Výstava ke 140. výročí hasičského sboru v Novém Městě na Moravě byla zahájena

Ve čtvrtek 28. 2. 2019 proběhla v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě vernisáž výstavy, kterou připravili při příležitosti oslavy 140. výročí založení sboru členové Pavel Novák, František Košík a Slavomír Mokrý.

Z významných hostů se zahájení zúčastnili starosta SH ČMS Jan Slámečka, starosta OSH Žďár nad Sázavou Luboš Zeman a náměstek ředitele HZS Kraje Vysočina plk. Ing. Libor Hanuška. Slavnostního zahájení se ujal velitel sboru Ing. Ondřej Novák.

Výstava mapuje historii novoměstského hasičského sboru. Ve vestibulu muzea jsou k vidění historické stříkačky od roku 1883 a další požární technika. Ve výstavním sále jsou vystaveny uniformy a přilby, historická výstroj a výzbroj a spousta zajímavostí.

Nechybí ani zakládací listiny, dobové dokumenty a fotografie. Výstava potrvá do 16. 6. 2019.

Slavnostní valná hromada proběhne v sobotu 13. 7. 2019 a oslava pro veřejnost se uskuteční o týden později 20. 7. 2019 na Vratislavově náměstí od 13 do 20 hodin, kdy bude pro návštěvníky připraven bohatý program, různé ukázky včetně výstavy historické i nejmodernější hasičské techniky z celé republiky.

Historie místních hasičů

Z početných dokumentů, zápisů kronikářů i z hasičské kroniky se můžeme dozvědět, že obdobně jako v jiných městech a obcích byl od nepaměti i v Novém Městě na Moravě oheň nepřítelem lidské práce a lidského života.

Lze si připomenout jen ty nejkrutější rány, jako požár v roce 1723, kdy vyhořelo 48 nejlepších domů ve městě, požár z 25. 4. 1779, kdy padlo za oběť 19 domů a zvláště katastrofální požár 20. 5. 1801, který zničil celé město, včetně kostela, fary, pivovarů, zámku a 208 domů.

Na počátku minulého století podnikala městská rada společně s místní vrchností, s „Mariánskou školskou nadací“, energičtější kroky proti zákeřnému živlu. Při požárech byla plně využívána nová panská stříkačka, kterou si vrchnost pořídila v roce 1819 od vídeňské firmy Fricke.

Když na výzvu krajského úřadu v Jihlavě vydala městská rada společně vrchnostenským úřadem v roce 1822 „Požární řád“, byl tento dodržován hlavně tím, že měšťané si sami postupně pořizovali ve svých domech hasící nářadí.

Z „Hlavní knihy o stavu požárních rekvizit“ založené podle dvorského dekretu z roku 1843 je patrné, že město vlastnilo jednu vozní stříkačku, dvě přenosné na nosítkách, sud na vožení vody, 28 košů na hašení, různé žebříky a lucerny.

Tato technika byla využívána při požárech, jako byl na Malé ulici v roce 1843, na Nových domech v roce 1852 a zvláště v srpnu 1853, kdy vyhořelo šest domů na Žďárské ulici. Po požáru čtyř domů na Bobrovské ulici (dnes Nečasova) bylo v roce 1863 „pro každou noc ustaveno dvacet vartýřů, kteří pomáhali hlídat ponocnému“.

Když v roce 1873 vyšel nový „Požární řád“, uvítal ředitel novoměstského velkostatku nabídku městské rady, v níž bylo oznámeno, že si tato chce založit vlastní policii a obsadit stříkačku vlastními lidmi.

Snad se tím představitelé města, po zkušenostech, kdy při požárech vznikalo stále dosti zmatků, snažili již tehdy založit skutečný hasičský sbor. K tomu však bohužel nedošlo.

Teprve až tragický požár 13. 6. 1879 se stal závažným podnětem pro založení Sboru dobrovolných hasičů v Novém Městě na Moravě. Oheň tehdy vznikl na Žďárské ulici v domě čp. 84 „U Prášilů“ a záhy zachvátil i řadu sousedních stavení.

Padlo mu za oběť 9 sousedních domů s celým hospodářským zařízením a na protější straně ulice dalších 5 stavení a přinesl i ztráty na životech. V domě čp. 89 uhořel vyměňkář J. Zich a jeho dcera Marie, dále 85letá žena a kovářský učeň K. Padalík ze Slavkovic.

Po této smutné a otřesné události se představitelé města, v čele se svým starostou, definitivně rozhodli založit Sbor dobrovolných hasičů. S trvalou vděčností jsou vždy vzpomínána jména těch, kteří se o to zasloužili.

Předně to byl Josef Jelínek, zvaný ve městě „bohatý jirchář“, majitel výstavného domu čp. 32, vlastenec a známý mecenáš. Zastával funkci starosty města v letech 1866 až 1870 a znovu v letech 1879 až 1891. Společně s ním to byli měšťan a dlouholetý radní Jan Šír (pro mnoho Šírů ve městě zvaný Macháček) a další radní Jan Zelený.

Dále od počátku hluboce hasičskému hnutí oddaný soudní adjunkt Alois Trčka (později působící jako rada zemského soudu v Brně) a zvláště JUDr. Valerián Kalláb. Tento rodák z Velkého Meziříčí působil od roku 1875 jako advokát v Novém Městě na Moravě.

Zde si záhy získal svou aktivní veřejnou prací velkou důvěru u svých spoluobčanů a jako zkušený právník zajímající se hasičské hnutí sepsal „Stanovy Sboru dobrovolných hasičů“, které byly 20. 7. 1879 schváleny městskou radou.

Po jejich potvrzení 8. 8. 1879 místodržitelstvím v Brně (pod č. 13.658) byl ustanoven na schůzi konané 27. 8. 1879 první výbor sboru. Velitelem byl zvolen JUDr. Valerián Kalláb, jeho náměstkem Alois Trčka, jednatelem Josef Svítil, pokladníkem Jan Zelený a členy výboru Jan Šír, Frant. Jelínek a dále měšťané Karel Gregor a Josef Jelínek.

Tento první výbor předně zaměřil veškerou svou činnost k tomu, aby získal pevnou členskou základnu, což se mu záhy podařilo, neboť novoměstští občané měli velký zájem a porozumění o tuto činnost a již v září 1879 měl sbor 116 činných, 21 přispívajících členů (kromě zakládajících) a to ze všech vrstev obyvatelstva, včetně inteligence.

Od města získal sbor následující vybavení: Dvě stříkačky, jednu novější a druhou staršího typu a měl propůjčenou panskou stříkačku, dále dvoukolový vůz na žebříky a háky, několik bodacích žebříků na šindelové střechy, lejty na vodu a na 150 plátěných košů na nošení vody, kterých se nejvíc používalo.

Kromě města přispěla na hasící zařízení představená nadačního velkostatku baronka Růžena Muliusová, roz. Molavcová – darem 100 zlatých a 15 zlatými pojišťovna Aziende assicuratrice v Terstu.

Výcvik členstva probíhal pod vedením bývalého polského důstojníka Heřmana Brasche, absolventa kurzu výcviku hasičských sborů ve Vídni, a byl ukončen veřejným cvičením. Za účasti okolních sborů se na tomto cvičení představily tři vzorně vycvičené čety novoměstských hasičů.

V prvním desetiletí, kdy sbor pojistil své členy proti úrazu u Všeobecné podporovací pokladny dobrovolných sborů na Moravě, došlo ke změnám ve výboru. Po odchodu prvního velitele JUDr. V. Kallába v roce 1880 do Velkého Meziříčí zastával jeho funkci Alois Trčka.

Na valné schůzi 23. 11. 1883 byl zvolen velitelem Josef Jelínek ml., syn starosty Josefa Jelínka, podvelitelem Antonín Vodička a za členy výboru Jan Šír, Jan Zelený, Alois Trčka, Hynek Jeřábek a Jan Ptáček.

Rovněž došlo k zlepšení hasícího zařízení a vybavení sboru tím, že byl v roce 1883 zakoupen z daru Občanské záložny čtyřkolový hydrofór za 850 zlatých od brněnské firmy Heller a dvoukolová stříkačka od téže firmy za 500 zlatých. Dále byly postupně pořízeny dva univerzální žebříky a dvoukolové navijáky na hadice.

Bylo důležité, že novoměstský sbor v tomto roce přistoupil za člena České ústřední jednoty moravskoslezských dobrovolných hasičů na Moravě.

V roce 1888 převzal funkci velitele sboru Antonín Vodička, měšťan, policejní radní a místopředseda Městské spořitelny.