Výrobce letadel Aero Vodochody se stoletého výročí založení nedožívá právě v nejlepší kondici. Nedávno ztratila významného zákazníka, vývoj nové generace cvičného letounu L-39 zatím peníze výhradně polyká a i některé další výrobní programy budou větší zisk generovat až v budoucnu.
Letošní rok začal pro Aero nepříznivě. Poté, co americký letecký obr Lockheed-Martin převzal výrobce vrtulníků Sikorsky, vypověděl českému podniku lukrativní smlouvu na výrobu kokpitů vojenských strojů Black Hawk. A to jen rok poté, co Sikorsky smlouvu prodloužil o dalších pět let.
„Program Black Hawk ukončujeme na žádost zákazníka. Zde zafungoval vliv současné politiky USA vyrábět více doma pod heslem ‚Make Not Buy‘ a proto se výroba přesouvá do USA,“ uvedl mluvčí Aera Tobíáš Tvrdík. Firma kvůli tomu propustí desetinu zaměstnanců, tedy zhruba 200 lidí.
Příjmy přitom stále nevytváří ani vlastní modernizovaný letoun L-39NG. Vývoj již stál miliardu korun, a jak nedávno informovaly Hospodářské noviny, vlastník Aera, skupina Penta, do programu na přelomu roku musel investovat dodatečných 400 milionů.
Prvním odběratelem by se měl stát Senegal. „Aktuálně probíhá uzavírání dohod mezi exportními bankami na financování dodávky čtyř letounů L-39NG v bojové verzi do Senegalu. První předplatbu obdržíme, jakmile bude tento proces dokončen,“ uvedl Tvrdík.
Příjmy tak nyní Aeru generuje hlavně výroba náběžných hran křídel pro Airbus A220. Od loňského jara ve Vodochodech také přešli z vývoje na sériovou výrobu komponentů pro vojenský dopravní letoun Embraer KC-390. V současnosti se také v Aeru rozjíždí výroba skořepinových konstrukcí pro společnost ST Aerospace, která je využívá při přestavbách letadel Airbus A320 a A321 z osobní na nákladní verzi.
Loni Aero hospodařilo s mírnou provozní ztrátou, uvedl pro HN šéf podniku Giuseppe Giordo. Tržby se pohybovaly na podobné úrovni jako předloni, tedy kolem sumy 3,8 miliardy korun.
| Kulaté výročí |
Do obchodního rejstříku přibyla 25. února 1919 nová položka – Aero, továrna letadel. Předběžnou dohodu o vzniku firmy podepsalo už v lednu několik zakladatelů v čele s právníkem Vladimírem Kabešem. Ten o dva roky později zbývající podílníky vyplatil a stal se jediným vlastníkem. Přestože název nové firmy naznačoval výrobu letadel, mezi prvními zakázkami Aera byly hlavně opravy letounů, které právě vznikající Československá armáda získala po rozpadu Rakouska-Uherska. Přesto už v roce 1919 vznikl první vlastní prototyp – cvičný dvouplošník Aero A1 postavený na základě licence německé společnosti Hansa-Brandenburg. Prvním zcela vlastním letadlem byl v roce 1922 dopravní stroj Aero A-10, který vznikl na objednávku Československé letecké akciové společnosti. Ta ale vzápětí zkrachovala a pětici nových letadel nakonec zakoupil stát pro nově vznikající společnost ČSA. Mixem produkce vlastních stroj a licenčních letadel byla celá produkce Aera za první republiky. Během let se továrna přestěhovala z pražských Holešovic do většího areálu ve Vysočanech, zásobovala letadly československou armádu a také našla svého prvního zahraničního zákazníka. Osm letadel Aero A.11 HS si pořídilo finské letectvo, později je nahradilo modernějšími letadly od Aera. Kvůli nestálé poptávce největšího zákazníka, tuzemské armády, Aero v meziválečném období rozšiřovalo svůj sortiment i o výrobu kočárů, váh nebo dokonce kajaků. Nejslavnější vedlejší výrobou se ale staly osobní automobily Aero. Během druhé světové války Německo zapojilo Aero stejně jako další české podniky do svého zbrojního průmyslu. V Aeru se vyráběly německé cvičné a dopravní letouny. Krátce po válce znárodněné Aero postavilo malý dopravní letoun Aero Ae-45. Letadlo, které mnoho Čechů zná jako výzdobu Terminálu 1 na pražském letišti, bylo poměrně populární i v zahraničí. Zlomovým byl pro Aero rok 1953. Firma vstoupila do éry proudových letadel, začala vyrábět licenční MiG-15. V roce 1959 pak následoval cvičný letoun L-29 Delfín. Do roku 1974 se jich vyrobilo přes 3500, používaly je nejen země Varšavské smlouvy, ale i řada afrických a asijských států. Následoval L-39 Albatros. Od prvního letu v roce 1968 se jich vyrobilo více než 2900 a stal se nejpoužívanějším proudovým letounem na světě. Na základě L-39 a z něho odvozeného letounu L-59 Aero vyvinulo lehký bojový letoun L-159 ALCA. Ambiciózní program měl pomoci firmě po pádu komunistického režimu a ztrátě východních trhů pomoci nalézt nové zákazníky. To se ale nikdy nepodařilo. Původním odběratelem se stala jen česká armáda, uskladněná letadla později pořídil Irák. Po Sametové revoluci Aero prošlo několikerou restrukturalizací. Nejprve vznikla akciová společnost vlastněná převážně státními bankami, v roce 1996 ji ovládlo konsorcium vedené americkým Boeingem. Očekávalo se, že letecký obr pomůže L-159 na světové trhy, to se ale nestalo. Aero pět převzal stát a v roce 2006 se novým majitelem stala skupina Penta. Následovala éra, v níž se Aero zaměřovalo hlavně na výrobu komponentů pro další letecké výrobce. Jejími odběrateli se stali například letečtí giganti Airbus a Embraer nebo výrobce vrtulníků Sikorsky. Nástup nového italského vedení před třemi lety znamenal další změnu kurzu. Začal vývoj modernizované verze populární L-39. Na podzim loňského roku absolvoval letoun L-39NG svůj první let a získal již několik zájemců včetně státního podniku LOM Praha. Loni v červenci firma na aerosalonu ve Farnborough představila nástupce letounu L-159 s označením F/A-259 Striker. |
