Celý příběh začal zhruba před pěti lety, kdy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo připravovat projekt s názvem Stavební úpravy na D46 MÚK Držovice. Pro rozšíření stávajícího sjezdu silničáři potřebovali vykoupit pozemky a zahájili jednání s majiteli půdy.
Nakonec se s nimi dohodli a za více než pět tisíc metrů čtverečních jim nabídli cenu zhruba 650 korun za metr čtvereční. Začátkem roku 2016 pak majitelé s ŘSD podepsali příslušné smlouvy včetně návrhu na vklad do katastru nemovitostí. O měsíc později však ŘSD otočilo.
„Vzhledem k administrativní chybě a chybné metodice výpočtu došlo k nadhodnocení kupní ceny,“ oznámila vlastníkům Pavlína Puklová z pražské společnosti Infram, která silničáře zastupuje, a od kupní smlouvy odstoupila.
Majitelé s tím nesouhlasili, o ceně chtěli dál jednat, ale už to bylo marné. Infram nechal zpracovat nový znalecký posudek s podstatně nižší cenou, později se objevily ještě další dva posudky a nakonec silničáři rovnou podali žádost o vyvlastnění.
Kupci nabízeli dva tisíce korun za metr, říká zástupce majitelky
Stavební úřad v Prostějově pak loni v polovině roku půdu majitelům opravdu odebral. Kupní cena „spadla“ na pouhých 43 korun za metr.
Vyvlastněné pozemky |
„To je pro nás absolutně nepřijatelné. Jde o lukrativní pozemky těsně vedle Teska, které mají obrovský komerční potenciál,“ tvrdí Milan Bělka, zástupce spolumajitelky jednoho z pozemků, Jaroslavy Sivkové.
„Měli jsme kupce, kteří nám nabízeli dva tisíce korun za metr. Ale jak běží vyvlastňovací proces, tak s pozemky nemůžeme nakládat. Byli jsme ochotní o ceně dál jednat, ale vysmáli se nám a dál už se s námi nebavili,“ dodává.
Cena půdy v této lokalitě a předešlé výkupy mu hrají do karet. „Stavební pozemky, které jsou v územním plánu označené jako lokalita pro bydlení, se zde prodávají zhruba za 500 korun za metr. Pole pak řádově v desítkách korun za metr,“ řekl makléř Martin Pekáček z prostějovské realitky Polzer.
„U každého pozemku ovšem záleží také na dalších okolnostech. Cena pozemku pro komerční využití bude samozřejmě úplně někde jinde,“ upozornil Pekáček.
Nedaleké pozemky pro obchvat se vykupovaly za 600 Kč za metr
V územním plánu Držovic jsou nyní tyto pozemky označené jako plochy dopravní infrastruktury. U výkupů půdy v této oblasti není ovšem cena několik set korun za metr nijak neobvyklá.
Minimálně 600 korun za metr čtvereční totiž úřady nabízely za pozemky pod plánovaným severním obchvatem Prostějova, který zdejší obchodní zónu spojí s výpadovkou na Kostelec na Hané a Konici. Veledůležitá dopravní spojka se začne stavět letos.
Stavební úřad v Prostějově, který pozemky na žádost silničářů vyvlastňoval, dává od celé věci ruce pryč.
„Stavební úřad se vyjednávání o ceně pozemku neúčastnil. K vyjednávání o ceně pozemku došlo před tím, než byla podána žádost o vyvlastnění,“ sdělil šéf stavebního úřadu Jan Košťál.
Nejdřív jim pozemky znárodnili komunisti, teď je vyvlastnil stát
ŘSD chybu přiznalo. „Nebylo přihlédnuto k ustanovení zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Kupní cena pozemků nebyla ve znaleckém posudku vypočtena podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni jeho zpracování. Na uvedený pozemek bylo v posudku nahlíženo jako na pozemek stavební na základě vydaného územního rozhodnutí,“ vysvětlil mluvčí silničářů Jan Studecký.
Trvá ovšem na tom, že vyvlastnění proběhlo v souladu se zákonem. I když se majitelé půdy odvolali, vyvlastnění potvrdil nadřízený krajský úřad. Nepravomocný nyní zůstává pouze výrok o výši náhrady.
Majitelé nicméně celý proces vyvlastnění napadají žalobou. Podle Jana Pošváře, zástupce dalších spolumajitelů pozemků, jde o obrovskou nespravedlnost.
„Došlo k neskutečné situaci, kdy nám něco nabídli a my jsme s těžkým srdcem souhlasili. Existovala podepsaná a orazítkovaná kupní smlouva, od které však druhá strana jednostranně odstoupila. Zdůvodnila to tím, že se spletli,“ odmítá postup úřadů Pošvář.
„Pak se objevily nové znalecké posudky a stalo se, že nyní máme v ruce čtyři odhady, ale použila se až ta nejnižší cena. Takže to máme mít místo za 650 za 43 korun. Takhle se chovat nelze,“ dodává.
„Kromě toho je potřeba také zmínit citový vztah k dotčeným pozemkům. Již jednou tato republika tyto pozemky znárodnila a postavila si na nich dálnici. V 21. století se to děje znovu, aniž by stát uplatnil finanční újmu. Vlastnické právo je přitom jedním ze základních principů, které jsou zakotveny v Ústavě ČR,“ přidává se spolumajitelka jednoho z pozemků Jaroslava Sivková.
