Farmář chce u Brodu obří průmyslovou zónu, rozpoutal tím bouři nevole

Na rozlehlých pozemcích na jihovýchodním okraji Havlíčkova Brodu hospodaří ekologický zemědělec František Endrle. Obdělávání půdy u výpadovky na Herlify, Bartoušov a Dlouhou Ves se pro něj ovšem stává čím dál složitější.

Část pozemků mu zde zabere stavba jihovýchodního obchvatu, další mu ukousne nově budované vedení vysokého napětí. A pod poli i nad poli vedou další energetické sítě.

„Moje pole se na industriální plochu mění sama od sebe. Syn pozemky využívá pro pěstování zemědělských plodin, to ale v nových podmínkách u hlavní silnice nebude možné,“ podotkl farmář.

Pro půdu hledal nové využití a domníval se, že je našel. Říká, že pro výstavbu vlastních skladů. A náhodou také potkal zájemce, kterému se plocha rovněž zamlouvá a chtěl by se podílet na její proměně v průmyslovou zónu. Proto František Endrle podával na radnici žádost o změnu územního plánu.

Ze zemědělské půdy se tím měla stát plocha vhodná pro drobnější výrobu a skladování.

Uvolníme tím plochy pro domy v centru, argumentuje zemědělec

„Z centra města by to mohlo vytáhnout sklady a drobnou výrobu. Uvolněné plochy ve městě by pak mohly sloužit k bytové zástavbě. Pozemky jsou v ideálním místě u sjezdu z budoucího obchvatu, doprava by tu nikoho neobtěžovala,“ vysvětluje František Endrle.

Zároveň slibuje, že by součástí projektu byla i příprava pro vybudování cyklostezky do Herlif a dál až k lesu na Bartoušov. A rovněž napojení části Herlif na novou kanalizaci.

Se svým záměrem ale u obyvatel Termesiv, Herlif a nedalekých Vysočan ostře narazil. Ti se změnou územního plánu nesouhlasí. Žádné sklady ani výrobu za svými domy mít nechtějí.

V minulém týdnu lidé uspořádali v kulturním domě v Termesivech schůzi, na níž svůj negativní postoj veřejně prezentovali. Sešlo se tam několik stovek lidí. „Sál byl naprosto plný, do posledního místa,“ konstatoval havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek, který se setkání jako zástupce radnice účastnil.

Podnikatelé mají k dispozici 30 hektarů průmyslových ploch

Obyvatelům místních částí se nelíbí, že z vedení města s nimi žádost nikdo nediskutoval. Obávají se nárůstu dopravy v lokalitě, poškození životního prostředí. A hlavně, zřízení tak rozsáhlé průmyslové zóny považují za zbytečné.

„Všichni víme, jaká je současná situace v Havlíčkově Brodě a jeho okolí. Je tu mnoho ubytoven především pro zahraniční agenturní pracovníky a s tím jsou spojené problémy, které toto soužití přináší. Je tedy potřeba další průmyslová zóna ve městě, kde ostatní průmyslové zóny nejsou plně obsazeny?“ ptají se obyvatelé Termesiv a Herlif.

Podle údajů z radnice má město v současné době neobsazených či nefunkčních celkem asi 30 hektarů půdy pro průmyslové účely. Pozemky různých vlastníků se nacházejí například v průmyslových zónách na Baštínově nebo u letiště.

„Mrzí mě, že mě na tuto schůzi osadní výbor nepozval. Ohledně mé žádosti vznikla spousta mýtů. Lidé si myslí, že tam chci stavět bioplynovou stanici nebo dokonce druhý Temelín. To vůbec není pravda,“ poznamenal Endrle. Nabízí, že odpůrcům i zastupitelům záměr do detailu objasní na osobní schůzce.

Až dosud vše procházelo v tichosti, výbory diskuse nepopsaly

Jak farmářovu žádost řešit, však neví ani vedení města. Původně ji mělo projednávat únorové zastupitelstvo, na poslední chvíli byl však tento bod z programu stažen. Znovu se mu mají zastupitelé věnovat v dubnu.

„Je kolem toho moc otazníků, zejména kolem potřebnosti této lokality. Své si k tomu řeknou jednotlivé odbory. Silný hlas proti zní z odboru životního prostředí,“ poukázal Honzárek.

„Je třeba hovořit i s lidmi, kterých se to dotkne nejvíc. A ti si to viditelně nepřejí,“ doplnil brodský starosta Jan Tecl.

Tak výrazná změna územního plánu až dosud procházela bez výraznějšího povšimnutí veřejnosti. V zápise z jednání výboru pro životní prostředí je k tomuto bodu jen kladné usnesení, není v něm popsána žádná diskuse.

Zápis ze zasedání výboru pro územní plánování a rozvoj města se na webu města objevil až týden a půl po jednání zastupitelů a rovněž v něm není popsána diskuse. Je v něm pouze zmínka, že členové výboru trvají na odstínění místní části Herlify. I oni vydali kladné usnesení.

Nesouhlasné vyjádření lze dohledat jen uvnitř podkladů pro jednání zastupitelů. Jedno vydal ekonomický odbor radnice kvůli předpokladu zvýšených nákladů na údržbu nových komunikací, jež by v průmyslové zóně vznikly. Druhé vyjádření pochází z odboru životního prostředí. Ten poukazuje na obrovský a naddimenzovaný zábor kvalitní zemědělské půdy. A rovněž na výskyt chráněných druhů ptáků, jako jsou rorýs, krahujec a moták pochop.

V osadách stojí domy na ještě kvalitnější půdě, namítá farmář

„Lidé, kteří si v Termesivech a Herlifech stavěli domy, také zabrali zemědělskou půdu. Dokonce ještě kvalitnější, než je ta podél chystaného obchvatu. A já sám jsem myslivec, tak dobře vím, že argumentace výskytem chráněných ptáků je v tomto případě mylná,“ nesouhlasí s tvrzením odboru Endrle.

„Je asi logické, že podél budoucího obchvatu bude podobných žádostí o změnu územního plánu přibývat. Nejsem si ale jist, zda 45 hektarů půdy sahajících daleko do přírody je vhodné takto vyčlenit,“ reagoval opoziční zastupitel za Piráty a sám obyvatel Herlif Jan Kerber.

„Sám za sebe tvrdím, že územní plán z roku 2014 dává ve městě dostatek jiných možností pro výrobu a skladování. A pokud už bude potřeba tak rozlehlou plochu, dá se najít ve vhodnějších lokalitách,“ domnívá se místostarosta Honzárek.

Starosta Tecl odhaduje, že přes kladná stanoviska výborů žádost v zastupitelstvu neprojde. Pokud se tak skutečně stane, je František Endrle ochoten plochu rozčlenit a předmětnou část zmenšit.