Jak vypadal svatý Jan Nepomucký? Specialisté rekonstruovali jeho podobu - FOTKY

Slavnostní představení proběhlo v budově arciděkanství na Přesanickém náměstí v Nepomuku. Krom 290. výročí svatořečení Jana Nepomuckého je momentálně aktuální i 300. výročí od objevení domnělé relikvie jazyka, která vedla právě k samotnému svatořečení.

Iniciátory projektu rekonstrukce skutečné podoby světce byla ředitelka Svatojánského muzea Kateřina Dobrovolná a někdejší nepomucký vikář Pater Vítězslav Holý, společně s manažerem Mikroregionu Nepomucko Pavlem Motejzíkem a Paterem Miroslavem Heroldem. 

Samotné realizace se ujali brněnští antropologové Eva Vaníčková a Ondřej Bílek z Moravského zemského muzea. Celkem se náklady na vytvoření busty dostaly na 130 tisíc a podílelo se na nich hned několik partnerů, včetně města Nepomuk.

K technické stránce rekonstrukce podoby sv. Jana Nepomuckého...

Metodu rekonstrukce podoby můžeme z technického hlediska rozdělit na metody kresebné – dvojdimenzionální a metody plastické – třídimenzionální, které podle způsobu realizace dělíme na sochařské a počítačové. Pro sochařské provedení, jež je i výstupem naší práce, se nabízí využití několika různých metod. My využíváme metodu, při níž se podle charakteru přípojových míst na lebce rekonstruují svaly, které nejvíce formují tvar obličeje. Dále pak na konkrétních kraniometrických bodech vyznačíme výšku, která je rovna tloušťce měkkých tkání v daných oblastech.

Bez ohledu na výběr zobrazovací techniky, rekonstrukce obličeje vždy vyžaduje podrobnou analýzu lebky, zaměřenou převážně na základní charakteristiky lebky, její morfologii a rozměry. Všechna tato zkoumání totiž poskytují informace o věku, pohlaví, můžeme také objevit zvláštnosti na lebce, jako jsou asymetrie, patologie, nebo individuální zvyky. To vše je pak zahrnuto do konečné podoby rekonstruovaného obličeje.

V tomto konkrétním případě byla možnost studia lebky značně komplikována, jelikož pravé ostatky svatého Jana Nepomuckého jsou uloženy v hrobce svatovítské katedrály a jejich zkoumání není v současnosti možné. Proto jsme přistoupili k další variantě, tedy k manuálnímu vytvoření co nejpřesnějšího modelu světcovy lebky na základě metrické, kresebné a fotografické dokumentace, která je k dispozici po profesoru Emanuelu Vlčkovi z výzkumu světcových ostatků z roku 1972. Profesor Emanuel Vlček vše důkladně popsal, shrnul a publikoval a jeho zjištění se stala základem pro naši práci.

Na sběru dat, tvorbě modelu lebky, modelaci busty a odlití z bronzu jsme tak pracovali přibližně rok. Světec je záměrně zobrazen bez atributů.

Současný stav vývoje metod rekonstrukce podoby neumožňuje vytvořit rekonstrukci se 100% přesností, přesto je však možné na základě lebky rekonstruovat hlavní charakteristiky lidského obličeje. Všechny typy zobrazovacích metod v současnosti nacházejí široké využití především v historické, prehistorické a forenzní antropologii.

Mgr. Eva Vaníčková, kurátor sbírkových a mobiliárních fondů, programový a kulturně výchovný pracovník, antropolog - Moravské zemské muzeum (Centrum kulturní antropologie MZM)

MgA. Ondřej Bílek, sochař - Moravské zemské muzeum (Centrum kulturní antropologie MZM)

FOTO: Město Nepomuk