POSMRTNÝ PORTRÉT: VIKTOR ANDREJEV

foto VIKTOR ANDREJEV historie síly

VIKTOR ANDREJEV

Sovětský supertěžký borec s nejvyšší tělesnou váhou 136 kg sice startoval za klub Avangard Lugansk na jihu Ukrajiny, ale jen proto, že tam pracoval. Narodil se totiž 10. července 1936 ve vsi Ajgiši v Burnarské oblasti Čuvašské Autonomní Sovětské Socialistické Republiky, malé zemičce v Povolží s 1,3 miliónem obyvatel z potomků Bulharů a Ugrofinů. Otec v prvních dnech války padl a matka sama pečovala o dvě děti. Andrejev ve škole běhal osmistovku, na oblastních přeborech splnil normu I. VT a když přešel na Gorkovský polytechnický institut (později dokončil historicko-filologickou fakultu a zemědělsko-ekonomickou fakultu Čuvašské státní univerzity), oblíbil si běh na lyžích. Protože doma chyběla mužská ruka, studia přerušil a vrátil se do kolchozu, pak pracoval v Čeljabinských dolech. Na vojně u raketových zbraní na první pokus vytlačil 75 kg a za půl roku vyhrál přebor Uralského vojenského okruhu ve váze do 82,5 kg s trojbojem 360 kg. Na pozvání kamaráda odjel do Luganska na Donbasu, fáral do dolů a po práci trénoval. Na přeborech oblasti v roce 1961 dal dokupy 385 kg, zanedlouho splnil limit mistra sportu do 90 kg výkonem 400 kg. Ve třiašedesátém byl ve své třídě na 8. místě na světě a čtvrtý v SSSR (482,5 kg) a sám Žabotinskyj se o něm zmínil: „Tlustý a silný Čuvaš se nějakým nečekaným způsobem prořízl nahoru a stojí na samém prahu Klubu pětistovkařů.“ V roce 1964 Andrejev obsadil 2. místo na mistrovství SSSR za Leonidem Žabotinským s trojbojem 502,5 kg, rok poté byl znovu druhý, ale zlepšil se na 525 kg (Žabotinský vyhrál se sumou 540 kg). V roce 1964 byl s 525 kg tabulkově čtvrtý na světě.

fto VIKTOR ANDREJEV na soutěži

VIKTOR ANDREJEV na mezinárodním „Poháru Moskvy,“ nazvedal 537,5 kg

V roce 1965 Andrejev exceloval na mezinárodním „Poháru Moskvy,“ nazvedal 537,5 kg a porazil Američana Norberta Shemanského, Belgičana Serge Redinga a Maďara Karola Ecsera. Vítězství si okořenil světovým rekordem v tlaku 198 kg. Následně jej vyslali na mistrovství Evropy do Sofie, Andrejev však nezvládl optimistický základ 180 kg v tlaku a vypadl. Jak stojí v reportu ze Strength&Health, v postoji se po signálu ještě víc zaklonil a s pohybem boků vypresoval činku nahoru, což nebyl v žádném případě tlak. Šokující faktem zůstává, že tato váha byla o 18 kg lehčí, než světový rekord ustavený pár týdnů předtím!  

foto: trenér Viktor Andrejev

Viktor Andrejev jako trenér

Na domácím prkně Andrejev zazářil v roce 1966, když s trojbojem 525 kg (175 + 147,5 + 202,5 kg) zdolal Stanislava Batiščeva i Gennadije Rjabokona. Posledním startem čuvašského siláka byl „Pohár družby“ 1967 v Tbilisi. Skvělým trojbojem 547,5 kg (190 + 152,5 + 205) se zařadil na 3. místo světových tabulek za Jurijem Vlasovem a Žabotinským. Batiščev, tehdejší domácí trojka, neměl jaksi formu a mimo soutěž navzpíral 242,5 kg (177,5 + 162,5 + 202,5 kg). V roce 1968 Andrejeva přepadly bolesti srdce a lékaři těžkoatletický sport zakázali. Přesto žil ještě dlouho, deset let působil jako starší trenér sportovní společnosti „Trud,“ dělal náčelníka vodárny v Čeboksarech, hlavním městě Čuvašska, a vedoucího elektromechanického závodu tamtéž. Smrt přišla 21. prosince 2000, kdy jej ve věku 65 let zkosil infarkt. Dcera Olga je mistryní sportu ve vzpírání, stejně tak syn Viktor. Vzpírání se věnují též vnuci Viktorek a Mášenka.

foto Andrejev

Památná deska