Praha 12 (odkaz na titulní stránku)  Praha 12 - Oficiální web městské části

Zprvu napadají jen oslabené dřeviny, avšak při přemnožení také ty zdravé. Přemnožení souvisí mj. se suchem, které snižuje vitalitu dřevin. Chřadnoucí stromy brouky přitahují, slouží jako prostředí k reprodukci i jako potrava pro larvy. Rozmnožování je exponenciální – samička za krátký čas vyprodukuje až stovky nových jedinců, kteří se obratem mohou začít také rozmnožovat. Vývoj urychlují teplé jarní a podzimní teploty, které umožňují broukům rojit se vícekrát za rok. Kalamitu kromě sucha eskaluje také fakt, že dřívější generace lesníků vysazovaly hojně do lesů geograficky či ekologicky nepůvodní dřeviny - některé stromy, např. smrky či borovice, jsou zde tak méně odolné než na přirozených stanovištích. Nejzáludnější jsou monokultury - mladí brouci, kteří z jednoho stromu vyletí, to zde mají blízko k dalšímu živnému stromu (kůrovci nejsou příliš dobří letci, v druhově pestrých lesích se proto šíří pomaleji).

Nejznámějším kůrovcem je lýkožrout smrkový, není však jediný. V Kamýckém lese patří mezi největší škůdce lýkožrout smrkový a l. lesklý (na smrcích), l. vrcholkový a lýkohub sosnový (na borovicích) a l. modřínový (na modřínech). Projevy všech zpravidla vedou k uhynutí stromu. Zkušený lesník pozná kůrovce brzy - dle opadávajícího a reznoucího jehličí, loupající se kůry či podle hromádek pilin pod stromem. V boji s kůrovci se hraje o čas - napadené stromy je potřeba co nejdříve vytěžit, aby se postup šíření zpomalil. Chřadnoucí stromy, zejména pak borovice s křehkým dřevem, jsou navíc rizikové pro návštěvníky, i proto musí pryč.

V menší míře stojí za kácením i jiné příčiny než kůrovci. Stromy mívají nemoci, které se projevují zejména ve stáří, často k nim přispívá sucho a stres z městského prostředí. Jsou známy i věkové limity - např. duby v zapojeném lese nevydrží déle než cca 160-200 let a je potřeba je včas postupně obnovit. Lesní specialisté najdou nenápadné znaky stáří či nemoci (např. tracheomykózu dubu) i na domněle zdravých stromech. Není přitom možné zkoumat jen jednu část kmene, když potřebujeme zhodnotit zdraví celého stromu. Vidíme-li na hromadě nařezaných kmenů zdánlivě zdravě vypadající kusy, je potřeba domyslet, že jejich nezdravě vypadající doplňky (např. suchou horní část kmene) mohl lesní dělník vytřídit na hromadu jinou. Důvodem ke kácení je i snižování výskytu nepůvodních druhů stromů (např. akátu, který silně negativně ovlivňuje své okolí). Provádí se také výseky pod dráty vysokého napětí, kde hrozí, že mezi korunami stromů a dráty přeskočí jiskry s následným výpadkem elektřiny či v nejhorším případě s rizikem ohrožení života občanů.

Autor: Veronika Oušková