Ano, o ideálním vztahu se hovoří jako o takovém, kde mají oba lidé stejná práva, stejnou moc, jsou to zkrátka rovnocenní partneři. V reálném životě to ale tak doslova nefunguje. Důvod je jednoduchý.
Vztah jsou totiž dva, dvě osobnosti, které, jak už z významu slova osobnost vyplývá, nejsou a nemohou být totožné. Je-li to ve vašem vztahu jako na houpačce, tedy jednou je ‚nahoře‘ jeden a podruhé zase druhý, je to v pořádku.
Kariéra bezmocných
Bezmoc znamená zoufalství, nespokojenost, bezmoc může předznamenat pád vztahu. Tak se může i původně ten mocný stát bezmocným. Proto, že svého partnera ztratí. Možná navždy. A nebude mít už žádnou moc to zvrátit.
O nemoci tu zase hovoříme v souvislosti s takzvanými psychosomatickými onemocněními. Zkrátka, když jsme nešťastní, projeví se to i na našem těle. To jde s naší duší ruku v ruce. Jsou to záležitosti už léty lékařsky ověřené.
A o čem se v poslední době v nemocničních kuloárech také hovoří, jsou typické nemoci týkající se nerovnováhy, tedy taky moci a bezmoci, ve vztazích.
Ty se u žen mnohdy projevují celkovým oslabením imunity a velmi často také gynekologickými potížemi a opakujícími se záněty močových cest.
A pozor! Nejde jenom o ženy, které tiše trpí pod nadvládou svých mužů, ale také o ty, které mají slabošského partnera a jsou nuceny držet otěže vztahu stále jen ve vlastních rukou. To je také pěkně vysilující a způsobuje naši vnitřní nespokojenost.
