Skoncovat se závislostí na cukru je zásadní podmínkou zdraví, říká bioložka |
Ovocné jogurty, džusy, snídaňové cereálie, ale i šunky, konzervy, slané pochutiny, dochucovadla jako kečupy a omáčky i různé svačinky pro děti. Cukr se dnes pod různými názvy přidává i do potravin, v nichž byste ho rozhodně nečekali. Třeba taková konzerva fazolí v rajčatové omáčce může obsahovat i čtvrtinu doporučené denní dávky. Ekvivalent šesti kostek cukru do sebe můžete dostat spolu s instantní polévkou stejně jako s ochuceným jogurtem. A pokud vypijete 1,5 litrovou lahev minerální vody s příchutí, může to být až patnáct kostek. Zatímco ve dvou decilitrech stoprocentního pomerančového džusu jich je schováno „jen“ pět.
Zdravé? Hlavně sladké
„Přidaný cukr se může vyskytovat téměř v čemkoli. Zejména v různých kupovaných omáčkách a dochucovadlech je jeho obsah podceňován. Jedním z nejčastějších zdrojů přidaného cukru v jídelníčku jsou kromě klasických sladkostí ochucené mléčné výrobky. Lidé často volí jogurty a jogurtové nápoje s příchutí a neuvědomí si, kolik přidaného cukru se vnich skrývá. Překvapivý může být i vysoký obsah cukrů v různých instantních směsích na cereální kaše a zapékaném müsli,“ vyjmenovává nutriční terapeutka Andrea Jakešová z poradny Ne hladu.
Cukrované koblihy - ilustrační foto
Proč jsou některé na první pohled prospěšné potraviny plné cukru? „Jsou za tím chuťové a technologické důvody,“ říká docent Jaroslav Havlík, odborník na výživu z České zemědělské univerzity. Cukr funguje jako pojidlo, které tvoří texturu a hustotu produktu, pečivu nebo sušenkám dodává barvu, ve vyšších dávkách se používá také jako konzervant.
Přijímáme nadměrné množství cukru
Ještě důležitější je pro výrobce aspekt chuti. Pokud zákazníkovi něco lahodí, je pravděpodobné, že to příště vloží do nákupního košíku znovu. „Výrobci mají na své výrobky senzorické testy a přesně vědí, kolik cukru, ale i tuku přidat, aby byl výrobek chutnější, a tudíž i kupovanější,“ potvrzuje Havlík.
Podrobně to před časem vrozhovoru pro Relax vysvětlila také profesorka Jana Dostálová, odbornice na analýzu potravin a zbožíznalství z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „V ochucených jogurtech je až šestnáct procent cukrů. Jednak jsou tam cukry z ovoce, ale další se tam přidává. Přitom by tak sladké být nemusely. Když jsem se na to při exkurzi v mlékárně ptala, řekli mi, že by to lidem nechutnalo. A měnit to nikdo kvůli konkurenci nechce. Pokud by obsah cukru jedna firma snížila a další ne, přijde o odbyt. Je na lidech, co budou kupovat,“ nastínila.
Cukrovka a hubnutí bez příčiny může signalizovat nádor slinivky |
Právě tento skrytý cukr (ale nejen on) je důvodem jeho přílišné konzumace. Podle dat Českého statistického úřadu ho každý obyvatel Česka za den sní v průměru 93 gramů, zatímco maximální doporučená denní dávka činí okolo 50 gramů, to je zhruba deset bílých kostek.
„Že přijímáme cukr v nadměrném množství a je nutné jeho spotřebu snižovat, není žádná nová informace a dvacet let stará výživová doporučení racionální výživy říkala to samé. Nejedná se o nějaký módní trend, se kterým by přišli až zastánci paleo výživy,“ podotýká Lukáš Roubík, odborník na výživu z Institutu moderní výživy.
Rekordu v konzumaci cukru Češi dosáhli rok po revoluci, kdy každý dokázal sníst v průměru 44 kilogramů cukru. I když podle Českého statistického úřadu spotřeba cukru a limonád klesá, pořád se jedná o ohromné množství. Zatímco v roce 2011 činila roční spotřeba na hlavu 38,6 kilogramu, o šest let později to bylo o 3,7 kilogramu méně. Podobně pozitivní trend kopírují limonády – ze 109 litrů na osobu za rok 2008 jsme se do roku 2017 propili k „pouhým“ 89,3 litru.
Léčba cukrovky zažila ohromný skok, tvrdí Milan Kvapil, přední český diabetolog |
Je tedy patrné, že se lidé více zajímají o to, co konzumují, a jejich zdraví jim není lhostejné. Výrobci se sice snaží tlaku odborných společností čelit, ale úpravy množství cukru ve výrobcích jsou podle výživářů více či méně kosmetické. Například Nestlé v posledních letech celosvětově snížilo obsah cukru ve svých výrobcích o 32 procent. Do roku 2020 chce firma dosáhnout dalšího snížení, o pět procent. Podobný cíl má společnost Pepsico, ta chce do šesti let snížit množství cukru ve dvou třetinách svých nápojů.
Stále to ovšem nestačí. „Pokud nepřijde regulace ze strany státu, žádný výrobce nemůže omezit cukr ve svých produktech, protože by je neprodal. Studie v prestižním vědeckém časopise ukazuje, že nejefektivnější ve snižování konzumace cukru je jeho zdanění,“ potvrzuje Havlík.
Na státní úrovni je cukr, ale i sůl, aktuálně projednáván například ve Francii. Zákonodárci zde uvažují, že by jejich podíl ve výrobcích místo dnešních doporučení povinně stanovil zákon.
Čokoláda - ilustrační foto.
Cukr není kokain
V poslední době se cukru říká „bílý jed“ a bývá přirovnáván k návykové látce, na níž si lze vypěstovat podobnou fyzickou závislost jako na drogách, alkoholu či cigaretách. Přestože ani uznávaní odborníci na výživu množství cukru v jídelníčku neospravedlňují, tak silným nařčením se brání. Podobné mýty mohou u některých lidí vést k extrémnímu černobílému přemýšlení o jídle a potravinách, což může vyústit až v poruchy příjmu potravy.
„Tyto nepravdivé informace se často odkazují na fakt, že cukr může aktivovat v centru odměn vmozku stejné reakce jako například kokain. Jenže ty nastartuje vše, co je člověku příjemné a způsobuje mu radost a potěšení od smíchu a sexu až po obejmutí smilovanou osobou. Aktivace centra odměn automaticky neznamená, že daná věc způsobuje fyzickou závislost lidského organismu, bažení a abstinenční příznaky,“ vysvětluje Lukáš Roubík a doporučuje jednoduchý domácí test: nasypte si do misky bílý cukr krystal a snězte několik lžic. Máte nyní pocit blaženosti a extáze a těšíte se na další dávku, a nebo vám je nevolno a cítíte, že něco tak odporného už nikdy neuděláte? Havlík dodává, že ani člověk, který je zvyklý pít denně sladké nápoje nebo jíst sladkosti, nemá v případě prázdné spíže potřebu sníst deset „deka“ krystalu.
