Teploty sahají ke 20 stupňům a atakují mnohaleté rekordy. Nejen začátek března, ale i konec února byl nezvykle teplý. Slunko hřejivými paprsky probouzí půdu, rostliny i stromy. Letos výrazně dříve než loni. To opět ukazuje, že počasí se v posledních letech hodně mění. Jedno má společné: otepluje se.
„Příroda se letos rozjela dřív, už to tady sice v některých letech bylo, ale není to běžné,“ shrnul předseda představenstva Agrodružstva Morkovice na Kroměřížsku Josef Uchytil.
„Jarní ječmeny jsme začali sít 20. února, což je výrazně dříve než obvykle. Většinou to bývá na konci března a na začátku dubna. Nemohli jsme ale už čekat, půda byla vyzrálá k setí,“ upřesnil.
V Morkovicích do konce minulého týdne oseli jarním ječmenem 980 hektarů hektarů půdy. Začínají i s mákem, jehož budou mít 570 hektarů. Zemědělci také už na podzim zaseli ozimé ječmeny či pšenice, které díky kratší zimě a současnému jarnímu počasí rostou rychleji než obvykle.
„Pokud bude takové počasí pokračovat, bude to znamenat, že jaro přišlo dříve. Je to trochu výjimečné. Plodinám to ale nemůže uškodit,“ naznačil spolumajitel zemědělské společnosti Zemet z Tečovic na Zlínsku Jindřich Václavek.
Přemnožení hlodavci
Zemědělce jarní počasí těší, ovšem na druhou stranu nad ním úplně nejásají. Relativně krátkou zimu totiž uvítali také škůdci z řad hlodavců, tedy hlavně myši a hraboši. Ti se můžou přemnožit a páchat nejen na obilninách škody. Dravci z řad ptáků už svoji „práci“ nestíhají tak, jak mají. Budoucí úroda může být v ohrožení.
„V některých oblastech hlodavci několikanásobně převyšují stavy, které tam mají být. Pokud je necháme, budou se množit,“ zmínil Uchytil. V morkovickém družstvu začali dávat otrávené granule do myších děr.
„Hlodavci měli dobré podmínky, mohou napáchat škody,“ podotkl Václavek. „Na druhou stranu je brzký nástup jara dobrý, protože plodiny budou mít delší prostor na to, aby poskytly dobrou úrodu,“ doplnil.
To však bude platit pouze pod další podmínkou. Kromě hlodavců zemědělce může strašit opětovný nástup zimy, což by v polovině či na konci března nebylo nic mimořádného.
„Plodiny mohou růst díky teplému počasí rychleji, ale nesmí dojít k výraznému ochlazení. Ranní mrazíček by jim ještě mnoho neublížil, ale kdyby přišly několikadenní výrazné mrazy, způsobily by značné škody,“ upozornila předsedkyně zlínské agrární komory Jana Brázdilová.
Postrachem je sucho
Meteorologové zatím žádné výraznější ochlazení nepředpovídají. Nicméně ještě háklivější na nízké teploty jsou ovocné stromy, takže také sadaři s napětím čekají, jaký bude další vývoj počasí. Pokud jde o květy meruněk či broskví, které se pomalu probouzejí k životu právě teď, stačí pár hodin ranních mrazíků a stromy budou zničené.
„Květy by pomrzly,“ uvědomuje si sadař Aleš Marčík ze Žlutav. Pěstuje švestky, jablka a meruňky – ty ještě úplně nerozkvetly, ale v pupenech je pohyb. Už v této fázi jsou případnými mrazíky ohrožené.
„Zvlášť u meruněk je dobře, když je únor ještě chladný. Teď jsou na stromech zárodky květů, i když kryté pupeny. Běžně by měly začít kvést kolem 20. března,“ nastínil Marčík.
„Je to pro ně nejháklivější období,“ podotkla Brázdilová.
Dalším postrachem zemědělců i sadařů je sucho. Přestože v zimě hodně nasněžilo, sníh se drží jen na horách. V údolích dávno odtál. Nízké hladiny podzemních vod sice někde stouply o desítky centimetrů, ovšem na své normální stavy se většinou nedostaly. Navíc po odtání sněhu mohou začít klesat. Pomoci mohou jenom srážky.
„Vypočítali jsme, že za posledních pět let nám schází 500 milimetrů srážek. Není to ještě katastrofa, ale může to být špatné, pokud zase přijdou tropické letní dny,“ obává se Uchytil.
