7°C
Autista Jakub ukázal, jak „válí“ na kytaru. Nemocné podpořil i premiér Babiš
Jakub Chaloupek (29) trpí autismem a s problémy se potýká už od dětství. V rámci Světového dne porozumění autismu ale ukázal, jak výborně zvládá hru na kytaru, když zahrál Batalion. S ostatními nemocnými a dobrovolníky se snaží bořit mýty o tomto onemocnění. „Léčba i práce s autisty je náročná, ale chybí sociální zázemí i služby,“ míní zástupce ředitele Jakubovy školy Modrý klíč Radovan Netušil. Podporu autistům v úterý vyjádřily univerzity a i premiér Andrej Babiš (ANO). V noci na středu se tak do „modrého kabátu“ oblékla i Kramářova vila v Praze.
Na Světový den porozumění autismu vyjádřilo podporu lidem s poruchou autistického spektra několik institucí napříč Českem. V úterý tak vyšlo do ulic několik desítek studentů i profesorů Univerzity Pardubice v modrých barvách a do modra se zabarvila také Kramářova vila v Praze. Modrá je totiž symbolem pro komunikaci, s níž má problém téměř každý autista.
Nemocné podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Na projektu Česko svítí modře se mi líbí hlavně to, že ukazuje, jak důležité je o problémech mluvit. V České republice žije s některou z forem autismu zhruba 250 tisíc lidí, kterým se může lépe žít jen kvůli tomu, že budeme mít o autismu lepší povědomí. Sám jsem si i díky této kampani o autismu něco více nastudoval,“ uvedl.
Modrá kampaň je příležitostí přiblížit společnosti celé spektrum aspektů života s autismem. „Je dobře, že se tak děje v různých koutech České republiky prostřednictvím modrého světla, ale také výstav, koncertů, konferencí, setkávání, dní otevřených dveří. Kampaň je projevem sympatií a respektu k lidem, kteří s některou z forem autismu žijí a jejich nejbližším,“ dodala pro Blesk Zprávy mluvčí vlády Jana Adamcová.
V pubertě bořil byt, teď hraje na kytaru
Autista Jakub se v úterý představil publiku v organizaci a škole Modrý klíč, kam se dostal ve svých 13 letech. „Když k nám přišel, stále ještě studoval. Dokáže mluvit a dokonce pochopil i výuku češtiny v sedmé třídě, to je úžasné. Díky rodině dokáže komunikovat a dokáže fungovat,“ usmívá se zástupce ředitele.
Problém ale přišel v pubertě, když bylo Jakubovi asi 17 let – na autisty může puberta často přijít se zpožděním. Stav nemocného totiž odpovídá i chemickým reakcím v mozku a ten reaguje i na hormony, které v pubertě zaútočí velkou silou. „Vyrostl, zmohutněl. Zvýšila se mu agresivita, dokonce doma zbořil celý byt a pak musel být půl roku v psychiatrické léčebně,“ vypráví Radovan Netušil Jakubův příběh. Zástupce ředitele dodává, že díky neustálé péče, která trvala skoro 15 let, se nyní může Jakub postavit před publikum a zahrát na kytaru.
Chybí služby, lidé i peníze
Jakub ale není jediný případ z Modrého klíče, který se v dobré obrátil. „Snažíme se zapojovat dospělé autisty do života, učíme je rozumět smlouvám, pracují s námi po kuchyních. Jeden z našich se dokonce dostal do interhotelu k černému nádobí. On si člověk řekne, že umývá nádobí, ale bere více než náš asistent,“ prozradil Netušil.
Zástupce ředitele poukázal na peníze jako na jeden z největších problémů, se kterými se rodiny s autisty potýkají – chybí sociální služby jako školy, stacionáře, kroužky i zkušení pracovníci pro autisty.
„Vciťte se do rodin těch dětí, jedna z maminek nespala pořádně skoro šest let, protože musí být pořád ve střehu a její dítě skoro nespalo. Odpočinula si až na škole v přírodě, kterou jsme organizovali, protože jsme mohli dítě chvíli ohlídat,“ dodala k Netušilovým slovům zakladatelka a vedoucí pracovník přímé péče společnosti APLA Petra Marešová.
Tlak ze stran rodin a obhájců práv autistů přiměl jednat i vládu. „Vláda se zabývá autismem od roku 2014. Stanovila si konkrétní data i úkoly. Jde hlavně o zásadní problémy v oblastech informovanosti, včasný záchyt, diagnostika, terapie, sociální služby, zaměstnání, vzdělávání a statistiky,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí vlády Jana Adamcová.
Také Petra Marešová poukázala na to, že si rodiny nedokážou odpočinout a často nemají ani dostatek informací. „Doktor jim někdy mezi druhým a třetím rokem dítěte podá papír s diagnózou, ale neví pak, co dál. Neví, jak s dítětem komunikovat, přitom autismus nejvíc způsobuje právě nedostatečnou schopnost dítěte komunikovat. Je strašně důležité, aby těmto rodinám byla poskytnuta raná péče,“ zdůrazňuje.
A jak by to mělo podle odbornice fungovat? Od útlého věku dítěte by rodiny měly docházet za specialisty, kteří jim poradí, jak komunikovat, jak s autistou pracovat, na co se musí připravit i kam mohou s dětmi později dojíždět do školy nebo kroužků. „Ve Středočeském kraji ale máme jen tři školky, které dokážou s podobnými dětmi pracovat. Dostat se do nich téměř nejde a navíc je velmi náročné dojíždět z jednoho konce kraje na druhý,“ zmínila Petra, která se během 12 let praxe setkala s osudy 600 rodin.
Modrému klíči a organizacím pomáhajícím autistům rovněž chybí finance. „Rozpočet máme asi 40 milionů za rok, abychom mohli zaplatit své zaměstnance a odlehčit rodinám. Od státu získáme asi polovinu, 10 procent zaplatí klienti a zbytek si musíme nějak vydělat,“ posteskl si Netušil.
Pomáhá bazén, kreslení i smlouva s obrázky
Do boje proti nesprávné péči o autisty se pustilo hned několik organizací. Společnost Kia Motors slíbila poslat z každého prodaného auta 50 korun nadaci Naše dítě, která se rovněž věnuje práci s autisty. Modrý klíč se pak snaží autistické děti zapojit do normálního života pomocí speciálních učebních metod.
„Všechno zaměřujeme na výchovu a vzdělávání. Hodně je učíme sebeobslužné dovednosti a máme tu i výbornou fyzioterapeutku a bazén s vířivkou,“ vyjmenoval Netušil pro Blesk Zprávy část aktivit, které s dětmi provádějí. Kromě toho zde funguje i výtvarný a hrnčířský kroužek.
Organizace se rovněž snaží začlenit autisty mezi dospělé. „Učíme je například rozumět smlouvám a psát alespoň tak, aby se dokázali podepsat. Snažíme se také vytvářet smlouvy, kterým by dokázali rozumět – hodně v nich hrají roli třeba obrázky,“ prozradil Netušil.
