Bolesti hlavy trápily Michala P. už od dětství. Lékaři mu předepsali brýle. Pomohlo to. Ale jen do Michalových šestatřicetin. Pak se bolest vrátila. Přičítal to vytížení a stresu z práce a polykal utišující léky. Později k lékaři dnes jednačtyřicetiletý muž přece jen zašel. A ten odhalil, že má v mozku takzvaná aneurysmata – výdutě cév. Nemoc ročně zabije přes dvě stě Čechů. Přitom jí trpí zhruba každý pětadvacátý člověk, aniž o tom ví.
Prevence přitom neexistuje. „Menší výdutě většinou poznat nejdou, ty se bohužel projeví, až když prasknou,“ popisuje přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno Martin Smrčka. Neprasklou výduť lékař většinou odhalí náhodou. „Třeba když je pacient ošetřován po nějakém pádu, udělá se CT kvůli vyloučení poranění hlavy,“ vysvětluje neurochirurg.
Neprasklá výduť mozkových cév často nemá žádné příznaky a pacient sám ji nepozná.
Michal měl paradoxně to štěstí, že ho bolest hlavy trápila stále častěji, a tak se nakonec nechal přesvědčit přítelkyní, aby k lékaři zašel. Koncem loňského roku podstoupil magnetickou rezonanci. „Od té doby bylo vše velmi rychlé. Důležité bylo vyvarovat se psychické i fyzické námahy, kýchání, smrkání a vlastně všech úkonů, při nichž se může zvýšit tlak v hlavě,“ popisuje Michal P.
Podstoupil dvě operace a jediné zjevné následky, které si odnesl, jsou dvě velké jizvy na hlavě. „Uvnitř hlavy je snad vše už v naprostém pořádku,“ doplňuje.
Nemoc se většinou nijak neprojeví
Tato nemoc je často dědičná. „Pokud je v rodině taková zátěž, samozřejmě může člověk požádat o preventivní vyšetření,“ upozorňuje neurolog Karel Kalous. To potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví. „Individuálně je možné u nás zvažovat detekci u osob se zvýšenou rodinnou zátěží,“ říká mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Plošný screening populace podle ní není ani možný, ani účelný.
Co je výduť mozkové cévy?● Nejčastěji je to vakovitá výchlipka, která vzniká v místě oslabení tepenné stěny. ● Vznik je dán především dědičně – podle lékařů zná každý pátý pacient s výdutí podobný problém z rodiny. ● Ohrožené jsou zejména ženy – výdutě se u nich objevují dvakrát až třikrát častěji než u mužů. ● Výdutě cévy se většinou vyskytují ve vyšším věku. ● Ke vzniku či prasknutí výdutě přispívá kouření, vysoký krevní tlak či konzumace alkoholu. |
Většina pacientů o výdutích celý život neví, nemoc se u nich vůbec neprojeví.„Pokud je zjištěna neprasklá výduť, pravděpodobnost, že praskne, je přibližně jedno procento za rok,“ popisuje přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno Martin Smrčka.
Výduť má podle Smrčky přibližně každý pětadvacátý člověk. Neurochirurg Ondřej Bradáč z Ústřední vojenské nemocnice to odhaduje na 1 až 3 procenta lidí.
Když céva praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Zemře padesát procent lidí, nicméně vyhráno nemají ani ti, kteří přežijí. „Polovina pacientů sice přežije, ale s nějakým postižením – například špatně chodí, vidí, mají výpadky paměti či psychické problémy. Jen čtvrtině pacientů se podaří se uzdravit,“ upozorňuje neurochirurg Jan Klener z pražské Nemocnice Na Homolce.
Za rok 2017 na krvácení mezi mozkové pleny, které ve většině případů způsobí právě prasklá výduť, zemřelo 259 lidí. Na neprasklou výduť dalších sedm. Tato čísla jsou přitom v Česku každý rok podobná.
Dosud nepoznaná bolest hlavy
Krvácení se podle neurochirurga Bradáče projevuje „náhlou, krutou, dosud nepoznanou bolestí hlavy“.
„Zde jsou všechny přívlastky namístě a je to také jediný případ, kdy neurochirurg považuje bolest hlavy za neklamný příznak onemocnění,“ říká Bradáč. Pacient podle něj může ztratit vědomí, mít epileptické křeče a špatně snášek světlo a hluk. V takové chvíli by měl člověk okamžitě vyhledat lékaře.
Ve střehu by měly být především ženy – výdutě je postihují dvakrát až třikrát častěji než muže. Většinou se vyskytují ve vyšším věku.
Diagnóza● Prasknutí mozkové cévy provází urputná bolest, možná ztráta vědomí, epileptické křeče, zvracení, strnutí šíje či nesnášenlivost světla a hluku. ● Diagnostikovat lze na centrálním tomografu či magnetickou rezonancí. ● Rizikovou výduť lze ošetřit chirurgicky – s otevřením lebky, nebo endovaskulárně – katetrem vedeným uvnitř cévy. |
Několik faktorů však člověk ovlivnit může. Ke vzniku či prasknutí výdutě přispívá kouření, vysoký krevní tlak či konzumace alkoholu.
„Hlavní rizikové faktory prasknutí výdutě jsou její prokázaný růst, velikost, lokalizace, předchozí prasknutí výdutě a morfologie dané výdutě,“ dodává neurochirurg Bradáč.
Lékaři v pražské Ústřední vojenské nemocnici například chirurgicky ošetřují okolo 40 až 50 výdutí ročně. Dvě třetiny z nich tvoří výdutě neprasklé.
„Jedná se tedy o plánované zákroky k prevenci před jejich prasknutím,“ popisuje neurochirurg Bradáč. „Zbytek jsou akutní zákroky u pacientů s krvácením mezi mozkové pleny,“ dodává Bradáč. Endovaskulárně lékaři ve vojenské nemocnici vyšetří okolo 80 výdutí ročně.
