Přicházel jako bek, párkrát si zahrál na křídle, jaro začal v útoku. Nyní se Jan Shejbal, teplický úkaz všestrannosti, zabydluje na stoperu. Na postu, který mu není vlastní a kde je prakticky začátečníkem. Ale zvládá ho velice dobře. V aktuální chvíli je dost možná nejlepším středním obráncem na Stínadlech.
Prvně je třeba říct, že už samotný přestup Jana Shejbala do Teplic v lednu minulého roku byl poměrně překvapivý. Ani v druholigovém Hradci Králové nehrál pravidelně a dlouho paběrkoval i na severu Čech. Pár šancí, které dostal ještě pod bývalým koučem Danielem Šmejkalem, nevyužil. A pomalu se stával hráčem na odpis.
Shejbalova pozice se začala postupně měnit až s nástupem současného trenéra Stanislava Hejkala. Problém byl v tom, že ho vedle kolísající formy sužovala také zranění. „V podstatě se tady tři měsíce jen potuloval po kabinách. Tak jsme mu v zimě dali nůž na krk. Řekl jsem mu: Shejby, pokud budeš mít nějaké zranění, které nevzejde ze hry, tak se budeme muset rozloučit,“ prozradil Hejkal.
Důrazný pohovor zabral.
Během soustředění na Kypru si každým tréninkem a přípravným zápasem začal Shejbal říkat o místo v sestavě víc a víc. Stejně tak mu pomohly absence v útoku, neboť Teplice nemohly v úvodním jarním kole proti Slavii využít Jana Kuchtu (kvůli dohodě klubů) a tehdy zraněného Martina Jindráčka.
„Najednou jsme si začali říkat, že je škoda, aby nebyl v sestavě takhle tvrdý hráč. Navíc levonohý a velmi rychlý. Proto jsme ho začali připravovat na roli útočníka,“ vrací se pár týdnů zpátky Hejkal.
Shejbal na Slavii jistě nezklamal, zadáky „sešívaných“ celkem trápil. Jenže po návratu útočníků s brankovým potenciálem se musel zase z útoku poroučet. A další kolo s Mladou Boleslaví už dohrával na pozici stopera jednak z nouze kvůli nedostatku stoperů a jednak proto, že Jan Hošek, kterého Shejbal střídal v 54. minutě, v tomto utkání vyhořel.
„Tu variantu jsme měli v hlavě delší dobu, ale když odešel Alex Král, zkoušeli jsme na levém stoperovi nejprve Čmovše s Hoškem. Jenže rozehrávka nám nešla a měli jsme problémy s vysokými útočníky Milanem Škodou a Nikolajem Komličenkem. Naopak Shejby ukázal, že by na této pozici mohl hrát. Proto dostal další šanci v Karviné, kde jsme se báli soubojovosti Tomáše Wágnera , a naposledy doma s Opavou. A myslím, že se to povedlo,“ pochvaluje si Hejkal svůj tah.
Shejbal s velkým přehledem uskákal, uhlídal a zvládal souboje s důrazným opavským forvardem Tomášem Smolou. Vyhrál s ním devět z devíti soubojů. Neměl problém s vysokými balony. A do hry od obrany vnesl i díky své silnější levé noze větší klid.
„Nebojí se, nepanikaří. O konstruktivní rozehrávku se pokouší neustále. Nikdy se neschovává, odskakuje si do správných prostorů,“ líbí se Hejkalovi. „Možná přijdou jeho horší chvíle, ale zatím jsme s ním spokojení.“ Další těžké zkoušky na Shejbala čekají v následujících kolech s Jabloncem a Plzní.
