Hlavní obsah

RECENZE: Kam pluje Stingova poslední loď Utopia

Právo, Radmila Hrdinová

Městské divadlo Brno má zásluhu na obohacení muzikálového repertoáru řadou původních či zahraničních titulů, jež uvádí záhy po jejich světových premiérách. Platí to i o muzikálu Poslední loď, jehož autorem je Gordon Matthew Thomas Sumner známý pod jménem Sting.

Foto: Tino Kratochvil

Zleva Lukáš Janota (Adrian Sanderson), Kristian Pekar (Gideon Fletcher) a Stanislav Slovák (Billy Thompson) v muzikálu Poslední loď.

Článek

V Brně ho uvedli v evropské premiéře 16. února, necelých pět let po premiéře na newyorské Broadwayi. K divákům se dostává přepracovaná verze uvedená loni v britském Newcastlu.

Sting vložil do muzikálu své vzpomínky na dětství v britském Wallsendu, jež prožil v těsném sousedství proslavených loděnic. Vzdal v něm hold chlapskému světu loďařských dělníků, mužů drsných a nade vše oddaných své práci.

O tu ale mají přijít, protože loděnice se ocitla těsně před zavřením a poslední, nedokončená loď s příznačným názvem Utopia má být rozebrána na součástky do šrotu, aby se zajistil alespoň nějaký zisk a práce mizivé části dělníků. Ti se však přes odpor majitelů doků rozhodnou loď dokončit a spustit na moře.

Foto: Tino Kratochvil

Postavu předáka Jackieho Whiteavýborně ztvárnil Ladislav Kolář. Na snímku se Zdenou Herfortovou v roli jeho manželky Peggy.

Hudba kombinuje původní písničky s již existujícími ze Stingova repertoáru. Má folkové ladění s keltskými prvky, nepostrádá romantiku i dobře napsané sólové písně a emotivní sborové scény. V aranžmá Františka Šterbáka, jenž je i jedním z dirigentů muzikálu, zní orchestr barevně a s patřičným drajvem.

Inscenace v režii Stanislava Moši je založená na působivé scénografii s monumentální projekcí doků i bouřlivého moře (autor Petr Hloušek). Soubor připomíná svou semknutostí i profesionalitou oddanost Stingových dělníků, všechny výkony jsou na vysoké úrovni pěvecké i herecké a spojuje je kolektivní duch. Přesto Stingova Poslední loď nepluje k divákům hladce a bez problémů, byť se silným emotivním nábojem.

Příčiny lze hledat v díle samotném. Libreto je směsicí drsného sociálního tématu se sentimentálními a nedořečenými prvky. Nezbytnou „love story“ je příběh svobodné matky Meg, k níž se po letech z moře vrací otec její dospívající dcery Gideon Fletcher, útokem na divácké city pak na rakovinu umírající předák Jackie White. Jeho rakev je odnesena na dostavěnou Utopii, o níž není jasné, kam vlastně pluje ani komu patří, je jen symbolem soudržnosti stávkujících dělníků.

To vše činí ze Stingova muzikálu dramaticky nesourodé a místy až neuvěřitelně naivní melodrama. Jeho kvalitu neposiluje ani občas jazykově kostrbatý český překlad písňových textů z pera Zuzany Čtveráčkové. Přes tyto výtky je ale dobře, že se Stingův muzikál díky iniciativní brněnské dramaturgii na domácí scéně objevil.

Sting: Poslední loď
Hudba a písňové texty Sting, libreto John Logan, Brian Yorkey a Lorne Campbell, režie a úprava Stanislav Moša. Hudební nastudování Dan Kalousek a František Šterbák, scéna Christoph Weyers, kostýmy Andrea Kučerová. Evropská premiéra 16. února (psáno z reprízy 18. února) v Městském divadle Brno

Hodnocení: 75 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám