Vodáctví má na jihu Čech obrovskou tradici. Zvlášť nejoblíbenější úsek Vltavy z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny, který slibuje díky stabilnímu přítoku z Lipna pohodovou plavbu.

A před novou letní sezonou posílají poslanci milovníkům splouvání bonus: ve středu schválili novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která má uvolnit přísné podmínky pro konzumaci alkoholu vodáky.

Ti by mohli plout po řekách, které nevyužívá lodní plavba, s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Pro vůdce malých plavidel bez vlastního strojního pohonu má platit zákonem stanovený limit půl promile alkoholu v krvi. Nyní nesmějí na vodě požít ani kapku lihoviny, jinak jim hrozí pokuta až 100 tisíc korun.

Zákon ještě musí potvrdit Senát a podepsat prezident, podle obvyklé praxe to mohou zvládnout do začátku letní sezony. Chystaná změna pravidel pro vodáky rozdělila na dva tábory nejen jihočeské poslance, ale i policisty a záchranáře.

Ke zrušení „suchého zákona“ se přiklonil například českobudějovický poslanec František Vácha (TOP 09).

„Zadáci na kanoi jsou dnes bráni jako kapitáni říčního remorkéru, což je naprostý nesmysl. Přitom u bezmotorových plavidel nehrozí žádné nebezpečí, že když se napiju a vrazím do jiného raftu, tak někoho zabiju jako při jízdě autem na dálnici,“ vysvětluje poslanec, který sám pochází z vodácké rodiny a na Vltavu vyráží každý rok. „Při současném pracovním vytížení jedu třeba jen na den ze Zlaté Koruny do Boršova,“ říká Vácha, který je zároveň děkanem Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

V 11 hodin nevědí, že vezou děti

Jeho kolega ze Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) se postavil proti zrušení prohibice na vodě. „Z praxe víme, že na vodě je každý rok řada úrazů i úmrtí pod vlivem alkoholu. Opilí lidé mají tendenci přeceňovat své síly. Jsem přesvědčen, že večer si mohou užít dosyta. Ale na vodě by měli jet střízliví, protože se tam pohybují i rodiny s dětmi, tak kvůli bezpečí,“ zdůvodňuje dačický poslanec Bartošek.

Otázka je, jak ochránit děti na vodě před vlastními opilými rodiči. I takoví se totiž nezřídka po Vltavě plaví. „Máme dům u řeky a kolikrát jsme zachraňovali v jedenáct dopoledne tatínky, kteří vezou malé děti a jsou v takovém stavu, že o tom vůbec neví. Někteří lidi se chovají na řece strašně a my tu nemáme policii, nejbližší je až na Lipně,“ popisuje starostka Rožmberka nad Vltavou Lenka Schwarzová.

A protože už dnes jede řada lidí na vodu jako na nekončící alkoholový mejdan, starostka se obává, že legalizace alkoholu situaci ještě zhorší. „Máme zkušenost, že jinak kultivovaní lidi se chovají na vodě jak utržení ze řetězu. Povolení půl promile vypadá na první pohled jako malé množství, nicméně každý snáší alkohol jinak a v partě u jedné skleničky nikdy nezůstane,“ říká Schwarzová.

Z Budějovic už musí být střízliví

Zlegalizovaní alkoholu pro vůdce malých lodí nedoporučují ani strážci zákona. „Jako policistovi se mi to nelíbí. Každý rok tu máme několik vodáků, kteří se topí nebo i utopí, a dost často tam hraje roli alkohol. Život mě naučil, že lidé fungují na principu, že něco je povolené a budou to překračovat,“ konstatuje jihočeský policejní mluvčí Jiří Matzner.

Na Otavě a Lužnici nejsou podle novely zákona žádná omezení, aby tam nemohli vyjet vodáci „pod vlivem“, na Vltavě platí možnost splouvat zhruba se dvěma pivy do Českých Budějovic. Z krajského města jezdí po řece na Hlubokou nad Vltavou a dál ku Praze výletní lodě a opilým vodákům tam bude dál hrozit pokuta.

Jenže podle šéfa jihočeských záchranářů Marka Slabého si vodáci ze strašáka citelného finančního postihu stejně nic nedělají. S policisty se během splouvání setkají jen výjimečně a nikdo jim dýchnout nedá.

„Nejsem pro to, aby vodáci jezdili opilí, ale alkohol je u nás bohužel tak tolerovaný a zavedený, že ho odstřihnout nelze. Půl promile je pro mě přijatelný kompromis,“ objasňuje Slabý s tím, že půl promile má skoro každý vodák, který vyleze ve Vyšším Brodě z vlaku.

„Takže pokud si dá jedno dvě piva a nejede po veřejné komunikaci, ohrožuje hlavně sám sebe. Nejrizikovější na vodě je skupina nezkušených Asijců a druhá jsou ti, co jedou vodu z Vyšáku až do Krumlova tak, že ani nevědí, kde jsou a jak se tam dostanou,“ dodává Slabý.