V Teorii velkého třesku, televizním hitu posledního desetiletí, se opakovaně objevují odkazy na Česko. Fyzik Sheldon Cooper popisuje své zažívací potíže jako blitzkrieg, kde jeho střeva sehrála roli Československa, mává naší vlajkou ve chvíli, kdy rozdělení federace přirovnává k vlastnímu rozchodu, nebo zpívá koledu Good King Wenceslas, která pojednává o svatém Václavovi.
Nevíme, kdo se zmínkami o našich luzích a hájích v tvůrčím týmu sitkomu o nepraktických vědátorech přišel jako první, ale víme, kdo tuto linku udržuje i ve dvanácté řadě stále živou. Představitelka seriálové Amy Mayim Bialiková má totiž předky, kteří během bouřlivé historie emigrovali právě ze střední Evropy a jejich kořeny byly i v Československu.
Ale Teorie velkého třesku není jediným a zdaleka prvním západním dílem, kde lze vystopovat pravděpodobný, nebo dokonce potvrzený vztah tvůrců k naší zemi. A pomiňme teď produkce, které přímo v Česku natáčely, a proto se příběhem tu a tam prožene Pendolino, nebo mihne silueta známého hradu.
Samozřejmě, někdy takové snímky děj do Česka přiznaně umístí, nebo čeští protagonisté na plátně promluví mateřštinou, což je milé. Za všechny zmiňme třeba snímek Blade 2, kde Marek Vašut nepovedenou honičku uprostřed anglických výkřiků okomentuje jadrným „ku*va, pi*a“ doprovozeným patřičnými anglickými titulky. Ale co filmy nebo seriály, jež se odehrávají ve vzdálené zemi, a přesto se do nich takové zmínky dostaly?
Hrdinové kultovního seriálu Přátelé z kavárny v New Yorku doputovali nejdál do Londýna, respektive v případě Chandlera do Jemenu, ale českou stopu v hitu devadesátých let najdeme. Nejednou. Phoebe udiví partu prohlášením, že kdysi žila v Praze, Chandler s Joeym mají doma plzeňské lahváče a když soutěživá Monica příliš prožívá zápas v tenise, uzemní ji Chandler hláškou „Klídek, Martino!“
Československo jako Connecticut
Vynecháme rovněž snímky, které vznikly přímo podle české literární předlohy, jako je Nesnesitelná lehkost bytí z roku 1988, nebo filmy, jež zpracovávají konkrétní tuzemskou historickou událost, to může být nedávný případ Smrtihlava či Anthropoidu pojednávajících o útoku na Reinharda Heydricha.
Z druhoválečné tematiky zaujme klasická Casablanca, jež šla do amerických kin už v roce 1943, a v níž před gestapem prchá postava podle scénáře českého odbojáře, byť nese maďarské jméno Victor Laszlo. Ve válečném filmu Velká červená jednička z roku 1980 osvobozuje americká 1. pěší divize koncentrační tábor ve Falknově, tedy dnešním Sokolově, což se doopravdy stalo.
Velký, byť správně poťouchlý vztah k naší zemi museli mít tvůrci seriálu Gilmorova děvčata. Pěkná nálož začíná narážkami typu „před tímhle řidičem by si i pražští taxikáři hlídali peněženky“, v jiné epizodě je řeč o Milanu Kunderovi a rozdělení Československa komentuje kuchařka Sookie tak, že je to něco podobně nepochopitelného, jako kdyby místo amerického státu Connecticut najednou byly dva – Connec a Ticut.
Dcera Rory dále v seriálu zjišťuje, že cela, v níž seděl Václav Havel, má nově sloužit k ubytování a touží tam také přespat. Její dědeček dává k lepšímu historku, kterou zažil přímo na Karlově mostě a do níž vstupuje Mozart a jeho „pražská“ symfonie.
Vzhledem k odkazu na Kunderu je možné, že někdo z tvůrčího týmu Gilmorek prostě poctivě studoval literaturu. Zato víme, jak se dostala výměnná československá studentka Nadia do filmu Prci, prci, prcičky. Režiséři Paul a Chris Weitzové chtěli vzdát poctu svému dědečkovi Pavlu Kohnerovi z Teplic, který rovněž působil v Hollywoodu.
K postavě Nadii se Alyson Hanniganová, představitelka filmové Michelle, vyjadřuje také jako Lily v seriálu Jak jsem poznal vaši matku, což je primárně odkaz scenáristů na slavný snímek. I v této sérii se to však zmínkami o Česku jen hemží. Barney mezi své sexuální úlovky řadí americkou političku českého původu Madeleine Albrightovou a když řešil svůj dvoustý zářez, doufal, že se jím stane „česká supermodelka Petra Petrová“. V jednom záběru si zahraje basa Starobrna a Tedovi se zdá o večeři s architektonickými velikány včetně Jana Kaplického.
Ve sci-fi seriálu Hvězdná brána: Atlantida hraje český herec David Nykl českého vědce Dr. Radka Zelenku, který občas mluví také česky, především jde opět o nadávky.
Nejméně dvakrát se dostane Československo do kultovního Červeného trpaslíka. Když Lister učí Krytona lhát a ten konečně dokáže prohlásit, že banán není banán, ale „pomocník tasmánského policisty mimo službu“, v originále ovšem „small off duty czechoslovakian traffic warden“. A když hrdinové najdou Hitlerův deník s poznámkou „vypnout plyn, zaplatit účty, napadnout Československo“.
Podobná hláška se objevuje také v sériích Peep Show a Dva a půl chlapa. V Peep Show v podobě: „Slíbil jsi, že to neřekneš!“ „Hitler slíbil, že nenapadne Československo, Jeremy. Vítej v reálném světě.“ Charlie Harper ústy Charlieho Sheena potom na tvrzení, že půjde „jen o oběd“ s jeho nenáviděnou matkou, namítá, že „přesně to řekl Hitler Čechoslovákům“.
Oblíbení Simpsonovi „obsadili“ Markétu Irglovou či Golema, ale přímá zmínka padla za celou dobu jediná – v osmém díle osmé řady ukazují Patty a Selma na fotkách z dovolené, jak se Patty „snaží strčit holidlo do jedné z těch božích československých zásuvek“.
V seriálu Super drbna se Chuck Bass dostane do Prahy, kde jej postřelí na Starém Městě v ulici plné prostitutek, kterým říká „ladies of velvet revolution“. Ta ulice tak nevypadá, ale zřejmě mělo jít o nechvalně proslulou Perlovku. Česky mluvící auto se objeví v seriálu Černé zrcadlo.
Časté české a československé stopy nejsou zdaleka doménou pouze současných děl. V seriálu MASH hrdinové sledují olympiádu v Helsinkách a fandí Emilu Zátopkovi, Brenda v Beverly Hills 902 10 zmiňuje, že byla v Praze, přítel mladé čarodějnice Sabriny do Prahy odjíždí pracovat. Česká postava doktora Hartze se objevuje už v britském filmu Zmizení staré dámy z roku 1938.
Několik filmů a seriálů přeneslo děj do Československa dokonce ještě v dobách, kdy to znamenalo dostat se za železnou oponu. Tedy, epizoda For Love or Money ze seriálu MacGyver se u nás odehrávala, ale netočila. A taky Timothy Dalton coby James Bond ve filmu Dech života si na omšelou Bratislavu konce 80. let hrál v sousední Vídni. Ale honička jeho Aston Martina se žlutými vozy Veřejné bezpečnosti byla stejně neodolatelná.
Jak novinář Karel Kyncl daboval Jamese BondaRozhlasový novinář Karel Kyncl emigroval do Velké Británie v roce 1983. V následujícím textu líčil, jak se dostal k dabingu filmu Dech života: Jakýmsi nedopatřením jsem se ocitl ve skupině krajanů žijících v Londýně, kteří byli pozváni do filmových ateliérů v Pinewoodu k dabování scén filmu, jež se odehrávají v Československu. A tak jsem spolu s ostatními diskutovat v bratislavské tramvaji i na ulici a vydával různé rozkazy ústy československých policajtů a vojáků zapojených do honiček za Jamesem Bondem. Věčná škoda, že většina poznámek, které jsme přitom v dabovacím studiu v Pinewoodu natočili, utone při konečné zvukové montáži nevyhnutelně v pouličním ruchu, ve střelbě, výbuších a jiných pazvucích. Tak například ve scéně zatýkání na bratislavské ulici se z hloučku přihlížejících náhodných chodců ozve tato poznámka: „Nebydlí náhodou tady někde blízko profesor Kusý nebo Milan Šimečka?“ A ve scéně, kdy hrdinný James Bond s krásnou slovenskou violoncellistkou v náručí sjíždějí na prázdném pouzdru od violoncella po srázné zasněžené stráni vstříc hraniční závoře a zírajícím rakouským financům, pronásledováni československými vojáky na lyžích a v obrněném transportéru, zařve jeden z vojáků zoufale: „Oni se nám ztratí!“ A druhý mu odpoví: „Keď sa oni stratia, Slováci ožijů!“ Úryvek z textu Karla Kyncla, který vyšel v exilovém časopisu Listy v srpnu 1987 |
Do bondovky odehrávající se v druhém největším československém městě museli v Londýně následně sehnat skupinku exulantů, aby namluvili běžný ruch na ulicích. Novinář Karel Kyncl, který u toho byl, vzpomínal na zděšení krajanů, když si poměrů neznalí filmaři k postsynchronům z Bratislavy pozvali samé Čechy. Nakonec se se slovenštinou přítomní prý nějak popasovali.
Některé hlášky s českou stopou v západních dílech bohužel dabing pro tuzemské diváky „zabil“, občas však oprávněně. V již zmíněných Přátelích je scéna, kde Chandler využívá jazykovou shodu slov „check“, tedy šek, a „Czech“, tedy Čech nebo český. A ptá se, proč bankovnímu šeku říkají „Czech“, proč ne „Yugoslavian“? Což by samozřejmě přeloženo do češtiny ztratilo jak smysl, tak vtip. A tak v dabované verzi zní „proč účet a ne úlet?“
Ale potom jsou také případy, kdy dabing nečekaný vtip přinese. Dovolte osobní vzpomínku. U babičky v Bratislavě jsem před lety sledoval televizi, dávali film Zachraňte vojína Ryana. Scéna z úvodu, v níž američtí vojáci po vylodění na normandských plážích čistí nepřátelské zákopy, je známá. Z jednoho vyběhne chlap v německé uniformě a i v původním znění volá česky „Nestřílejte, já jsem Čech. Nikoho jsem nezabil!“ Odpovědí mu je očekávatelné „Sorry, I don’t understand“... a výstřel.
Také v českém znění inteligentní divák chápe, že Američan tomu cizinci prostě nerozumí, byť to samozřejmě působí úsměvně.
Jenže slovenská televize tehdy vysílala snímek pod názvem Zachráňte vojaka Ryana. Slovensky dabovaný. A dialog ve znění „Nestřílejte, já jsem Čech. Nikoho jsem nezabil!“ „Prepáč, ale nerozumiem.“ působil velmi surreálně. Bylo pár let po rozdělení Československa. A člověk se po závěrečných titulcích málem bál vyjít do ulic sídliště Štrkovec.
