Odborníci před více než třemi lety odebrali 340 dobrovolníkům vzorky DNA a porovnávali je se 75 vzorky získanými z kostí lidí pohřbených v 9. až 12. století na Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti - Sadech.
To je nejrozsáhlejší kostelní pohřebiště dané doby na našem území. Archeologové zde našli téměř tisíc hrobů.
„Můžeme bezpečně doložit, že mezi námi žijí lidé, jejichž předci byli uloženi na tomto pohřebišti,“ uvedl archeolog Luděk Galuška, který vedl výzkum.
Jestli je některý z těchto osmnácti mužů potomkem přímo knížete Mojmíra nebo Svatopluka, však nelze jednoznačně potvrdit.
„Nevíme, který hrob na pohřebišti patří dynastii Mojmírovců. Ale domníváme se, že Výšina svatého Metoděje je místo, kde by mohli být pohřbeni, samozřejmě kromě Rostislava, jehož ostatky se nacházejí někde v zahraničí,“ přiblížil Galuška.
Jisté indicie ukazují, které hroby patřily k těm nejvýznamnějším. O těch pak odborníci uvažují, že patřily vládnoucí dynastii. A právě kosti lidí uložených v sousedních hrobech vykázaly v několika případech shodu s DNA současných obyvatel Slovácka.
„Potěšilo mě, když jsem zjistil, že moje kořeny v regionu sahají téměř 1200 let nazpět. Netušil jsem to, akorát otec si nechával dělat rodokmen a říkal, že se dostal do 17. století a pořád byl rodově tady. Od archeologů jsem se dozvěděl, že můj předek byl velmi významný člověk na Velké Moravě. Nedokážou ho ale přesně zařadit,“ řekl Tomáš Achilles z Jalubí, jeden z těch, jejichž vzorky DNA se shodují se vzorky příslušníka velkomoravské šlechty.
Dalším je například sedmadvacetiletý Marek Miklíček z Ostrožské Lhoty, který pracuje jako programátor v Kunovicích.
„Bylo by krásné být třeba potomkem přímo knížete Mojmíra nebo Svatopluka, ale nedá se to s určitostí tvrdit. Archeologové mně však řekli, že můj předek byl vysoce postavený člověk té doby,“ poznamenal Miklíček.
Na odběr DNA se vydal na žádost své maminky. „Měli jsme zhotovený rodokmen až do 17. století a věděli jsme, že náš rod žije stále v této oblasti. Tak maminka chtěla, abych to šel zkusit. Nic jsem od toho nečekal, o to větší překvapení to bylo,“ podotkl.
„Nijak zvlášť jsem se o Velkou Moravu nezajímal. Teprve až jsem se dozvěděl tyto výsledky, šel jsem se podívat na to pohřebiště. Je to zvláštní pocit, když víte, že váš rod je tady téměř 1200 let,“ poznamenal Miklíček.
Zúčastnili se hlavně muži
K výzkumu genetici vyzývali převážně muže. Zajímala je informace z chromozomu Y, který se dědí po otcovské linii, ale odebírali vzorky i ženám. Hodnotili totiž i tu část DNA, která se dědí po mateřské linii. Na zpracování vzorků se podílela policejní laboratoř. Některé dokonce putovaly přes moře, pomáhali je určit vědci v USA.
Výzva směřovala zejména k obyvatelům Uherskohradišťska a okolí. Jednalo se zvláště o nositele příjmení, které historici vytipovali z písemných materiálů, že svým původem sahají hluboko do minulosti.
Výšina svatého MetodějeJedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit z období Velkomoravské říše se nachází v Uherském Hradišti na takzvané Sadské výšině, dnes označované jako Výšina svatého Metoděje. V 9. století v lokalitě existoval rozsáhlý sakrální areál s dominantním kostelem se čtyřmi přístavbami, pohřebiště o 87 hrobech, sídliště a dlouhá dřevěná obytná stavba palácového typu. Toto místo bývá často spojováno s působením arcibiskupa Metoděje. Archeologové se domnívají, že se tady nacházejí také hroby mojmírovských knížat. V 10. až 13. století se Sadská výšina stala nekropolí takzvaně sběrnou. Sloužila tedy k pohřbívání lidí ze širokého okolí, nejen z jedné vesnice. Celkem se na místě nachází téměř tisíc hrobů, čímž se lokalita stala nejrozsáhlejším kostelním pohřebištěm dané doby na našem území. Právě odtud odborníci odebrali 75 vzorků DNA, které porovnali s 340 vzorky současných obyvatel kraje. Osmnáct z nich vykázalo shodu. |
„Obraceli jsme se na lidi, jejichž rodiny žily na zmíněném území v 16. a 17. století, což mohli prokázat například zhotovenými rodokmeny. Případně šlo jejich předky dohledat v dobových pozemkových knihách,“ vysvětlil generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.
To, že se shodu podařilo prokázat v 18 případech, je podle Galušky naprosto senzační.
„Když si vezmete, že tito lidé v jedné linii museli po více než tisíc let přestát všechny vpády vojsk, války, boje, epidemie, je to téměř neuvěřitelné,“ podotkl archeolog.
„Nevím o žádném podobně zaměřeném výzkumu na světě v takovém rozsahu, v jakém jsme ho provedli my. Vzorky od 340 lidí, to je více než reprezentativní číslo,“ dodal.
Genetický výzkum představuje jen část celkového zkoumání pohřebiště v Uherském Hradišti - Sadech.
Jinak se odborníci zajímají například o stravování lidí žijících zde ve středověku. Výstupem bádání bude knižní trilogie nazvaná Uherské Hradiště-Sady s podtitulem 500 let křesťanství ve střední Evropě.
