Velká Británie musela zavřít svoji výzkumnou stanici Halley na Antarktidě. Obává se o životy personálu. Polární stanice totiž leží na ledovci Brunt, který se může od zbytku kontinentu každou chvíli odlomit.

Brunt (Antarktida) 20:56 1. března 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Výzkumná stanice je zapuštěná 23 kilometrů ve vnitrozemí od břehů Antarktidy, které geograficky přiléhají k Jižní Americe.

Celému tomu území Antarktidy se říká Halley, takže podle něj je pojmenovaná i základna. V oblasti se velmi zřídka teploty dostanou nad nulu, v zimě tam většinou bývá minus 20 a někdy i minus 55 stupňů Celsia.

Velká Británie má v Halley stanici od 50. let. Nynější základna s pořadovým číslem šest je otevřená od února 2013. Loni jí britský antarktický výzkumný ústav nechal přestěhovat.

Už třetí zavření

Přestože se stanice Halley v průběhu let posunula už několikrát dále od oceánu, její existence je ohrožená třetí rok v kuse. Respektive kvůli nestabilnímu ledu je přes zimu zavřená už potřetí. A to i přesto, že podle odborníků výzkumné stanici žádné nebezpečí kvůli prasklinám nebo ulomení celého ledovce nehrozí. Spíše jde o to, že britský antarktický výzkumný ústav nechce riskovat, že by pak musel za polární noci a při špatném počasí evakuovat své pracovníky.

,Velká jako Manhattan.‘ Vědci se obávají jeskyně v antarktickém ledovci, značí rychlejší tání

Číst článek

Počítá se s tím, že se výzkumníci vrátí na stanici na přelomu října a listopadu, když se na Antarktidě začne převracet polární noc do polárního dne. Uvidí se ale podle toho, jak budou praskliny kolem stanice Halley postupovat.

Většinu experimentů mohli vědci přenechat automatům, které v testování pokračují dále. Teď se stanice nejvíc zaměřuje na zkoumání slunečního záření a jeho vlivu na Zemi a vypadá to, že se data budou sbírat dál, protože přístroje poběží dál díky vzduchové mikroturbíně. Když ji ale ucpe sníh nebo led, bude to problém.

Prasklina Halloween

Za nevypočitatelné podmínky může oteplování oceánů, které způsobuje nestabilitu ledu na Antarktidě. A v posledních letech je ze záběrů NASA patrné, že se může kus kontinentu úplně odlomit, což už se v minulosti taky stalo.

Teď jde o ledovec Brunt, po kterém se výzkumná stanice Halley pohybuje. Kra má rozlohu něco přes 1700 kilometrů čtverečních, což je tři a půl krát více, než je rozloha Prahy. Celou hrozbu odlomení má přitom na svědomí jedna velká prasklina se jménem Halloween. Experti ji sledují od října 2016.

Prasklina začíná u pobřeží, v oblasti zvané McDonaldovy ledové vrásky, což je část ledovce, kde led není rovný. Od něj se halloweenská prasklina táhne na východ do vnitrozemí. Problém je, že se k ní blíží druhá prasklina, která už nemá tak zajímavý název.

Jmenuje se Rift1 a blíží se od jihu. Za poslední měsíc prolomila už 800 metrů. Teď jí zbývá ještě zhruba šest kilometru, aby dosáhla do McDonaldových vrásek, kde začíná právě taky zmíněná halloweenská prasklina.

Postup odlamování kry zkoumají satelitními snímky, ale také GPS stanice. Šéf vědeckého oddělení britského antarktického ústavu David Vaughan vysvětlil BBC, že po celém ledovci Halley mají Britové 15 GPS stanic, které každý den a každou hodinu odesílají data o deformaci ledu.

Marie Jakšičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít