Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Slovenskou prezidentku čeká Zeman, korunovace japonského císaře i návštěva New Yorku

Vítězka prezidentských voleb Zuzana Čaputová. Foto: Vladimír Šimíček, Denník N
Vítězka prezidentských voleb Zuzana Čaputová. Foto: Vladimír Šimíček, Denník N

Andreji Kiskovi Ivan Gašparovič s předáváním funkce příliš nepomohl, Zuzana Čaputová to bude mít snazší. Nastoupí 15. června.

Zuzana Čaputová byla zvolená za prezidentku, úřadu se ale ujme až po inauguraci, která by se měla konat 15. června. Do té doby prezidentský mandát nadále vykonává prezident Andrej Kiska, jeho nástupkyně nejbližší dny stráví na dovolené.

Dá se předpokládat, že po jejím návratu do pracovního života bude dosluhující prezident s novou hlavou státu v kontaktu. Není to zcela samozřejmé, což dokazuje situace před pěti lety, kdy předávání úřadu zpočátku skřípalo.

Andrej Kiska byl zvolený 29. března 2014 a o několik dní později požádal tehdejšího prezidenta Ivana Gašparoviče o osobní setkání „za účelem projednání kroků v souvislosti s převzetím úřadu.“

Gašparovič s odpovědí otálel více než měsíc a poté Kiskovi napsal, že k oficiálnímu osobnímu setkání nevidí důvod. Dodal, že prezidentská kancelář udělá vše pro hladké odevzdání úřadu, a nevyloučil nějakou neformální schůzku.

Kiska tuto odpověď zveřejnil a oba prezidenti se nakonec v druhé polovině května přeci jen setkali v Tatranské Javorině, kde má prezident k dispozoci zámek.

Na rozdíl od Kisky je Čaputová členkou politické strany. To, že v případě svého zvolení vystoupí z Progresivního Slovenska, je samozřejmé, sama to už avizovala.

Praktické otázky: Protokol a výběr lidí

Na funkci prezidentky se může připravovat už před inaugurací, od zvolení na to bude mít 75 dní. Tento čas může využít na seznámení se s protokolem. Jakmile bylo jisté, že ve volbách zvítězila, převzala za ni zodpovědnost státní ochranka. I to je zkušenost, která nemusí být příjemná, a budoucí prezidentka i její nejbližší si budou muset zvykat na to, že budou mít neustále společnost a budou pod dohledem.

Úřad na ochranu ústavních činitelů před pěti lety vyčlenil pro nově zvoleného, ale zatím ještě neúřadujícího prezidenta Kisku čtyři lidi, auto i řidiče. Nováčka v úřadu prezidenta například překvapilo, že z bezpečnostních důvodů už před inaugurací nesměl sám řídit, vstupovat do neprověřených objektů ani pít nápoje bez kontroly policejního hygienika.

Než se prezidentka ujme funkce, může si promyslet, koho si s sebou vezme do prezidentské kanceláře.

Čaputová ještě jako kandidátka pro televizi Markíza řekla, že by v paláci chtěla mít šéfa své kampaně Martina Burgra, který loni pracoval i na kampani bratislavského primátora Matúše Valla. On sám nebyl rozhodnutý, zda by v případě úspěchu zůstal s novou prezidentkou. Manažerka kampaně nové prezidentky Veronika Gulášová připustila, že s Čaputovou už nezávazně mluvila o tom, že by pro ni mohla pracovat nadále.

Nové prezidentce přišel kolem půlnoci s velkou kyticí poblahopřát i současný prezident Andrej Kiska. Foto: Tomáš Benedikovič, Dennik N

Čaputová bude sestavovat také vlastní tým poradců, kteří zabezpečují expertizy v oblasti domácí i zahraniční politiky a podílejí se také na přípravě projevů a vystoupení a pomáhají sestavovat program. V prvním rozhovoru po zvolení pro SME řekla, že po návratu z dovolené se zaměří na tvorbu svého prezidentského týmu.

Pro rozhodování prezidenta je tento vnitřní okruh lidí hodně důležitý – pro kvalitní fungování prezidentského paláce jsou potřební kvalitní lidé se zkušenostmi a zároveň se stejným hodnotovým nastavením, jaké má hlava státu.

Nová prezidentka se bude muset zároveň rozhodnout, jak vyřeší své bydlení. Čaputová ještě před prvním kolem v Markíze řekla, že by „velmi ráda zůstala bydlet tam, kde bydlí, tedy v Pezinku“.

To může být problém. Každodenní přesun prezidentské kolony mezi Pezinkem a Bratislavou může způsobovat dopravní problémy, což si před časem uvědomil také Andrej Kiska, který pochází z Popradu.

Na začátku mandátu si za vlastní prostředky pronajal vilu v Ivance při Dunaji, ale přesuny v pravidelných zácpách, které jsou na silnicích tímto směrem na denním pořádku, komplikovaly nejen jeho cestu, ale také cesty dalších řidičů. Proto se nakonec přestěhoval do čtyřpokojového bytu v státním komplexu na Čmelovci. Cesty mezi Pezinkem a hlavním městem jsou ucpané prakticky každé ráno a to je faktor, který prezidentka bude muset vzít v potaz.

Domácí politika: Setká se s Ficem?

Největší výzvy – když ne v prvních týdnech, určitě v prvních měsících – čekají novou prezidentku v domácí politice. Pořád není vyloučeno, že Slovensko čekají předčasné volby, po kterých má hlava státu velmi silnou pravomoc: rozhoduje o tom, koho pověří sestavením vlády.

Čaputová se opakovaně vyjádřila, že respektuje zásady parlamentní demokracie a sestavením vlády by s největší pravděpodobností pověřila předsedu nejsilnější strany, respektive toho, kdo bude schopný pro svou vládu v parlamentu získat většinu.

I kdyby na předčasné volby nedošlo, o novém parlamentu se bude hlasovat již pár měsíců po nástupu Čaputové do funkce (v březnu 2020).

Jednání s lídry politických stran ji ale pravděpodobně čekají bez ohledu na volby. Prezident má právo předvolávat si ministry nebo premiéra, prezident Kiska o různých otázkách diskutoval s většinou parlamentních lídrů.

Čaputová ráno po volbách v televizních diskusích řekla, že do inaugurace chce vést neformální jednání s politickými lídry.

V případě Kisky to bylo například o tématu ústavních soudců, o kterém v lednu na vícero setkáních mluvil nejen s předsedou vlády, ale také se šéfem Směru Robertem Ficem. Podobná jednání, včetně setkání s Ficem, zřejmě čekají také Čaputovou. „Budu se ještě o tomto rozhodovat a radit, určitě bych se ráda setkala s představiteli vlády a jednotlivými představiteli orgánů veřejné moci,“ odpověděla v SME na otázku, zda se setká také s předsedou Směru.

První cesty: Česko, a potom?

Zuzana Čaputová v kampani avizovala, že na první zahraniční návštěvu by chtěla jet tradičně do České republiky – tam ji čeká setkání s Milošem Zemanem, který v kampani podpořil Maroše Šefčoviče. Na druhou cestu by chtěla jet pravděpodobně do Německa nebo Francie.

Také prezident Kiska původně zamýšlel vycestovat na svou první zahraniční cestu do Česka, plány ale musel měnit. Už druhý den po své inauguraci musel odcestovat na vzpomínkové setkání do Budapeště, které bylo součástí série setkání prezidentů Visegrádské čtyřky a Německa. S českým prezidentem Milošem Zemanem se tedy poprvé setkal v Maďarsku, i když pouze neformálně. V červnu už Kiska vycestoval do Česka na oficiální zahraniční cestu.

Čaputovou zřejmě podobné překvapení v prvních dnech v úřadu nečeká. Prezidenti Visegrádské čtyřky by se měli setkat až v listopadu v Česku. Podobně také summit NATO, na kterém Slovensko zastupuje prezident, se bude konat až v prosinci letošního roku v Londýně.

Prezidenti také pravidelně cestují na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, která se konají v září.

Slovenská hlava státu bude zřejmě na podzim letošního roku pozvaná i na oslavu korunovace nového japonského císaře Naruhita. Je to velká věc, jelikož současný japonský císař Akihito se k 30. dubnu tohoto roku rozhodl abdikovat. Zemi vládl téměř 30 let, poté co v roce 1990 vystřídal na trůnu svého otce Hirohita.

Bilaterální návštěvy nové prezidentky bude prezidentská kancelář plánovat už společně s ní, v období mezi zvolením a inaugurací.

Co s ústavním soudem a dalšími soudci

Už v prvních dnech po nástupu mohou Čaputovou čekat povinnosti související s jmenovacími pravomocemi hlavy státu. To znamená jmenování rektorů a profesorů vysokých škol, jmenování nebo odvolávání soudců nebo přijetí pověřovacích listin velvyslanců jiných zemí.

Z vážnějších politických otázek se bude nová prezidentka s velkou pravděpodobností zaobírat situací na Ústavním soudu. Záleží na tom, zda a kolik kandidátů na ústavní soudce zvolí poslanci na dubnové schůzi.

Může se klidně stát, že parlament v dubnu zvolí pouze šest kandidátů, ze kterých současný prezident Andrej Kiska vybere tři soudce. Zprovozní se tím plénum ústavního soudu, ale nadále mu bude chybět šest soudců z třinácti. Zbytek možná vybere až Zuzana Čaputová.

Do štábu nové prezidentky přišly desítky novinářů ze Slovenska i ze zahraničí. Zuzana Čaputová byla fenoménem, o němž psalo množství zahraničních médií. Foto: Tomáš Benedikovič, Dennik N

Jen dva dni poté, kdy se nová prezidentka ujme úřadu, tedy 17. června, končí mandát dvěma členům Soudní rady, jež vybíral prezident. Jde o Elenu Berthotyovou a Jozefa Vozáre. Nová prezidentka bude moci do Soudní rady nominovat dva své lidi prakticky okamžitě po svém nástupu do funkce.

Na podzim končí ve funkci také předsedkyně Nejvyššího soudu Daniela Švecová. Nového předsedu sice volí Soudní rada, nová prezidentka jej ale bude do funkce jmenovat. A právě nominováním dvou lidí do Soudní rady tuto volbu do určité míry ovlivní.

Velkou výzvou pro novou prezidentku bude volba generálního prokurátora. Ten by se měl sice volit až na jaře 2020, ale Čaputová v kampani avizovala, že by se z pozice své funkce snažila se stranami otevřít debatu o změně systému volby šéfa prokuratury. Dnes o něm rozhodují poslanci parlamentu.

Zároveň řekla, že by do této funkce nejmenovala každého. „V případě, že má prezident vážné pochybnosti o daném kandidátovi, může takového kandidáta nejmenovat,“ řekla během kampaně.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Slovensko

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější