lesní společnosti bez pomoci státu neobejdou. „Ale stát se zatím chová macešsky, protože pomoc je zatím ve formě slibů,“ konstatoval.

„Lesníci byli vždycky soběstační a dokázali si s každou kalamitou poradit, ta současná je ale nejhorší kůrovcovou kalamitou v historii,“ podotkl Ambrož s tím, že v některých zemích bude stát vyrovnávat lesníkům nižší výkupní cenu dřeva.

Na to je podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého připraven i český stát.

„Připravujeme krátkodobou podporu po dobu zhoršeného odbytu kalamitního dříví, kdy bude stát vlastníkům kompenzovat snížený výnos z prodeje kalamitního dříví, aby mohli zajistit obnovu lesa. Uvažuje se o uvolnění zhruba tří miliard korun,“ sdělil Bílý s tím, že vlastníci lesů by mohli žádat o podporu koncem letošního roku.

Podpora je potřeba co nejdřív

Podle Ambrože je ale podpora nutná co nejdřív. „Ale i tak bude pro spoustu vlastníků pozdě. Situace se měla řešit před dvěma lety, kdy se kůrovcová kalamita začala šířit ze severní Moravy,“ uvedl Ambrož.

Připomněl, že část soukromých vlastníků je v takové finanční neschopnosti, že nemůžou účinně bojovat s kůrovcem a ten se bude letos dál nekontrolovaně šířit.

Jarní rojení zkázonosného brouka začíná v nižších a středních polohách na přelomu dubna a května. Suda sdělil, že odhady odborníků hovoří o tom, že kůrovci padne za oběť polovina smrkových porostů v Česku.