Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Benjamin Netanjahu a Donald Trump Zdroj: ČTK

Sýrie hodlá získat Golanské výšiny od Izraele jakýmikoliv prostředky. Trump naopak žádá svrchovanost Izraele

Sýrie označila za nezodpovědný čtvrteční výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o Golanských výšinách. Syrská vláda dnes oznámila, že Syřané jsou odhodláni získat Golanské výšiny zpět všemi dostupnými prostředky. Trump ve čtvrtek sdělil, že by USA měly uznat izraelskou svrchovanost nad tímto územím. Izrael Golany obsadil v roce 1967 a později anektoval, avšak svět tento krok neuznává.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi poděkoval už ve čtvrtek, Sýrie reagovala až nyní.

Její agentura SANA uvedla, že Golanské výšiny zůstanou syrské a arabské bez ohledu na prohlášení amerického prezidenta. Jeho čtvrteční výrok o Golanech agentura označila za nezodpovědný a za hrubé porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Vláda ve svém prohlášení tvrdí, že syrský národ je odhodlán získat Golanské výšiny zpět jakýmikoli dostupnými prostředky.

Trump se domnívá, že je na čase po 52 letech plně uznat izraelskou svrchovanost nad Golanami, jež mají zásadní strategický význam pro Izrael a pro bezpečnost celého regionu.

Obama proti Izraeli

Minulé americké administrativy se držely mezinárodních rezolucí a izraelskou anexi z roku 1981 neuznávaly. Jedna z rezolucí RB OSN označuje rozhodnutí Izraele o anexi z hlediska mezinárodního práva za neplatné. Před třemi lety za administrativy minulého prezidenta Baracka Obamy USA v Radě bezpečnosti OSN hlasovaly pro prohlášení, které odmítlo Netanjahuovo ujištění, že se Izrael Golan nikdy nevzdá.

Sýrie v minulosti trvala na tom, že případnou mírovou dohodu s Izraelem podepíše jedině tehdy, vrátí-li Izrael Golany. Jednání zprostředkovávaná USA se naposledy konala v roce 2000, o osm let později Turecko neúspěšně fungovalo jako prostředník v nepřímých rozhovorech.

Richard Haass, který v minulosti působil na americkém ministerstvu zahraničí, s Trumpovým názorem "zásadně nesouhlasí". Podle něj je uznání izraelské svrchovanosti porušením rezoluce RB OSN, která "vylučuje získat území válečnými prostředky".

Na Golanech je nyní 30 židovských osad s 20 000 obyvateli. Kromě nich tam žije zhruba stejný počet původních obyvatel, kteří neodešli po izraelském záboru.

Golanské výšiny

  • Golanské výšiny obsadil Izrael za šestidenní arabsko-izraelské války v červnu 1967. V roce 1981 Izrael v rozporu s rezolucí OSN 1200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních na východě území kontroluje Sýrie. V nárazníkovém pásmu o šířce dvou až šesti kilometrů působí Pozorovatelské síly OSN pro odpoutání (UNDOF).
  • Po izraelském vpádu z oblasti emigrovala většina arabských obyvatel (kolem 130.000 lidí). Izrael postupně vybudoval na Golanách několik desítek osad, které byly osídleny židovskými osadníky. Celkový počet obyvatel Golan je zhruba 39.000, z toho na území žije ve 34 osadách na 20.000 izraelských osadníků. Zbytek obyvatel tvoří příslušníci nábožensko-etnické komunity Drúzů, kterým Izrael nabídl občanství, avšak většina z nich to odmítla a ponechala si syrské občanství.