Romana Barboříková
28. února 2019 • 13:00

Štybar slavil po 20 měsících: Hrozné čekání. Syn radši kouká na vlaky

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
PRVNÍ DOJEM: Jágr v kondici, Kladno jede. Smoleňák vzýval pána z Vysočiny
Samek o Slavii a italském trápení: Těžký půlrok. Řešil se návrat do Česka
VŠECHNA VIDEA ZDE

V minulé sezoně byl několikrát velmi blízko, ale vítězství se nakonec nedočkal. Letos za to Zdeněk Štybar vzal hned v prvním závodu a v závěrečné etapě Kolem Algarve slavil triumf. Po dvaceti měsících! „Byla to hrozně dlouhá doba,“ přiznává někdejší vynikající cyklokrosař. Letošní silniční sezona, kdy mu končí smlouva v týmu Deceuninck-Quick-Step, tak pro něj začala výborně.



Kolotoč jarní části sezony odstartoval. V pondělí se Zdeněk Štybar po delší době na skok vrátil domů do Belgie, hned o víkendu ho ale čekají další dva závody. Nyní se mu však regeneruje mnohem lépe. Nedělní vítězství bylo velkým povzbuzením do sezony, díky němu věří i ve větší prostor v jiných závodech, který by mohl od týmu dostat. A jak jeho triumf vnímal třiapůlletý syn Lewis? „Ten tátu sledovat nechce, raději kouká na vlaky,“ směje se Štybar.

Jak jste si užil vítězství vy sám?
„Abych řekl pravdu, všechno to strašně rychle uteklo. Po závodu jsme jeli večer dvě a půl hodiny do Lisabonu, kde jsme bydleli, na večeři jsme se dostali někdy v půl jedenácté, v jednu do postele a ve čtvrt na sedm jsme vstávali na letadlo. Takže to bylo trošku rozlítané, unavující. Ale spousta lidí mi psala, volala, takže jsem si to užíval ještě i v pondělí.“

Od vašeho posledního vítězství uplynulo dvacet měsíců. Bylo to dlouhé?
„Hrozně! (smích) Loni jsem k tomu měl v pár závodech blízko, třeba na BinckBank Tour, kde jsem byl třikrát třetí, tam jsem to mohl prolomit. Ale nepovedlo se mi to. Takže jsem čekal dlouho. Loni, myslím, byla sezona dobrá, ale vítězství tomu chybělo. A když tým vyhrává, loni jsme měli 73 výher, ale já žádnou, tak je to samozřejmě trošku, nechci říct stresující, ale… Asi jsem v jednu chvíli až moc chtěl vyhrát a možná i díky tomu se mi to nedařilo. Teď jsem na to ani v průběhu závodu nemyslel, protože jsem věděl, že dojezd je hodně těžký, že to není úplně pro mě. Ale chtěl jsem tam zajet ještě dobrý výsledek, udržet si TOP 10 v celkovém pořadí (nakonec skončil šestý). Nechtěl jsem se pouštět do nějakého velkého rizika, ale nakonec nějak vyplynulo, že jsem se do toho pustil, a vyplatilo se to.“

Do pronásledování čelní skupiny jste se se Sörenem Kraghem Andersenem vydali poměrně brzo. Byl jste na tom tak dobře, nebo jste věděl, že tohle je jediná šance?
„Spíš jsem využil situace. Vepředu jsem měl týmového kolegu Tima Declerqa, a když odjel David de la Cruz a asi dva kilometry na to nastoupil Andersen, už jsem neváhal a dojel jsem si ho, odskočil jsem z balíku. Pro mě to byla úplně perfektní situace.“

Jak se cítíte na začátku sezony? Už v časovce jste zajel desáté místo, z čehož jste byl i sám překvapný.
„Zima se mi celkově povedla, musím zaklepat. Teď jsem si to jenom potvrdil. Časovku jsem bral ještě s rezervou, protože trať jsem znal. Byli jsme tam dva týdny před závodem na soustředění. A vždycky, když jsem si přidával nějaký trénink, jel jsem ho na okruhu pro časovku, takže jsem tam znal výborně každou zatáčku. Toho jsem pak využil. Určitě jsem tam díky tomu najel nějaké vteřiny navíc. Ale i tak mě překvapilo, že jsem zajel desítku. Já časovku až tak nemusím, ale tuhle v Algarve mám rád, na tu jsem se dokonce i těšil. Možná i díky tomu se mi takhle povedla. A formu jsem si pak potvrdil v neděli. Myslím, že všechno jde správným směrem k jarním klasikám.“

Po prvním etapovém závodu musela být únava znát, ale vítězství ji asi potlačilo, ne?
„Samozřejmě, vždycky se líp regeneruje, když víte, že je dobrá forma. Nebo když se dokonce podaří vyhrát. Asi je to i hlavou. V pondělí jsem měl těžší den kvůli cestování, to moc nepomůže. Ale večer jsem se ještě chvíli projel a od úterka už zase normálně trénuju.“

Je vítězství hned v prvním závodu velkou vzpruhou do sezony, kdy vám končí smlouva v týmu a jde vám o novou?
„Smlouvu až tak neřeším, neberu to tak, že je to pro mě důležitější sezona než ty ostatní. Ale jsem rád, že se mi povedlo to, k čemu jsem měl nakročeno už v minulých dvou letech. To jsem byl takhle v závěrečné etapě na Algarve taky v úniku, ale nikdy se mi tam nepodařilo vyhrát. Myslím, že letos na tom nejsem až o tolik líp než loni, ale prostě mi to tam padlo. Výhra je obrovský rozdíl při vstupu do sezony. A i co se týče týmu, myslím, že teď bych přece jen mohl dostat o trochu větší prostor.“

Jak na dálku prožívá vaše vítězství syn Lewis?
„Ten to prožívá tak, že vždycky říká: Mama, já se ale nechci koukat na tátu, dej tam něco jiného.“

Takže raději pohádky než tátovy závody?
„On se kouká na vlaky. Když manželka pustí cyklistiku, tak se mu to nelíbí a nerad se na to dívá (smích). Ale zrovna v neděli dojezd viděli.“

Co vás teď čeká?
„Projedu si trasu první worldtourové jednorázovky Omloop Het Nieuswblad, ta je v sobotu, a v neděli pojedu Kuurne-Brusel-Kuurne. Máme ještě tiskovku, takže to bude dost nabitý týden. Další čtvrtek se pak už přesouvám do Itálie na Strade Bianche (9. 3.) a Tirreno Adriatico (13.-19. 3.).“

Poslední Štybarova vítězství

 Kolem Algarve  24. února 2019
 MČR silniční závod   25. června 2017
 Tirreno – Adriatico  10. března 2016

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud