Hydrologové situaci mapují každý týden. Poslední měření se uskutečnilo v pondělí, nejvíc přírodní pokrývky hlásilo stanoviště Březník – hřeben.
„Při porovnání posledních dvaceti let je z pohledu sněhu tato zima nadprůměrná, má šesté nejvyšší hodnoty od roku 2000, ale není extrémní. Ještě více sněhu k 18. únoru jsme zaznamenali v letech 2005, 2006, 2009, 2010 a 2012,“ vysvětlil Šimon Bercha z oddělení aplikované hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Odhad celkového množství vody ve sněhové pokrývce na území České republiky k 18. únoru letošního roku je asi 2,18 miliardy metrů krychlových, což představuje v průměru 27,6 litru na metr čtvereční, píší hydrologové v nejaktuálnější zprávě.
V Plzeňském kraji leželo v pondělí 264 milionů metrů krychlových sněhu, obdobná situace byla v osmých týdnech roku 1981 a 2003. Sníh na Šumavě je podle pondělního měření metamorfovaný, ulehlý, má vysokou hustotu. Více než třetinu jeho objemu tvoří voda, zbytek je vzduch.
„Hustota sněhu tam dosahuje hodnoty až 350. To znamená, že když jsou u Březníku dva metry sněhu, je ve dvoumetrovém sloupci zhruba 700 milimetrů vody. I kdyby začalo pršet, tento sníh pojme ještě další vodu,“ vysvětlil Šimon Bercha.
Osmý týden roku
zdroj: ČHMÚ |
Meteorologové o víkendu očekávají ochlazení a nevylučují, že na horách připadne ještě několik centimetrů nového sněhu.
Letošní zimu si zatím pochvalují zemědělci. Množství sněhu i jeho pomalé odtání v nížinách by mohlo uchovat vodu v krajině.
„Vidíme ve strouhách, že voda neodtekla do potůčků. Teď bude záležet na tání sněhu na horách. Zatím to vypadá, že pícniny, které se sklízejí na konci května, budou mít z čeho pít. O obilí je podle mne předčasné mluvit, tam bude rozhodovat situace v květnu a červnu. Budeme věřit předpovědím odborníků, že na Plzeňsku bude situace s vodou v půdě v normálu,“ doufá šéf krajské agrární komory Jaroslav Šíma.
Počasí posledních slunečných dnů, kdy teploty stoupají nad deset stupňů a v noci klesají k pěti pod nulou, podle něj rostlinám nevadí.
„Přes poledne začínají žít. Průběh zimy nám vyhovuje, noční mrazy kolem pěti stupňů rostlinám nevadí. Ale nesmí přijít holomráz. Jsem zvědavý, kolik vody zůstane v krajině po tání sněhu na horách,“ uvedl Šíma.
Podle hydrologů je teď v horských oblastech ideální situace pro zachování co největšího množství sněhu.
„Počasí uplynulého týdne s velkým rozptylem mezi ranními minimy a odpoledními maximy nahrává velmi pomalému odtávání. Když slehlý sníh přes noc zmrzne, vytvoří se nad ním při současném počasí mikroklima, které k němu jednoduše řečeno nepustí teplo, a sníh nemůže rychle odtávat. Současné odtávání téměř není znatelné. Kdyby ale začalo mlhavé počasí nebo pršelo a k tomu foukal silný vítr, pak by se fyzikální vlastnosti vrstvy těsně nad sněhem radikálně změnily. Následovaly by změny skupenství sněhu, uvolňovalo by se latentní teplo a následovalo by velmi rychlé tání,“ popsal Šimon Bercha z oddělení aplikované hydrologie ČHMÚ.
Kdyby vydržel současný ráz počasí a jen zapršelo, sníh by vodu bez problémů ještě pojmul. Jeho případné odtávání by bylo pomalé.
„Nejhorší je situace, kdy na konci zimního období napadne větší množství prachového sněhu a začne do něj pršet. Z toho pak vznikají jarní povodně,“ objasnil Šimon Bercha.
V minulosti se při tání sněhu často rozvodňovala řeka Otava kolem Sušice a dál po proudu směrem na Horažďovice. Nejhorší byly roky s oblevou a velkým táním v době, kdy koryto řeky bylo po velkých mrazech ještě zamrzlé.
Silný proud pak tlačil ledové kry před sebou a většinou v okolí Velkých Hydčic se ledy vzpříčily. Pak hrozilo, že se voda hledající cestu dostane až do obce.
V korytě řeky Otavy zatím ledy nejsou
V roce 2010 na rozbíjení vzpříčených ledových ker záchranáři zkoušeli použít i speciální obojživelný transportér s pásy. Ani ten si ale v silném proudu s ledem nedokázal poradit. Pyrotechnici dokonce plánovali i odstřely ledu, aby koryto uvolnili.
Hydčický starosta Jaroslav Portášik má zmapované, že v korytě Otavy ledy nyní nejsou. „Zatím je vše v klidu, řeka je čistá. Doufám, že se už situace z roku 2010 nebude opakovat. Máme hlásná místa proti proudu, víme, co se děje nad námi. Kdyby se objevily ledy, situace by se už asi řešila jinak než před devíti lety,“ soudí starosta Portášik.
